Tři muži na zabití

Fajn začiatok i priebeh filmu, v ktorom sa hlavný hrdina snaží uniknúť pred neznámymi mužmi, ktorí chcú jeho smrť. To, že bol v nevhodnú dobu a na nevhodnom mieste mu ešte pridáva na sympatickosti. Táto jednoduchá priamočiarosť je len a len plusom. Trilerová atmosféra síce pokrivkáva, do popredia sa dostáva viac akcia, ale je super, že dej si dokáže po dlhý čas držať dobré tempo a tým pádom nenudí. Smerom ku koncu, keď sa hrdina začína správať pomaly ako profík, sa však všetko spomalí a od toho momentu som tomu celému tak trochu prestával rozumieť. Jednak hlavnej postave, jednak jeho odstraňovateľom - dôvera, kompromisy, navrhované dohody, odmietanie dohôd. Chlapík pri upozornení, že naďalej pôjdu po ňom, iba súhlasne a totálne nezmyselne pokrčí plecami a ide si po svojich. Absolútny záver je tak nevyhnutný a dodáva filmu nejapnú príchuť. (20.11.2020)

Veľa filmov s A. Delonom som nevidel a tak mi je zaťažko hodnotiť tento film v súvislosti s ďalšími jeho filmami, ale musím povedať, že tento ma navnadil pozrieť si aj jeho ďalšie. K absolútnej spokojnosti s týmto filmom mi predsa len čosi chýba a hlavne ma riadne naštval záver filmu, keď sa Michel Gerfaut domnieva, že celá zapeklitá situácia okolo jeho osoby je vyriešená. Proste som nepochopil, prečo si myslel, že nejaký zdravotný problém odstráni riziko mu hroziace. Inak mám slabosť pre francúzske nežné pohlavie a Béa vyzerá rozkošne a zároveň si divák príde na svoje aj pri pohľade na jej povaľovanie sa v posteli. (15.07.2008)

Trošku musím přibrzdit, filmu chybí akčnost a i k té kriminálce to má tentokráte poměrně daleko. Více to připomíná jen politickou hru a Alain Delon v ní bohužel nakonec prohrává. Ona ta hra koneckonců ani vyhrát nešla. Film mě nějak extra neoslovil a odkázal bych proto ty, kteří váhají zda Delon nebo Belmondo na Jean Paula. Jeho filmy na mě působí tak nějak svižněji. (27.11.2009)

Teprve má druhá zkušenost s Delonem a opět jsem velmi spokojen. V tomto případě jde o velmi kvalitní politický thriller, kde dostaneme poučení, že pomáhat bližnímu svému se nevyplácí. Zamrzela mě však jedna věc: hloupý konec. Já mám rád filmy se špatným koncem, ale zde se zachoval hrdina, tak jak by se nezachoval ani dementní šimpanz. (18.07.2011)

Tak na tohle se můžu dívat třeba pořád dokola a nikdy mě to neomrzí. Inu, no to by mohlo být tím, že na tom filmu asi něco bude. A taky že je a mnoho. Jacques Deray v životní formě předvádí znovu to, že obyčejný záběr dokáže diváka přikovat do křesla. Ovšem to by samo o sobě, bez svižného, napínavého a skvěle vygradovaného scénáře nedokázalo udělat film jako takový celistvým. Alain Delon se zde předvádí ve svém pro něj v osmdesátých letech typickém parádním civilním projevu. A myslím, že právě zde se mu to povedlo nejlépe. Plus musíme také přičíst skvělému obsazení vedleších rolí, ve kterých jednotlivé postavy působily vzhledem k scénáři naprosto věrohodně. V jednotlivých scénách zaznívá velice vkusně, vzhledem k právě ke gradaci, perfektně zvolená hudba, která navíc dodává na pocitu vážnosti děje. Možnost vidění nedbalé elegance ještě v době, kdy byla naprostou součástí obyčejného konzumního života, je pro mne též požitek. Já osobně tento film miluji a vždy když ho sleduji, tak ho doslova a do písmene hltám. Ano toto sloveso - hltání je právě tak příznačné pro ty nejlepší filmy Jacquese Deraye a i snad pro něho samotného. (02.06.2011)