Režie:
Yves RobertScénář:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (více)Obsahy(1)
Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)
(více)Recenze (173)
Tak toto je uz doslova kultovy film. Richard s kazdou botou roznej farby /jedna cerna, druha hneda/ je vyborny dodnes a konecne tymto filmom prerazil - aj ked vlastne prerazil uz s Roztrzitym. Yves Robert za kamerou odviedol doslova genialnu pracu a k filmu sa da vracat aj po X rokoch - pre mna rovnaky kult ako Spencerova Suda a Licha. 100 % ()
Pierre Richard zde předvádí své komediální schopnosti, a to i v tom smyslu, že není zbytečně teatrální, i když si neodpustí, aby byl místy trochu trapný. Ale nikdy to není nad míru, vždycky je to se vkusem a snímek proto baví. Navíc je to scenáristiky tak krásně ujeté, že se film prostě musí líbit a musí bavit. ()
Koncert se nekonal. Richard dlouho nehraje první housle a chvílemi je to vtipné jak soutěž ve stepu uprostřed minového pole. Nějaký hezký tón občas vyloudí Cosma s Panovou flétnou a myšlenkově dezorientovaný paroháč Maurice (Jean Carmet), ale třeba proti Le magnifique je to jen zkouška nástrojů komorního tělesa. Píšete tu, že je to o hodně lepší než americký remake. Myslíte to se Snipesem, jak se v budoucnosti demoličně bitkuje se Stallonem? Jak se to jen jmenovalo..? Černý blondýn s velkou botou..? ()
Velký blondýn je v podstatě klasickým špionážním filmem s pár komickými prvky. Plukovník Milan se snaží sesadit šéfa tajné služby Toulouse a ten na něj nastraží obyčejného hudebníka v podání Pierra Richarda, který nemá o ničem tušení. Milan rozjíždí špionážní mašinérii se vším všudy a popravdě je to celkem nuda a ani šaškující Richard to moc nezachraňuje. Až posledních skvělých 20 minut s likvidujícími se agenty, mizejícími mrtvolami a šílejícím kamarádem Mauricem to vytáhne na 4 hvězdy. ()
Velký blondýn je pro mou generaci fenomén. Asi nejznámější role věčného poplety Pierra Richarda. Děj vcelku jednoduchý, stojící na předpokladu, že na každém, pokud jej budeme zkoumat pod drobnohledem je něco divného. Nejlepší scény jsou samozřejmě s Kristinou a Morrisem. Oproti druhém dílu je to ale pouze takový úsměvný film, ne žádná ztřeštěná komedie, jak jsme u Richarda zvyklí... ()
Galerie (37)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (16)
- Ve svém bytě má Francois (Pierre Richard) velké portréty slavných skladatelů. Hned u vstupních dveří jsou to Igor Stravinskij a Sergej Prokofjev, na záchodě má pak vylepeny další, například Musorgského či Beethovena. (Skladatel)
- Slavné šaty Christine (Mireille Darc) navrhoval slavný francouzský módní návrhář Guy Laroche. (Cucina_Rc)
- Na koncertě, kdy Francois Perrin (Pierre Richard) hraje Mozartovu 40. symfonii (KV 550), se mu do ní připlete i pasáž z první věty Čajkovského houslového koncertu D-dur, Op. 35. V rámci soundtracku lze najít skladbu pod názvem „Mozart massacre“. (MrHousenka)
Reklama