Režie:
Yves RobertScénář:
Francis VeberKamera:
René MathelinHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Bernard Blier, Jean Rochefort, Mireille Darc, Colette Castel, Jean Carmet, Yves Robert, Robert Dalban, Paul Le Person, Michel Duchaussoy (více)Obsahy(1)
Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)
(více)Recenze (173)
Tohle je jedna z vyjimek o pokracovani, protoze druhej dil mi prisel sviznejsi a vtipnejsi, ale i tahle komedie ma neco do sebe. Pierre Richard je opet vybornej, ale prislo mi, ze se film zbytecne moc zameroval na spiony, kteri ho sledovali, takze prvnich 20 minut bylo takovejch nemastnejch neslanejch. Pak se to nastesti rozjelo a nastoupil klasickej Richard z jeho nevinnym vyrazem a skvelejma forkama a zacla ta spravna zabava. I pres slabsi zacatek je to jeden z lepsich filmu Richarda. ()
Velkého blondýna jsem jako dítě miloval a dodnes si ho občas z nostalgických důvodů pustím, i když už se tolik nebavím. Došel jsem totiž k šokujícímu poznání, že napoosmašedesáté už to není ono! :-) Ale přesto hodnotím vysoko,protože: a) naivní, leč upřímná hravost francouzského originálu je mi tisíckrát bližší než upachtěnost remaku s Tomem Hanksem, b) skutečnou hvězdou pro mě není ani tak instantní popleta Pierre Richard jako spíš Jean Carmetv roli jeho okulichovaného přítele Maurice, c) věřím, že jestli vůbec existuje někdo, kdo ten film ještě neviděl, napoprvé se pobaví stejně jako já kdysi. 80% ()
Pierre Richard je mi svým projevem naprosto cizí a ježí se mi z něj srst, podobně jako třeba z Dustina Hoffmana, ale musím přiznat, že Velký Blondýn je film natolik poutavý že i když na něj náhodou narazím při přepínání programů, vždycky se u něj zastavím aspoň na deset minut:) Jako velký fanda bondovek a špionážních filmů vůbec dávám přednost části druhé... ()
Pierrovi dost dlouho trvá, než se dostane na scénu: a konečně to přichází a on sjíždí po schodech dolů - a s jednou botou černou - tahle scéna mi utkví v paměti ještě dlouho, ale pak už asi jenom fešná Mireille Darc a její ukrutný výstřih - ale na druhé straně , než byste asi čekali....a taky zmatený přítel s kulichem - tohle je asi jediný film, kde je někdo zmatenější než Pierre....starý dobrý dabing tentokrát nezachrání absenci vtipů, kterých je zoufale málo a dost se to táhne, i když druhá půlka už je o poznání lepší. Nerad to přiznávám, ale na tomhle filmu se dost podepsal zub času. ()
Keď som si prečítal premisu filmu o tom, že náhodne vybraného chlapíka začne sledovať tajná služba presvedčená o tom, že je to špičkový agent hneď som si začal predstavovať aké šialené situácie z toho vyplynú. A bohužiaľ som ich dostal podstatne menej ako by som čakal (a chcel). Strašne sa to drží pri zemi a je to veľmi civilné. Najviac ma tak bavil Richardov kamarát Maurice na ktorého sa to sypalo zo všetkých strán - podvádzajúca žena a mŕtvoly kam sa pozrieš. 6+/10 ()
Galerie (37)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (16)
- Na koncertě, kdy Francois Perrin (Pierre Richard) hraje Mozartovu 40. symfonii (KV 550), se mu do ní připlete i pasáž z první věty Čajkovského houslového koncertu D-dur, Op. 35. V rámci soundtracku lze najít skladbu pod názvem „Mozart massacre“. (MrHousenka)
- Exteriéry filmu byly částečně natáčeny na letišti Paris-Orly a na střeše hotelu Hilton-Paris. Interiéry naopak zachycují Národní muzeum umění a lidových tradic. (Cucina_Rc)
- Ve svém bytě má Francois (Pierre Richard) velké portréty slavných skladatelů. Hned u vstupních dveří jsou to Igor Stravinskij a Sergej Prokofjev, na záchodě má pak vylepeny další, například Musorgského či Beethovena. (Skladatel)
Reklama