Návrat velkého blondýna

Říká se, že dvojky filmů zpravidla jdou kvalitativně dolů, ale tento film je bezpochyby příkladem toho, že ne vždy to platí. Nezapomenutelná scény jako když např. Blondýn do akce, Blondýn přijíždí do Paříže, pokusy o zabití Blondýna v Riu atd. atd. I zde platí, co jsem napsal u prvního dílu: Richard svůj part hraje dobře, ale Rochefort je přece jen výraznější figurou. Oba díly jsou i ukázkou klasického českého dabingu - výborného! (24.05.2007)

Příběh je v celku velmi prázdný. Blondýn je všachován do nějaké situace a z té vybruslí vlastním (spíše Morrisovým) plánem, jehož finále se odehraje na koncertě. To je celé. Naštěstí je to obohaceno sérií skečů, kdy Blondýna mají zabít, pak zase že neí, že ho musí chránit, pak zase zabít... Navíc, ten trotl se ze všeho náhodně dostane, ale zas se náhodně připlete do všelijaké jiné šlamastiky. Klasik by řekl, že je to kolotoč gagů a scének na téma falešný agent. Francouzi se v tomto sequelu znovu vysmívají bondovkách a musím říct, že úžasně. Ulička Blondýnovy zkoušky, kdy likviduje nepřátele mávnutím ruky, a nakonec stejně vše poplete a jde doprava a ne doleva, a zaútočí na nic netušícího strážného, patří asi k nejlepším. (29.09.2014)

Bláznivější, ztřeštěnější a snad ještě zábavnější příjemné odreagování o člověku, který je opět zatažen do hrátek a vzájemných pokořování dvou velmi ambiciózních lidí. Houslista François Perrin (dobrý Pierre Richard) s velkou suverenitou přijímá sebevědomou masku superšpióna, aby ochránil svou vysněnou lásku Christinu (Mireille Darc). Hrané sebevědomí, vrozená popletenost a věrný přítel Maurice Lefebvre (Jean Carmet) mu pomáhají z velmi zapeklité situace v nejedné humorně parodické podívané. Šéf špionáže plukovník Louis Marie Alphonse Toulouse (dobrý Jean Rochefort) se přitom jen snaží zbavit velmi dotěrného kapitána Cambraie (Michel Duchaussoy), který si na odhalení plukovníkova zločinu hodlá udělat jméno. Použití návnady se mu však vymkne z rukou. Z dalších rolí: nový ministr obrany (Jean Bouise), vyděšený z podivné hry, Perrache (Paul le Person), nejbližší Toulousův spolupracovník a stále tak trochu ochránce nebohého hudebníka, Paulette (Colette Castel), Mauricova žena, a agenti Fešák (Henri Guybet) a Princ (Hervé Sand), nešťastní z neschopnosti zabít svůj cíl. Svižné, bláznivé, zamotané, zábavné, velmi příjemné odreagování. (29.08.2011)

Návrat veľkého blondína je skôr prekombinované, akoby vynútené pokračovanie jednotky, ktorá je lepšia. Humor je slabší, dej menej zaujímavý, bez základnej logiky a vtipy prevažne neškodné. Viem, že pri komédiách sa treba hlavne baviť, ale moc nemusím, keď je dej priblblý a nenadväzuje na predošlý film. Šéf tajnej služby Toulous bol v jednotke prevažne kladnou postavou, ktorá sa malou manipuláciou snažila odhaliť osobu, ktorá sa ho snažila zničiť a dostať na jeho miesto - t.j. jeho zástupca - plukovník Milan. V dvojke je jeho postava zmenená a zrazu je schopný urobiť všetko, aby sa ochránil. Pritom z deja jednotky by stačilo spísať správu a dať podklady a každému by bolo jasné, že plukovník Milan bol pre dosiahnutie svojho cieľa schopný aj zabíjať, manipulovať a zneužívať tajnú službu. (19.10.2019)

Řada gagů, zvlášť ty, v nichž Richard uniká dík svojí popletenosti z nástrah, je opravdu dobrá. Nejzdařilejší je v tomto ohledu "ukázka karate". Děj filmu ovšem přešlapuje na místě, neboť se potřebuje vrátit tam, kde začal. Zvláště první půle v Riu je ubíjející, jen vrší pokusy o zabití/záchranu a vede ke ztrátě zájmu o dění. Navíc náměstek velitele tajné služby Perrache ztratil svou integritu z prvního dílu, v němž v mezích možností chránil Richardovu postavu a představoval jakési svědomí tajné služby - tady je jednou takový, jindy makový. (04.01.2015)