I Nuovi mostri
Nové strašidlá
Viva Italia!
Scénář:
Agenore IncrocciKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Vittorio Gassman, Ornella Muti, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi, Luigi Diberti, Giancarlo Giannini, Gianfranco Barra, Carla Mancini, Margherita Horowitz (více)Obsahy(1)
Film známých italských režisérů Maria Monicelliho, Ettoreho Scoly a Dina Risiho obsahuje jedenáct humorných, kritických někdy až trochu krutých črt, nahlížejících do současné italské společnosti a pranýřujících nešvary moderní doby. Zavádí diváky do nejrůznějších situací a jeho hlavním tématem jsou vzájemné lidské vztahy, tentokrát nahlížené z neobvyklého zorného úhlu. Pod povdchem zdánlivě bezúhonného a nezištného jednání protagonistů se náhle objevuje zrada, pokrytectví, sobectví a lhostejnost. Ostří satiry s příměsí černého humoru mnohdy přechází do polohy hořké tragikomedie. Kratičké příběhy - často spíše anekdoty, natočené s hlubokou znalostí lidí a současného světa. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Italská hořkotragikomediální klasika, které můžeme bez násilí prominout všechny dobové nedostatky. Vynikajíci herci Vittorio Gassman, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi a další. Naopak Ornella Muti se zde projevuje jako přírodní úkaz (mluvící kozy). Mohu jen vřele doporučit ke shlédnutí z podobného sudu například sérii "Moji přátelé" nabo "Brancaleonova armáda" a tomu podobně. ()
Po první povídce jsem byl lehce na rozpacích, ale pak se to rozjelo opravdu parádně. Některé povídky byly vskutku velice smutné, snad i depresivní(hlavně domov důchodců), jiné humorné a hlavně všechny dobře stravitelné a celý film mi utekl neuvěřitelně rychle. Bezvadný obraz doby,podaný se specifickým Italským humorem. Na pět to u mě není, ale čtyři mi příjdou málo. Takže pro mě 4,5, ovšem tady musím zaokrouhlovat dolů. Každopádně mohu jedině doporučit. ()
Herecká smetánka v dvanácti černohumorných anekdotách, takřka bez výjimky věnovaných bezcitnému sobci, pokrytci, zbabělci a žvanilovi - jinak řečeno karikatuře vzorového italského muže. Jakost je nevyrovnaná; můj osobní žebříček: 1. "První pomoc"; 2. mimořádně hořké "Jako královna"; 3. "Tantum ergo"; 4. něžně anarchistické "Maminka a mamánek " atakdál. ()