Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film známých italských režisérů Maria Monicelliho, Ettoreho Scoly a Dina Risiho obsahuje jedenáct humorných, kritických někdy až trochu krutých črt, nahlížejících do současné italské společnosti a pranýřujících nešvary moderní doby. Zavádí diváky do nejrůznějších situací a jeho hlavním tématem jsou vzájemné lidské vztahy, tentokrát nahlížené z neobvyklého zorného úhlu. Pod povdchem zdánlivě bezúhonného a nezištného jednání protagonistů se náhle objevuje zrada, pokrytectví, sobectví a lhostejnost. Ostří satiry s příměsí černého humoru mnohdy přechází do polohy hořké tragikomedie. Kratičké příběhy - často spíše anekdoty, natočené s hlubokou znalostí lidí a současného světa. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (57)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Pohřební povídka měla přijít až jako zcela poslední. Byla by to krásná symbolická tečka (nejen) za jedenácti satirickými (mikro)povídkami, z nichž sice zdaleka ne všechny stojí za zapamatování (některé ostatně ani za pozornost), ale v nichž bez výjimky zaujme především duo Gassman/Sordi. A samozřejmě plavková velbloudí stopa Ornelly Muti. Ta tedy především. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Skvělý taliánský povídkový film (tvrdá satira s příměsí černého humoru zde opravdu fungovala na výbornou), komické výstupy rozesmějí, ale pointa příběhů zůstává drsně mrazivá..Kdybych měl vyzdvihnout tři povídky, tak by to byla zajisté ta s upovídaným elegánem-bohémem ve fraku v bílem Rollsu jezdícím z místa na místo a jeho zraněným a umírajícím kolegou, kterého našel na ulici, poté pocta mrtvému, v obou dvou výborný Sordi. A Ornella Muti jako letuška byla také neodolatelná, ten konec jsem však vůbec nečekal..Brilantní skládanka povídek, kdo ještě neviděl vřele doporučuji..Nudit se rozhodně nebudete a možná se sami někde poznáte:-) ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Nedoceňovaný povídkový klenot pozdního neorealismu se obírá problémy ne sociálního strádání, které ho uvedly ve čtyřicátých letech do života, ale aktuální situací sedmdesátých let. Dílka se v širokém časovém i tematickém záběru dotýkají prakticky všech bolavých míst tehdejší společnosti. Za zmínku stojí úzká vázanost autorů, předních filmových režisérů, na komunistickou symboliku (platí to hned pro úvodní "kněžskou-kardinálskou" povídku naznačující, že fráze není výtvorem naší současnosti, ale její trvání je delší, než si kdo dovede představit a hlavně připustit). Mrazí z hrozeb terorismu, který byl v dobé skutečnosti všudypřítomný. Obdobně vyznívá i asociální "socková" povídka živě připomínající i naše zkušenosti. Spolu s jinými filmy té doby (TERASA, RODINA, ALOZANFÁN) jsme konfrontováni s fukuyamovským "koncem dějin" a nástupem bezhodnotové a bezpříznakové společnosti "destilovaných hodnot" naší současnosti. V případě tohoto nevšedního díla se tak stalo ovšem způsobem, který je vší "bezpříznakovosti" záměrně prost. K potěše nejen tvůrců, ale zejména jejich poučených diváků. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No nevim, jako spatny to urcite nebylo, ale 89%? Prvni povidka o knezi je naprosto debilni a jelikoz je zarazena hned jako prvni, tak me dost znechutila celej film, pac sem cekal podobny blbosti. Nastesti vsechny ostatni povidky se pohybujou od prumernejch az po naprosto skvely, takze to bylo v pohode. Nema cenu se tu ke kazdy rozepisovat, zvlast kdyz nektery maj jen par sekund, ale nejvic me asi pobavily 4 - Hospoda, vozeni raneneho, Pocta mrtvemu a Mamincin mazanek. Pak tu je par krapet mrazivejch - Autostop, Beze slov nebo Vzorny obcan. No, ale vyjmenovavat vsechny nebudu, navic si nejsem jistej, ze ty nazvy jsme napsal naprosto presne, ale ten, kdo film videl, bude vedet o co jde. Dal stoji za zminku suprovy herecky vykony, misty slusna hudba a vyjimecne dokonce nejaka kamerova vychytavka. Docela slusna zabava. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, poskládaný z žánrově trochu nesourodých povídek. U některých se divák od plic zasměje, u některých jej snad i trochu zamrazí, ale každopádně mají všechny vysokou úroveň po řemeslné stránce. Vyzdvihl bych zejména povídku s Ugo Tognazzzim jako poněkud mentálně jednodušším chlapíkem a jeho maminkou - "sběratelkou". Ale je jich tam skvělých více. Za vidění stojí vlastně určitě všechny. ()

Reklama

Reklama