Na pytlácké stezce

Výchovný film pro děti vychoval generaci ekologických fandů ( pokrytecký Bursík, Jaq nebo jak se ta blbka co nevěděla co je biopalivo jmenovala). Byť se Véna choval k spolužákům nekamarádsky viz neosobní volání příjmením “Kalista” na spolužáka ze školy. Maminka chlapce, přitom osloví malého Straku křestním jménem pěkně “Vašku”. Toliko výchovný vliv na generaci husákových dětí kteří se po té zásadně ve třídách vzájemně oslovovali příjmením a nikoliv jménem. Film má nádhernou hudby pana Sluky, vcelku snaživou kamerou a dobrým scénářem, postava nerudného dědka hajného byla napsána zcela nevhodně, Straka starej morous z mentalitou “šedého moru” kterej prudí i trampy a čmuchá jim ve stanu ve stylu Sherifa z westernu. Kdo ovšem zahrál na výbornou, tak Kemr “svého psychopatického” Zmijáka, toho jsem se vždy bál a Karel Augusta pijana-pytláka. Škoda neúčasti charismatického pana Vinkláře a nahrazen Václavem Sloupem, mi připadalo vždy jako slabší náhražka (30.05.2021)

Ty tři filmy s Tomášem Holým (Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem) jsou téměř na jedno brdo a nabídnou nám to samé. Podle mě je jejich kvalita i zajímavost klesající. Takový typický rodinný film s dětskou hvězdou, kterou jen ztěží někdo překoná. Dětské dobrodružství na několik způsobů. 55% (18.01.2008)

Mám rád Šumavu, Tomáše Holého i Gustáva Valacha a tenhle film byl z celé trilogie podle mne nejlepší, takže tentokrát za čtyři. V téhle sérii mi mimo jiné asi nejvíc vadily hojně užívané sborové halekačky v hudebním doprovodu, na ty jsem si vypěstoval úplnou alergii. Pro zajímavost: kdyby někdo hledal hájenku, kde byly tyhle filmy natáčeny, jedná se o tzv. Klostermanovu chatu, která se nachází po pravé straně silnice ze Srní k rekreačnímu středisku ZČE Vydra. (01.07.2007)

Na pytlácké stezce je důstojným pokračováním svého staršího bratříčka. Ve stejně radostné atmosféře života s respektem a laskavým pohledem na přírodní krásy šumavských lesů a slatí v letním čase prázdnin. Film má sice lépe poskládaný děj, než jeho předchůdce, přesto jsou stále jeho nejsilnější stránkou kouzelné obrázky divoké zvěře, laskavý duch životního optimismu a bezprostřední radost ze života. V nostalgii vzpomínek na bezstarostnost dětství, bych se i rád a dobrovolně vrátil do těch sladkých dětských časů zpět. Hrdinou příběhu je opět malý vitální chlapec Vašek Straka (dobrý Tomáš Holý) ve své lásce k přírodě a k dědečkovi. Na další tajemství tajuplné divoké přírody je nahlíženo v idealisticky upřímném a rozhořčeném boji proti narušitelům. Šumavským moudrým průvodcem je opět Vaškův dědeček a hajný Václav Straka (sympatický Gustáv Valach), oddaný své práci a životnímu poslání. Výraznou postavou je lesní dělník Josef alias Čahoun (příjemný Václav Sloup) s ochotnou pomocí ve své nevděčné roli podezřelého. Z dalších rolí: Vaškova starostlivá maminka Jarmila (Jana Brejchová), svérázný horal a lovec zmijí Perníkář alias Zmiják (zajímavý Josef Kemr), pracovník pily s nečistým svědomím Ungeler (Karel Augusta), kamarádský sousední hajný Antoš (Jan Pohan), ochotný polesný (František Hanus), vedoucí pily Přibyl alias Pilous (Adolf Filip), či prázdninoví rozverní trampové (příjemní Karel Heřmánek a Pavel Zedníček). Výsledkem je další ideální dětský filmový produkt, kde neschází láska, hřejivé pohlazení, optimistická radost ze života a úcta k přírodě. Příjemné teplo se rozhostí uvnitř, když dostáváme obyčejnou lidskou laskavost, schovívavost a upřímnou lásku. To sladké nadšení v dobrodružství prvních objevů v lůně přírody má stále podmanivou moc. (09.11.2016)

Nebohý Tomáš Holý je mnohými dodnes považovaný za žiarivú českú detskú hviezdu. Sympatický klučina s obrovským hereckým talentom. Možno čosi na tom bude. Mal svojráznu charizmu. Mne však nikdy nijak zvlášť neučaroval. Objavoval sa vo filmoch, ktoré ma nevedeli zaujať. Ani príbeh malého pražáka, ktorý sa ocitne u svojho starého otca hájnika na Šumave ma moc nepobavil. Takže preto filmu "Na pytliackom chodníčku" dávam len dve hviezdičky. ** (17.04.2018)