Nástrahy velkoměsta

Nemůžu si pomoct, ale italské "lidové" komedie mě až na výjimky víceméně míjejí. Nástrahy velkoměsta mi z této série přijdou jako jeden z těch lepších kusů, ale sám nevím, jestli ho doporučuji. Udělil jsem tři hvězdičky, ale s hlubokou omluvou všem filmům, které jsem hodnotil stejně. 50 %. Více zde: https://normanbloom.blogspot.com/2021/03/minirecenze-nastrahy-velkomesta-il.html (20.03.2021)

"Otče náš, jenž jsi na nebesích, doufám, že se ti daří dobře. Zato já tu prožívám peklo. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a pokud možno čerstvej." Artemio je boží. Když jsme se poznali, tak jsem za lístek do kina utratil nekřesťanskejch 6,- Kčs, ale byla to skvělá investice. Artemio mi totiž natrhl bránici traktorem ve městě, ve scénách s tučňákem, buranstvím s pojízdným kinem, modlením o déšť, moderním bytem i roznožkou při holení. Od tý doby jsme se potkali mnohokrát a já jsem přitom nikdy neztratil svůj infantilní smysl pro humor. (22.02.2018)

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

"Typická" italská komedie, která se snaží svést na vlně Fantozziho úspěchu, chtělo by se říct. Není divu, že hlavní protagonista je Fantozzimu podobný. Pouze s tím rozdílem, že mu chybí Fantozziho přirozené kouzlo. Zatímco pouhý pohled na Fantozziho mi na tváři vyvolává úsměv, Artemio mě nechává klidným. Film má slušný rozjezd, kdy je alespoň vidět snaha o vtipy, i když nemůžu říct, že bych se u některého z nich moc zasmál. Připsal bych to na vrub Atremiovi, kterému to buranství nevěřím ani za mák, a přílišné vypočítavosti vtipů. Druhá část filmu se odehrává ve velkoměstě, kde hrdina potkává krásnou ženu (Mariu), do které se zamiluje a snaží se ji pochopitelně dostat. Jak bych to řekl... "she is out of his league" a navíc ho ignoruje, jak se dá. Artemio se snaží získat práci, ale vůbec se mu to nedaří. Stejně zoufale mu vychází i pokusy o upoutání pozornosti Marie, která ho stále bere jen jako kamaráda... až se s ním z ničeho nic vyspí. V této fázi filmu vtipné scénky ustupují do pozadí a do konce jsem se vlastně dodíval jen z dobré vůle. Všeho všudy tedy velmi slabá komedie s jednou až dvěma opravdu vtipnýma scénkama, které po půl hodině dochází dech. (26.07.2017)

K Fantoccimu ma Artemio ještě daleko, ikdyž asi není v jeho zájmu předhánět se v tom, kdo je větší idiot. Nástrahy velkoměsta jsou jistě každému známy. Doprava, ubytování, finance a s nimi spojená práce a celkově hodně odlišný život od toho na vesnici. Na Artemia tak čekají nástrahy velkoměsta, o kterých nemá ani potuchy. Ojediněle k zasmání, občas k pousmání a místy pěkná nuda. 50% (07.10.2010)