poster

Indiánské léto

  • anglický

    Indian Summer

    (festivalový název)

Drama

Česko, 1995, 65 min

Režie:

Saša Gedeon

Scénář:

Saša Gedeon

Kamera:

Miloš Kabyl

Hudba:

Petr Skoumal

Střih:

Petr Turyna

Zvuk:

Jan Čeněk

Scénografie:

Ondřej Nekvasil
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kingik
    odpad!

    Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a současně jejich vztahy k oběma mladíkúm tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Pro mě se tento film, který má velmi skromnou minutáž, stal nedívatelnou hovadinou doslova a do písmene o ničem. 0%(4.3.2009)

  • asLoeReed
    ****

    Skutečně zajímavý snímek, který Saša Gedeon pečlivě a uvědoměle vystavěl. Po roce '89 mohla česká kinematografie, svobodná, nezávislá, začít nacházet cestu někam zpátky - a že už měla kam, neboť už jednou byl český a slovenský film na svém vrcholu. 60. léta. Ta doba normalizace mezi tím se dnes jeví jako jakási výplň a pauza. Jenomže v devadesátých letech vše zkončilo namířeno strašným směrem, film, který již nebyl totiž věcí státu, přišel o svou motivaci být něčím jiným než divácky úspěšným produktem. Perspektivní tvůrci mají obrovské problémy točit. Gedeon je jedním z těch, kteří vědomě chtěli odkázat a navázat na staré mistry, a Indiánské léto je s černobílou baladou Vojtěch, řečený sirotek Zdeňka Tyce osamělou vzpomínkou nové vlny. A zde Gedeon vytvořil vlastně dokonalý film, propracovaný do každého záběru, scénické sekvence, výborně a cíleně se mu povedlo poskládat vizuální stránku (spojení barev, funkce světla, technika přeostřování v hloubkovém typu montáže, brilantně vypracovaná mizanscéna) a nostalgicko-retrospektivní pocit díla a fabule. Film pro zkušené a znalé: Gedeonova pocta Formanovi a dalším, staré režijní škole, kde střih má svou opodstatnělou funkci a filmový obraz dovede vyprávět sám, je vypozorovatelná v každé složce Indiánského léta: dialogy jsou (absurdní, skutečné, hravé) z Černého Petra, dvě sestřenice vedle sebe neustále sedí v posteli jako ty dvě ze Sedmikrásek na začátku filmu, (cyklický) vývoj scénáře, pomalý klid, doprovodné ticho prostřídané pouze současnou žánrovou hudbou na večerních koncertech (paralela se stěžejními tancovačkami jako u Formana a hudebních filmů 60. let), připomínání ztracených prvků (Vinnetou, minulost zosobněná přítomnou babičkou), kompaktní motiv slov "indiánské" a"léto", jsou dalšími vlastnostmi snímku. K filmu je poznamenaná inspirační povídka od F.S. Fitzgeralda, která zřejmě půčila scénáři základní osu. Ale čekání na originální a jednoznačně vlastní Gedeonův prvek ve filmu zkončí ihned se scénou, kde se ostříhaná Klára (Issová) zkouší utopit ve vaně se zelenými jablky - myslím, že jsem nikde neviděl nic podobného, je zde vystřídáno několik typů záběrů, z pozice objektivního pozorovatele, ze spodu, kde se povedl neuvěřitelný záběr: natočený absolutní klid (detail jablek skrz vodu), stupňující se pocit, jestli se ještě zase Klára vynoří (a nakolik se jí přitom tentokrát odhalí ňadra), až se nakonec vrcholná sekvence uvolní trochu artistní implicitní časovou proměnou, že na hladině plave asi dvacet ohryzků. Gedeonův umělecký vrchol.(8.1.2009)

  • Aleee89
    **

    Na to, že je film tak oceňovaný, čekala jsem, že to bude něco mnohem lepšího. Ale bohužel nebylo. Film mě nijak nenadchnul. Byla jsem na něj zvědavá. Nejen na samotný děj, ale především na hvězdy dnešního filmu - Táňu Vilhelmovou a i Kláru Issovou. Byly tam mladé, byly tam jiné. Ale docela dobré. Chápu, že to Gedeon natočil jako absolventský film a třeba scéna s jablky a vanou se mi dost líbila, ale jinak mě film převážně nudil a pořád jsem něco čekala a ničeho se nedočkala. Bum, najednou to prostě skončilo...(26.6.2013)

  • Stanley
    ***

    Věrně vykreslené vesnické ovzduší, zejména tamější zábava (Brutus), ovšem s těmi všezaplňujícími dialogy "o ničem" to je trochu přehnané a nedůvěryhodné; po dvaceti minutách jsem dokázal odhadovat odpovědi na otázky postav mezi sebou a předříkal jsem, co kdo bude povídat, přestože jsem film viděl jen jednou. """ -Došlo k něčemu? -K čemu jako? -Kam ste došli? -Kam jako? -No jestli něco bylo? -Nic. -Nic? -Nic. """ A tohle poslouchat po celých 65 minut? (Naštěstí je to tak krátké.) Kdepak, chcete-li film z vesnického prostředí, radši se mrkněte na mnohem povedenější, pestřejší a barvitější Divoké včely.(3.11.2004)

  • francis
    ****

    Tenhle film je na první pohled skromnej, úspornej. Je ale promyšlenej od začátku až do konce a jeho styl spočívá v opakování situací, dialogů a lehounké hyperbolizaci venkovských klišé, což nakonec moc dobře funguje a o životě na vesnici to vypovídá stejně jako mnohem "výpravnější", na postavy a různý charaktery bohatší a zdaleka ne tak úspornej film na podobný téma Divoké včely. Dialogy jsou odposlouchaný, odpozorovaný a často i zahraný dokonale (je podle mě jasný, že to má Saša odžitý, jinak by to takhle nenapsal a nenatočil), nade všemi vyniká naprosto přesná babička. Mně můžete věřit, jsem totiž z vesnice a moje babička by mohla v tomhle filmu z fleku hrát taky.(18.12.2006)

  • - Kapela, která hraje na zábavě, na níž se hrdinové filmu vydávají, je rakovnická skupina Brutus. (rakovnik)

  • - Natáčení probíhalo ve Mšeně a Skalsku na Mladoboleslavsku, filmovalo se také na staré železniční trati Skalsko-Dolní cetno. (M.B)

  • - Tento krátký český film od S. Gedeona byl natočen na motivy novely amerického spisovatele F. S. Fitzgeralda (1896-1940) "Bereniké stříhá vlasy". (Soníto)