Indiánské léto

V Indiánském létu se mi před očima úplně zhmotnila moje puberta. Kdy už léto není to zábavné léto, jako v dětství.Kdy už se vám do života vkrádají slova jako nuda, vopruz, trapný, kdy ještě nemáte utříbené vlastní názory a hrozně dáte na názor druhých a deptá vás to co si o vás ti druzí mohou myslet. To když vás jako holku na vesnických zábavách balej starší kluci, vy od toho očekáváte romantiku a lásku,až za hrob, oni rychlé přefiknutí za prvním keříkem, kde ve výsledku se stejně nestane vůbec nic jen máte průser u babči kde trávíte léto za pozdní noční příchody. Kde se do té doby děvče šprt chce změnit v dračici, ale nezná místní hantýrku, takže občas odpovídá na něco jiného, než se jí ti borečci ptají a nejradši by jste zabili všechny kdo si o vás myslí, že nejste tak kjůůl jak si o sobě myslíte, potažmo se necháte vyhecovat k nějaké velké vizuální změně, aby jste ve výsledku vypadali jak zmoklá ondatra. No a jak se na to po letech krásně vzpomíná. (02.04.2016)

Po Listopadu 89 ještě nějakou dobu dobíhaly projekty roztočené a naplánované za starých poměrů, ale poté se filmový průmysl v Československu dostal do celkem zákonitých potíží. Zatímco dřív financoval filmové projekty stát a problém byl s cenzurou, rychle se ukázalo, že se ve svobodných poměrech spousta filmařů nedokáže prosadit, protože chybí možnost financování. Privatizace a vstup soukromého kapitálu sice ukázaly, že se točit bude dál, ale s hodně rozpačitými výsledky. Bolestný propad kvality české kinematografie vedl fanoušky k zoufalému očekávání lepších zítřků. Saša Gedeon svým navázáním na poetiku české nové vlny těmhle očekváním vyšel vstříc, jakkoliv si zdaleka nemyslím, že je důvod se z jeho debutu posadit na zadek, chápu pochvalné reakce. Ono ve srovnání s kousky, jako je Trhala fialky dynamitem nebo Kanárská spojka, působí Indiánské léto jako zjevení. Na druhou stranu si nemyslím, že by Gedeon dokázal styl nové vlny nějak kvalitativně rozvíjet, spíš ho jen napodobuje a zlý jazyk by mohl tvrdit, že na něm fakticky parazituje. Zatímco Černý Petr na mě působil jako výpověď o určité době a určitém prostředí, navíc s přidanou hodnotou hrátek s estetikou trapnosti, tady mám jen pocit hříčky, ze které vyčnívá nanejvýš pár půvabných dialogů mezi oběma hrdinkami. Zároveň se dá Indiánské léto považovat za určitý předěl, kde se objevily nové neokoukané herecké tváře, které určovaly trend v následujících dvou dekádách. Celkový dojem: 45 %. Otázkou je, jak bych reagoval, kdybych viděl film v době premiéry, kdy jsem byl hrdinům nepoměrně blíž věkem. Návrat idiota jsem totiž nepropásl a v 90. letech na mě hodně zapůsobil. Stálo by za to si ho zopakovat, abych poznal, jak odlišný je pohled příslušníka jiné generace... (23.07.2016)

No, je jasné, že tenhle film nemá u mainstreamového publika šanci a nemá šanci ani u většiny kritiků. Na první pohled a poslech by se chtělo říct - nuda. V době premiéry mi bylo deset let a dovoluji si tvrdit, že bych jej bez většího přemýšlení odmítl. Ale teď, po více než jedenácti letech... jsem opravdu rád, že jsem jej viděl až teď. Snad nejvíce se mi líbila vizuální stránka filmu, ta je neoddiskutovatelně překrásná, a o tom se klidně budu hádat. Dialogy jsou na první pohled příšerné, ale to jen, když kloužete po povrchu sdělení. Pokud máte chuť (a, přiznejme si, dostatek intelektuální kapacity), můžete se dostat do hloubky, ve které se teprve projeví jejich skutečná podstata. Ano, ten film je v podstatě o ničem - o jednom proflákaném létě, kdy se nic neděje, všechno je líné a veškerá snaha to změnit je zbytečná, popřípadě se obrátí k horšímu. (19.12.2006)

Když jsem si po letech pustil INDIÁNSKÉ LÉTO znovu, užasl jsem. Jako bych ho nově viděl jinýma očima - tohle je tak nádherný a čistý film, že ho lze považovat za takový malý nedoceněný skvost. Navzdory dlouhým letům od premiéry tenhle film ani trochu nezastaral, na rozdíl od většiny typické české produkce z tehdejší doby - tenhle film zraje jako víno a jsem si skoro jistý, že jeho kvality lze plně docenit až dnes, s časovým odstupem. Ať už jde o vynikající herecké výkony představitelek hlavních rolí (famózní Vilhelmová & Issová), nádhernou kameru Miloše Kabyla (nezapomenutelná dlouhá scéna ve vaně s jablky je podle mě možná tím nejhezčím, co se kdy u nás natočilo), nebo třeba skvěle napsané dialogy, za sebe mám jasno - tenhle film je čistá radost, a nezbývá než litovat, že Saša Gedeon točí tak málo. V kontextu českých filmových tvůrců ho osobně řadím k nejzajímavějším osobnostem vůbec, a jeho "skorocelovečerního" debutu si osobně třeba cením mnohem víc, než celé řady jiných populárních filmů z té doby. Další běh času ostatně ukáže, které filmy do budoucna obstojí - pokud jde o mě, na tenhle film bych si klidně vsadil všemi deseti. (19.08.2013)

Když jsem to viděl poprvé v době vzniku, viděl jsem dvě svoje současné vrstevnice a když jsem to teď viděl podruhé, viděl jsem dvě retro lolitky. Nová vlna teda nevim, ale mutatis mutandis vlastně jo, až na to, že Gedeonovy slečny jsou jiného typu než Formanovy a spol. i nad rámec těch mutand, ačkoli je nelze pro svou dobu označit za netypické, konec konců si ty devadesátky dobře pamatujeme, že Segrestore. Ale stejně si Gedeon z Formana bere ty typické prvky spíš jako hravný stavebí materiál pro "variaci na", pro úplně jiným způsobem samolibý konstrukt, jeť scénář Indiánského léta umělý geometrický tvar (že je až s podivem, jak organický je ve výsledku), což stará nová vlna nedělá. S trochou nadsázky lze říci, že Gedeon experimentuje s volnou zaměňovatelností diametrálně odlišných figur, konec konců všicjni jsme tím nějak museli projít, že. Pokud jde o tu vzývanou "autenticitu", opět vzhledem k tomu, jak je celý film konstruován, ba i dlátem opracován, je s podivem, že to tam prostě je, devadesátky jak vyšitý a dialogy jak odposlouchaný. Existenciální motiv úvodního vlakem příjezdu a závěrečného vlakem odjezdu, mezi nimiž se rozvine a rozpukne zásadní krize, se pak už potáhne celou Gedeonovou dvoufilmovou kariérou, načež tuto štafetu od něj převezme v Divokých včelách Sláma (ostatně je to jeho nejgedeonovštější film ze všech dvou, co jsem viděl), který ovšem v závěrečném odjezdu revolučně zamění vlak za automobil, teda ono se autem i přijelo, ale všichni víme, čím Divoké včely začínají, že. Možná ještě revolučnější změna je v tom, že příjezdníci v Divokých včelách sami nejsou (navíc jsou dva) hlavním subjektem krize, ale tím víc se těšte na můj komentář. Indiánské léto je rajská komedie plná jablek, což je trochu matoucí (myslím ta jabka) a iniciace se zde uděje tak étericky a bezpojmově, že je skoro stydno se tvářit, že tam vůbec o něco takového jde (a jistější i slušnější by bylo mluvit o katarzi, ale též banálnější), ale co jiného může být baptismos a postřižiny. Jak vidno, rituály jsou nezastupitelné. Nějak mi z toho vypadli ti kluci, ale ti mi až tak moc retro nepřipadali. Po přečtení Šandíka a asLoeReeda si gratuluji k objevení Ameriky, nezbytná je též četba Mattyho, PollyJean a Segrestora. (15.12.2016)