Návrat idiota

Hodně vtipné stejně jako smutné (zábavné, hořké, zároveň silně emotivní a přitom citově nevydírající), navíc se filmu daří velmi volně přecházet od směšných scén k vážným, nedrhne to. Bohaté na dokonale absurdní dialogy, zlomyslně trapné situace (vládne silvestrovský oběd) a s každou další projekcí oceňuju ten sociálně-kritický přesah. Dále se snímek může spolehnout na nádhernou a skvěle padnoucí hudbu (titulní znělku bych mohl poslouchat pořád dokola), a nad tím vším drží ochrannou ruku naprosto perfektní, bezkonkurenční a odzbrojující Pavel Liška. A po třetím zhlédnutí definitivně zvyšuju na 5*, Návrat idiota se mi zkrátka dostal pod kůži. „Trochu magor, že jo?“ – „Noo, promiňte“. (03.09.2013)

Nejemotivnější film ze zlatých devadesátých. Pure gold na konci nejdivočejší dekády českého kina. Snad poprvé jsem docenila Dostojevského hrdinu, protože tento přesazen cele do nového kontextu je stále týž, ale o to nesmrtelnější. Možná, že díky Gedeonovi docením časem i Kurosawu a klasickou inscenaci s Javorským z prken Stavovského. Nu, zrající zážitky jsou to. (12.07.2016)

Nerozumím tomu a bojím se, že po naší planetě nechodí nikdo, kdo by mi to dokázal vysvětlit. Za co tento film dostal lva? Taková klasická komedie, která rozhodně v ničem nepřevyšuje své vrstevníky, ba dokonce za nimi zaostává. A nebýt Pavla Lišky, kterého mám rád, tak bych dost možná i usnul. S vtipem se tedy sakra šetřilo. Herecké výkony sice tak akorát, ale děj mi neskutečně lezl na moje chatrné nervy. Do této chvíle jsem díky Bohu nebyl seznámen se Sašou Gedeonem, ale pokud se jeho filmy táhnou asi někde v duchu tohoto, tak jsem za to neskutečně rád. Proč další film nepojmenovat ,,Tvůrčí konec idiota" a komedii na chvíli poslat k ledu a zkusit vytvořit životopisné drama. Jsem si jistý, že u mě by sklidilo mnohem větší ovace ať už by byla jeho kvalita jakákoliv. Tento film není čistý odpad, ale vzhledem k počtu ocenění, které ze záhadných důvodů sklidil, či kvůli zdejšímu relativně pozitivnímu ohlasu vás už někdo prostě musí upozornit na fakt, že tento film není tak kvalitní, jak se může na první pohled zdát a vidět ho je zcela zbytečné. Tím někdo myslím sebe, a tím upozorněním myslím odpad. (28.10.2011)

Jedna z mála příležitostí, při které si lze ověřit, že při dostatečně nápaditém a na úrovni zpracovaném scénáři, který režie ještě dále rozvine a povznese, může vzniknout film, který dá vzpomenout na nejlepší chvíle formování generace tvůrců šedesátých let. Ještě větším potěšením je výběr a kvalita výkonů herců nejmladší generace. Nelítostná konfrontace relativního rozhraní mezi psychickou normalitou a nenormalitou za ne normálních poměrů znesnadňuje jejich rozlišení. Děj položený do několika dnů kolem vánočních svátků a Nového roku postihuje mělkost charakterů, nestálost a povrchnost jejich citů a naznačuje východisko z tohoto marasmu na vývoji citů a názorů těch nejméně uspořádaných. Podobenství doby, která je opravdu až nezdravě vymknuta z kloubů a v níž nejblíž k lidství mají ti, kteří mu mají být ve své nesporné zmatenosti a neurčitosti nejvíce vzdáleni, zachycuje Gedeon s až překvapivou zralostí a jistotou. Pavel Liška hned při svém debutu dosáhl na vrcholnou úroveň; od té doby čeká na příležitost, která by ho k tomuto vrcholu alespoň přiblížila. Souhlasím s těmi, kteří považují toto dílo za zvlášť vysoko položenou laťku, na kterou se v české polistopadové a poprosincové produkci hned tak nedosáhne. Výčet nečetných výjimek, které na tuto úroveň dokázaly dosáhnout, toto pravidlo jednoznačně potvrzuje. (08.06.2008)

Velmi dobré tři hvězdičky. Proč ne víc? Celý film jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji nějaké školní cvičení, které sice nemá žádné závažné prohřešky ale také nemá nic víc co nabídnout. Navíc je hrozné neustálé opakování hudebního motivu, kterého jsem už po prvních pěti minutách filmu měl dost a jen se sebezapřením ho musel poslouchat... (01.07.2008)