Prokletí žlutozeleného škorpióna

NEJVÍC NENÁVIDÍM VÁS A PAK TOHO NĚMECKÉHO VŮDCE S KNÍRKEM...JEN V OPAČNÉM POŘADÍ. Každá druhá věta filmu je hláška. Je to (vedle Darebáčků) to nejvtipnější, co jsem od Allena viděl. Opravdu nezastávám názor, že je Woody v nějaké krizi a už vůbec bych to nehodnotil z toho úhlu, že teď netočí vážnější filmy. Vzhledem k tomu, že jsem to nikdy takto striktně neodděloval, je pro mě snímek kvalitní komediální zábavou par excellence. (29.12.2005)

Film prošpikovaný skvělými hláškami. Nicméně epika kulhá, jak invalidní důchodce, méněcennější příběh v tak ubohé verzi sama sebe jsem viděl možná tak při záměně kufrů na letišti u filmů z počátku minulého století. Allen by si měl uvědomit, že jsme v novém tisíciletí. Konečná scéna tak bolestivě nesedí, až to bolí. Woody a já asi nikdy nebudeme dobří přátelé...jsem mimo mísu, jak pozoruji hodnocení ostatních. (16.09.2016)

Prokletí žlutozeleného škorpióna je příjemná detektivní podívaná se slušnou dávkou inteligentního humoru. Snímek utíká pomalu, ale nenudí jako většina podobných filmů. V hlavní roli se mi nejvíce líbila Helen Hunt a špatný výkon nepodal ani Dan Aykroyd a samotný Woody Allen. Nejvíce mne zaujal námět jak krást šperky. (07.12.2010)

„Zapomeňte na logiku a zkuste mi trochu věřit...“ Je to zvláštní pocit být chvíli aktérem či alespoň svědkem něčeho, pak se probudit ze stavu hypnózy či sna a prakticky úplně zapomenout. Na tento film zase rozhodně zapomenout hned nelze, ale skoro obdobný pocit probuzení se ze zvláštního sna jsem měl taky po skončení celého filmu. Velice originální krimi komedie Woodyho Allena, pohybující se tak trochu kdesi mezi nebem a zemí, psychologicky někde mezi vědomím a podvědomím, mě do onoho transu nejen svou mystickou zpáletkou opravdu dostala. Tohle PROKLETÍ chci určitě vidět někdy znovu, ještě alespoň jednou hltat tu jedinečnou retro atmosféru podbarvenou stylovou hudbou, být u toho svědkem neotřelé filmové loupeže na pokračování, absolutně se vymykající všemu, co bylo k tomuto tématu na plátně odpromítáno, a vychutnávat si u toho ňoumovského Woodyho v nešťastně zmanipulované a rozdvojené postavě soukromého detektiva a nezáměrného zločince, v obklopení dvou velmi pohledených blond krásek (jinak též skvělých hereček) a nonšalantního Dana Aykroyda. Skoro se mi nechce věřit, když jsem si v zajímavostech přečetl, že sám Woody Allen považuje tento film za svůj nejhorší a dokonce lituje svého obsazení do hlavní role. Za sebe musím říct, že zatím žádný jiný film tohoto svérázného tvůrce mě tolik nebavil, nehledě na to, že je to snad poprvé, kdy se mi Woody zamlouval (a to velice!) i jako herec. Za mě výborná záležitost! 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (05.03.2021)

"Můj farář, kterého právě hledají za pedofílii, ten se za mě klidně zaručí." C. W. je borec. Ukradenýho Picassa najde v dalekohledu, hláškuje při tom do všech světovejch stran a nádhernou Lauru vykopne z postele s tím, aby se vrátila, až budou oleandry v plným květu. Prostě borec, pro kterýho není důkazem otisk na místě činu, svědecký výpovědi ani lup schovanej ve skříni. Já jsem tedy v kriminalistice kovanej, ale C. W. posunul tuhle vědu zase o kus dál. Já jsem se přitom bavil velmi dobře, ale možná jsem byl jenom zhypnotizovanej. Pozor na Konstantinopol. Velkej pozor. (13.05.2022)