Prokletí žlutozeleného škorpióna

Řečeno raperskou terminologií Woody k stáru už tolik nedává. Přesto je umanuté opakování motivů, protředí a hrdinů paradoxně spíš pozitivním jevem - činí to jeho filmy nepokrytě "allenovskými" a i průměrný Allen je pořád lepší než většina ostatního. Škorpión je jako celek aluzí na Allenovy oblíbené filmy noir a obsahuje další reference: na výtvarné umění ("Našel jsem toho Picassa, ale byla to fuška, dvě hodiny jsem hledal nos."), na Woodyho vlastní dílo (Charlize Theron hraje ženu kterou (jak Woody napsal v jedné ze svých povídek) "by člověk z postele nevyhodil" - což se nakonec paradoxně stane). Jsou to prostě spíš detaily než celek, co člověka potěší (například hrátky s narativem - Woody na oslavě říká, že nejlepší by bylo kdyby jako detektiv honil sám sebe a myslí to jako vtip - nakonec se ale přesně tohle stane...). Krom výrazných detailů a zmíněné "allenovštiny" drží film také herecký "allenovský" výkon Woody Allena. Obecně platí, že Allenovy filmy ve kterých Woody nehraje potřebují k úspěchu daleko větší kvalitu než ty ve kterých se objevuje... (25.01.2008)

Typický Allen. Naprosto absurdní příběh vyvážený božskými dialogy, inteligentním humorem a řadou nezapomenutelných hereckých výkonů. Dominuje samozřejmě samotný Allen, který vytvořil s výbornou Helen Hunt přímo elektrizující dvojku, ale hodně potěší i Dan Aykroyd a nádherná Charlize Theron, která musela přijetím své role udělat speciálně Woodymu velkou radost. :-) Až uvidím nějakou nepovedenou Allenovku, tak snad půjdu na vyšetření, jestli se mnou není něco v nepořádku. 80% (08.07.2013)

Woody Allen nám Prokletím žlutozeleného škorpióna ukazuje, že se nebojí vstoupit ani do divokých vod situační komedie. Samotná zápletka filmu se od ostatních Allenů velice liší. I když snímek není tentokrát zaplněn dialogy – čehož si velice cením, protože jsem mohl u filmu přemýšlet co se to vlastně děje – tak jak bychom čekali, jsou to právě ony, co mu dodávají jeho komedičnost (kromě zde již zmíněných třeba: „Pokud zemřu, řekněte balzamovačům, ať mi zanechají úsměv...“). Kromě skvělého scénáře opět spatříme dobré herce, zvláště samotný režisér však překvapí. Woody Allen totiž opustil svou tradiční koktavost, za což si zaslouží velikou pochvalu, protože tento herecký styl mi vyhovoval daleko více. Další, ne ale tolik razantní změnou, prošel hudební doprovod. Místo starých známých retro tónů k nám z bedýnek vystupuje o kousek modernější změna. A možná je to právě jeho netradičnost, co mě tolik zaujalo, vlastně Prokletí žlutozeleného škorpióna byl první Allen, který mě opravdu chytil a nedovolil mi ani jednu maličkou myšlenku na přepnutí televizního kanálu. (27.12.2005)

Woodyho komedie jsou příjemné, jiskřivé, některé o něco lepší, některé o něco horší, ale vždycky je jasné, že to bude kvalitní zábava s nečekaným koncem. Přitom tenhle humor vůbec není tak samozřejmý, jak se divákům zdá. Měl bych však ještě jeden postřeh. Woodyho starší komedie jsem sledoval v době, kdy mi bylo čtrnáct, patnáct, šestnáct a... připadaly mi veliké. Jaksi se dotýkající "zásadních problémů lidstva". Dnes je mi o patnáct let víc a připadají mi (ty nové) malé a zábavné. Tak nevím, jestli se tolik změnil Woody nebo já. Každopádně bych se zase jenou měl podívat na "Manhattan", "Sex noci svatojánské" nebo "Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu..."... Měl, a hodně se na to těším ;o) Zajímavé komentáře: Matty, kleopatra, Tosim (23.02.2008)

NEJVÍC NENÁVIDÍM VÁS A PAK TOHO NĚMECKÉHO VŮDCE S KNÍRKEM...JEN V OPAČNÉM POŘADÍ. Každá druhá věta filmu je hláška. Je to (vedle Darebáčků) to nejvtipnější, co jsem od Allena viděl. Opravdu nezastávám názor, že je Woody v nějaké krizi a už vůbec bych to nehodnotil z toho úhlu, že teď netočí vážnější filmy. Vzhledem k tomu, že jsem to nikdy takto striktně neodděloval, je pro mě snímek kvalitní komediální zábavou par excellence. (29.12.2005)