Ptáci a lidé

Režiseka filmu sa vyhyba tuctovosti a masovosti a v tomto filme hlada nove možnosti vyrazu.Film stavia na sympatickych hrdinoch,jednym z nich je američan Gary Newman a druha je chyžna Auldrey.Jej vyššia sila ukaže slobodu z vtačej perspektivy.Film sa pohrava s myšlienkami slobody ako aj jej symbolmi.Zivoty oboch hlavnych hrdinov ziskaju na konci novy rozmer. (26.09.2018)

Filmu jsem neporozuměl. Dobrá, americký inženýr se chce oprostit od dosavadní rutiny a odchází ze Sillicon Valley i od manželky. Sice dost dobře nevíme proč, moc se o něm ani nedozvíme. A Audrey, to bylo světélko v jinak bezobsažném filmu, ovšem dokud se neproměnila ve vrabce, což jsem nepochopil vůbec. Asi nějaká metafora, ale nevím čeho. Signál satelitu byl dnes slabý a občas vypadával obraz, možná, že se nakonec s tím americkým ajťákem políbili, ale to už mi nešel obraz vůbec... (07.07.2018)

Bizarní, to je to správné slovo, kterým popsat zážitek z návštěvy této projekce. Byl to opravdu velmi originální úlet - ptačí úlet. Režisérka Pascale Ferran rozdělila film na dvě velké kapitoly a epilog. Nejdelší první kapitola nazvaná "Gary" udržuje diváka v neustálém napětí a očekávání kam to vlastně celé směřuje. Co když se člověk rozhodne ze dne na den všechno změnit? Tuto otázku si klade hlavní hrdina Gary a spolu s ním i divák. Druhá kapitola nazvaná "Audrey" je vyhrazená hotelové pokojské, která zažije opravdu nezvyklé události. Jako byste se rázem ocitli v nějakém jiném filmu. Celý příběh se zdá být naprosto podivný, ale v závěrečném "Epilogu" se vyklube náznak nějakého propojení obou kapitol. Pro mě zatím nejpodivnější film na tomto festivalu. Na závěr chci ještě zmínit jednu naprosto úchvatnou scénu z ptačí perspektivy (zase ti "ptáci") na noční pařížské letiště Roissy. MFF KV. (09.07.2014)

V jednotlivostech skvělý film, ale v celku nefunkční. Líbila se mi ta pomalá poetická atmosféra (byť ne vždy s funkčním tempem, některé scény opravdu trvají déle než by měly), líbil se mi Audreyin koníček v poslouchání rozhovorů kolemjdoucích, skrze které se o těch návštěvnících hotelu něco dozvídá, ale ne z nějakého šmíráckého důvodu, ale z toho, že ji prostě zajímají životní osudy lidí, kteří se tam střídají a mnohdy je už ani nikdy v životě neuvidí a líbil se mi i ten fantasy prvek, který teda přijde zničehonic a bez jakéhokoli opodstatnění či hlubšího smyslu v celku, ale je příjemně osvěžující a svoboda je z něj vyloženě cítit, když nás dostane ven mimo uzavřené místnosti. Taky je to celé úžasně natočené a na mnoha záběrech je poznat, jak propracované ty záběry Ferran měla, ale obrovský problém je v tom, jak už jsem se snažil naznačit u té fantasy linky, že se tu všechno děje nezávisle na sobě, jako v podivném povídkovém filmu, kde se vše na konci nějak nutně spojí, ale tohle se snaží tvářit celistvě, takže tomu tu povídkovost moc neberu. Ano, je to hodně pocitový film, ale i pocitový film by měl stát na nějakém základu a ten má tenhle film bohužel strašně vratký. Nelituji, že jsem to viděl, prvků, co se mi v tom líbily, jsem si našel dost, ale kdyby tam ve finále všem explodovaly hlavy nebo mimozemšťani celý hotel unesli, vůbec by mě to nepřekvapilo. Lepší 3* (27.02.2023)

Jeden hotel, jeden deň, dvaja ľudia z úplne odlišných svetov. Keď už mám pocit, že som sa dostal do deja, odrazu príde prapodivná pasáž o prevtelení do vtáka a som stratený. Po pravde, veľmi neviem, o čom ten film vlastne bol, ale tvorcovia zrejme chceli poukázať na nekonečnú mieru ľudskej imaginity a slobody, ktorá v každom človeku drieme. Na jedno pozretie je to fajn a trošku vám to rozšíri obzory. 60 % (30.09.2017)