Fízlové, hajzlové

Mr. Oizo je magor, to víme. Ale něco na něm je a ani ti Wrong Cops nejdou snadno hodit do koše s posměškem. Ač se mi hodně chtělo. Vršení absurdit v nechutokabátu. Ale je třeba říct, že když má Dupieux náladu na vážnější kusy a ztřeštěnost drží pod poklicí, jsme o level výš. Wrong i Realita jsou úplně nahoře, ale tu knihu bych si přečíst chtěl...to zase jo. (08.06.2018)

A jebat, mně se to líbilo jako prase. Krysoprodávající fízl poslouchající tekkno nářezy od mistra Oáza, vopuchlej Marilyn a další výběr těch největších lůzrů a trotlů co si člověk dokáže představit. Super. S kriminálkou to má pramálo společnýho, komedie to taky moc není, spíš tragikomický. Kupodivu i nějakej ten gore proběhl a já jsem fakt spokojenej minimálně na 75%. P.s: Nechápu jaktože není napsaná v obsahu herců bloňdatá officer Holmes- Arden Myrin. (22.10.2015)

Wrong cops na prvý pohľad vyzerá, ako presne ten typ filmu, ktorý si nepustím ani omylom, ale Quentin Dupieux je zaujímavý človek a tak len kvôli nemu som tomuto filmu predsa len skúsil dať šancu a urobil som dobre. O nejakej plnohodnotnej zápletke sa tu úplne hovoriť nedá, cítiť z toho nízky rozpočet a ten humor je skutočne skôr taký jednoduchší a vulgárnejší, ale práve to netradičné režisérovo prevedenie z toho robí pomerne originálnu a nadštandardnú zábavu. Prakticky všetky postavy, možno až na jednu, dve výnimky sú úplne nesympatické a pôsobia až tak slizko úchylne, takže fandiť sa im dá len s určitou dávkou sebazaprenia, ale aj tak mi táto partička svojou rozmanitosťou sadla, vzťahy medzi nimi fungujú a bavil som sa na nich, pričom poteší aj pár známych tvárí, či už Ray Wise alebo Eric Robets, ktorí ale majú len minimum priestoru, no hlavne Marilyn Manson, ktorého som tu takmer ani nespoznal. A rozhodne veľkým plusom je samotná hudba a spôsob, akou slúži filmu, keďže tu sa nejedná len o jednotlivé skladby z priebehu filmu, ktoré sú ale inak tiež slušné a filmu to dodáva netradičný štýl, ale aj plnia úlohu v deji, postavy ich sami hodnotia, alebo dokonca aj rovno tvoria. Humor sám o sebe by nebol práve najvtipnejší, ale práve pri tomto prevedení mi aj tento jednoduchší štýl sadol a miestami som sa bavil výborne. A po stránke réžie a technickej stránky som mimoriadne spokojný, síce rozpočet určite nebol najväčší a aj tie lokácie a vizuál sú skôr také lacnejšie, ale vynahradzuje to všetko ostatné, či už netradičné uhly kamery, celková bizardnosť a neopakovateľná atmosféra. Takže Quentin Dupieux ma ani v najmenšom nesklamal, aj z takejto témy urobil nezabudnuteľnú záležitosť a som zvedavý na jeho ďalšiu tvorbu. 75% (21.02.2016)

Velka silenost, ktera je strasne vtipna absurdnim a podvratnym zpusobem. Dupieux si nastesti nenechal sve silenosti, jen do scenare, ale bizarnim zpusobem to i natocil a hlavne cely film tesne propojil se svou podivnou elektronickou hudbou. Takze, kdo hleda unikatni filmovy zazitek a kdo je otevren absurdnim a cynickym scenkam, tady muze jeden zazit. (08.06.2015)

Mám tady velmi vážného kandidáta na nejpodivnější film desetiletí. Absurdní metahumor obsažený v téhle svérázné komedii jde sice zcela mimo můj záběr a hrubozrnný amatérismus z toho trčí na sto honů (ale pozor, záměrně, takže umělecká licence), ovšem podprahová ladnost, s jakou je do toho šílenství namíchán šlapající soundtrack, stojí přinejmenším za poslech. Mr. Oizo to se zvukem umí jako málokdo, osobně na jeho živé vystoupení vzpomínám s příjemně rezonujícím pocitem ve sluchovodech, ale na videokameru by raději sahat neměl. Špetka abstrakce ve standardních videoklipech není nikdy na překážku, ale tolik expresivního materiálu napěchovaného do osmedáti minut je spíše na vraždu. Nejvíce zarážející otázkou nakonec zůstává, jak se tohle vůbec mohlo ocitnout v oficiální tuzemské kinodistribuci. (25.09.2015)