-
-
„Les Charlots“ znamená v přesném překladu „Karlíčci“. Charlot byla ve Francii i přezdívka mistra grotesky Charlese Chaplina, a tak se vzhledem k jejich stylu humoru nabízí asociace, avšak o prvnotní úmysl se nejednalo.
(Puyi)
-
-
Bažanti jsou jediným filmem, ve kterém se společně s ostatními objevil i Luis Rego. Už v následujím snímku Blázni ze stadionu (1972) byla pětice redukována na čtveřici. Luis se pak nevrátil ani v dalších pokračováních.
(Puyi)
-
-
Film sa natáčal v obciach Falaise a Cabourg vo Francúzsku.
(dyfur)
Na DVD
od:
Riker
Dlouho jsem se rozhodoval mezi 3* a 4*. Nakonec jsem zvolil nižší hodnocení, hlavně kvůli slabému a poněkud nudnému rozjezdu. Postupně s časem roste i zábava, která vrcholí zhruba od půlky do 3/4 filmu, kdy se bažanti dostanou do kasáren. Závěr byl z mého pohledu opět slabší. Suma sumárum 3, ale kvalitní hvězdy. :-)(29.11.2008)
Mackin
První film režiséra Clauda Zidiho a zároveň začátek jeho spolupráce s hudební skupinou Les Charlots. Díky tomuto spojení vznikly postupně celkem čtyři (Bažanti, Blázni ze stadionu, Velký bazar a Bažanti jdou do boje), relativně stejně kvalitní jednoduché komedie, pro které platí totožná charakteristika. Zanedbatelný děj v nich slouží jen jako pozadí pro nepřetržitý sled bláznivých situací, jejichž řešení přináší obrovské množství různých, více či méně povedených gagů.(12.8.2009)
BE13
Skoro bych dal jen dvě hvězdy, jaksi za trest. První z jejich filmů a dle mne nejslabší z těch, co s nimi natočil Claude Zidi (ty nezidiovské jsem neviděl). Les Charlots vznikli jako kapela a hlavně mimo Francii je proslavily až filmy, ve kterých hráli. Na francouzské Wikipedii se dokonce dozvíme, že jsou jednou ze dvou francouzských kapel, které předskakovaly Rolling Stones. Prvních skoro 40 min. (tedy téměř půlku filmu) se díváme na jejich snahu hrát s kapelou a zvítězit v jisté regionální hudební soutěži. Nemají peníze na nástroje a tak jako později ve Velkém bazaru se snaží si vydělat (prací :), což se jim klasicky nedaří. Později je Zidi již neobsazoval do rolí hudebníků a postačilo, že dělali ke svým filmům hudbu. Vtipná je pasáž ze soutěže, kdy máme možnost podívat se na několik dalších kapel a styl, co se tehdy hrál. Zajímavé je sledovat, co se nosilo, některé modely jsou pekelné. Po těch 40 minutách se konečně dostáváme do armády, když je na jedné louce dostihne vojenský kurýr s povolávákem na večer téhož dne (docela krátká doba, ale to je u takového filmu celkem jedno, jen mám dojem, že se jejich vojenská služba do té doby ve filmu vůbec neřešila). V armádě začíná být veseleji, především díky plukovníkovi a skvělému seržantovi (Jacques Seiler), který hraje také v Bažantech jdoucích do boje. Fantastické jsou manévry, kde plukovník s důstojníkem od jiné jednotky hrají proti sobě jakoby deskovou hru s figurkami na plánu vojenského prostoru a dle toho, jak figurami táhnou, musejí vojáci a technika pobíhat sem a tam. Tento film je více než u dalších sledem gagů, pospojovaných jakýmsi dějem, až na to, že zde je to dosti patrné, chatrné. Ale stejně je mám moc rád!(26.6.2012)
Han22
Dalo by se říct, že to byla neskutečná hovadina bez jakéhokoliv příběhu. Jenže Bažanti jsou neskuteční anarchisti a to jak zesměšní veškeré možné povolání, hudební průmysl a nakonec ve finále i armádu s jejím nesmyslným drilem je zkrátka kouzelné. Mimochodem hudba vynikající, přesně vystihující onu krátkou dobu přerodu mezi koncem Beatles, hippies a začátkem glam rocku a disca.(2.9.2013)
Tuty
Nemůžu si pomoct, ale je to slabota. Jeden den jsem si pustil Velký bazar a druhý den Bažanty. Tak propastný rozdíl mezi oběma filmy jsem ale nečekal. Velký bazar je nápaditý, originální a přiměřeně vtipný, navíc v něm hraje Galabru. Bažanti tlačí od začátku na pilu a snaží se chrlit rádoby jednu vtipnou scénku za druhou. Výsledek? Většina scén je trapná, nejvíc ta s pošťákem a autem. Zasmál jsem se pořádně snad jednou, a to v restauraci. Prostě takto to dopadlo po letech. O ponání lepší je u mě dvojka (snad se to dnes nezmění).(4.4.2014)