První z dlouhé řady filmů se skupinou bývalých hudebníků Les Charlots, poz-ději velmi populárních nejen doma, ale i za hranicemi Francie. Bláznivý příběh party mladíků, zakládajících rockovou skupinu, jejíž slibně se rozvíjející kariéru přeruší povolávací rozkazy pro její členy. Ocitají se před branami kasáren a tam začíná jejich vojenské dobrodružství.(oficiální text distributora)
Členovia rockovej skupiny sa snažia naštartovať svoju kariéru, keď dostanú povolávacie rozkazy. A tak ich cesty namiesto koncertných pódií vedú pred brány kasární. Tam sa začína ich veľké vojenské dobrodružstvo.(STV)
Tak na tomhle mi přišlo vtipný snad jedině ten retro zjev některých postav. Jinak je to pro malý děcka. Nebo spíš pro nejmenší. Nikdy se mi tyhle bažantovský filmy nelíbily. A teď po několika letech jsem se o tom opět přesvědčil. Tak to vypadá, že jsem zatím asi jedinej, kdo dává odpad. Možná mě za to budou všichni kamenovat, ale já to sem dávám jako varování pro ten zbytek.(2.10.2007)
Skoro bych dal jen dvě hvězdy, jaksi za trest. První z jejich filmů a dle mne nejslabší z těch, co s nimi natočil Claude Zidi (ty nezidiovské jsem neviděl). Les Charlots vznikli jako kapela a hlavně mimo Francii je proslavily až filmy, ve kterých hráli. Na francouzské Wikipedii se dokonce dozvíme, že jsou jednou ze dvou francouzských kapel, které předskakovaly Rolling Stones. Prvních skoro 40 min. (tedy téměř půlku filmu) se díváme na jejich snahu hrát s kapelou a zvítězit v jisté regionální hudební soutěži. Nemají peníze na nástroje a tak jako později ve Velkém bazaru se snaží si vydělat (prací :), což se jim klasicky nedaří. Později je Zidi již neobsazoval do rolí hudebníků a postačilo, že dělali ke svým filmům hudbu. Vtipná je pasáž ze soutěže, kdy máme možnost podívat se na několik dalších kapel a styl, co se tehdy hrál. Zajímavé je sledovat, co se nosilo, některé modely jsou pekelné. Po těch 40 minutách se konečně dostáváme do armády, když je na jedné louce dostihne vojenský kurýr s povolávákem na večer téhož dne (docela krátká doba, ale to je u takového filmu celkem jedno, jen mám dojem, že se jejich vojenská služba do té doby ve filmu vůbec neřešila). V armádě začíná být veseleji, především díky plukovníkovi a skvělému seržantovi (Jacques Seiler), který hraje také v Bažantech jdoucích do boje. Fantastické jsou manévry, kde plukovník s důstojníkem od jiné jednotky hrají proti sobě jakoby deskovou hru s figurkami na plánu vojenského prostoru a dle toho, jak figurami táhnou, musejí vojáci a technika pobíhat sem a tam. Tento film je více než u dalších sledem gagů, pospojovaných jakýmsi dějem, až na to, že zde je to dosti patrné, chatrné. Ale stejně je mám moc rád!(26.6.2012)
Tady to ještě není ono. Ve filmu je spousta hluchých míst, sem tam je sice slušná nebo velmi vtipná scéna, jednou dokonce naprosto geniálně vtipná scéna, ale ve výsledku jde o průměrnou komedie tolik typickou pro francouzskou filmografii. Některá pokračování jsou lepší, hlavně Bažanti jdou do boje vychází ve srovnání s tímto filmem rozhodně vítězně.(30.7.2018)
Dobová obliba hudebních filmů, kterou eskaltovala popularita britské legendární čtveřice The Beatles a jejich filmů, donutila osvědčený model chlapecké čtyřčlenné skupiny implementovat tentokráte na francouzské reálie a tak se zrodil filmový cyklus s Les Charlots... Kde ovšem Brouci pracují s dadaistickým přístupem k filmové realitě a kde jejich humor má až surrealistický charakter, tam Les Charlots vrší klišé později etablovaných teenegerských komedií a jejich humor je z dnešního hlediska vyčpělý jak módní trend květovaných kalhot do zvonu... Tím se ale dostávám k jedinému (a skutečně pozoruhodnému) kladu filmu Bažanti - to, čemu říkají v tomhle filmu pop a co prezentují kapely na ,,popové" přehlídce kapel, je ve skutečnosti psychedelický rock oné éry, tedy to nejlepší, co historie populární hudby může nabídnout... Škoda, že v průběhu času došlo od té doby v rámci populární hudby k tak velkému významovému posunu...(19.1.2008)
No když se z odstupem času podívám na úvodní film čtveřice (teda pardon tady je to pětice) Les Charlots, tak jsem se kdysi bavil víc. Dneska mi první díl přijde takovej vyloženě rozjezdovej. Občas tam nějakej solidní fór probleskne, ale žádná velká hitparáda to není. Ve své době určitě kult, ale já mám rozhodně oblíbenější snímky z touhle čtveřicí Tatarů která posere na co sáhne. Nejlepší scéna je popová soutěž a nejlepší joke auto propadlý v zemi. Jinak spíš podprůměr hvězdné chvilky měli teprve přijít.45%(3.1.2015)
-
„Les Charlots“ znamená v přesném překladu „Karlíčci“. Charlot byla ve Francii i přezdívka mistra grotesky Charlese Chaplina, a tak se vzhledem k jejich stylu humoru nabízí asociace, avšak o prvnotní úmysl se nejednalo.
(Puyi)
-
Film sa natáčal v obciach Falaise a Cabourg vo Francúzsku.
(dyfur)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Na DVD
od:
Radiq
odpad!Tak na tomhle mi přišlo vtipný snad jedině ten retro zjev některých postav. Jinak je to pro malý děcka. Nebo spíš pro nejmenší. Nikdy se mi tyhle bažantovský filmy nelíbily. A teď po několika letech jsem se o tom opět přesvědčil. Tak to vypadá, že jsem zatím asi jedinej, kdo dává odpad. Možná mě za to budou všichni kamenovat, ale já to sem dávám jako varování pro ten zbytek.(2.10.2007)
BE13
Skoro bych dal jen dvě hvězdy, jaksi za trest. První z jejich filmů a dle mne nejslabší z těch, co s nimi natočil Claude Zidi (ty nezidiovské jsem neviděl). Les Charlots vznikli jako kapela a hlavně mimo Francii je proslavily až filmy, ve kterých hráli. Na francouzské Wikipedii se dokonce dozvíme, že jsou jednou ze dvou francouzských kapel, které předskakovaly Rolling Stones. Prvních skoro 40 min. (tedy téměř půlku filmu) se díváme na jejich snahu hrát s kapelou a zvítězit v jisté regionální hudební soutěži. Nemají peníze na nástroje a tak jako později ve Velkém bazaru se snaží si vydělat (prací :), což se jim klasicky nedaří. Později je Zidi již neobsazoval do rolí hudebníků a postačilo, že dělali ke svým filmům hudbu. Vtipná je pasáž ze soutěže, kdy máme možnost podívat se na několik dalších kapel a styl, co se tehdy hrál. Zajímavé je sledovat, co se nosilo, některé modely jsou pekelné. Po těch 40 minutách se konečně dostáváme do armády, když je na jedné louce dostihne vojenský kurýr s povolávákem na večer téhož dne (docela krátká doba, ale to je u takového filmu celkem jedno, jen mám dojem, že se jejich vojenská služba do té doby ve filmu vůbec neřešila). V armádě začíná být veseleji, především díky plukovníkovi a skvělému seržantovi (Jacques Seiler), který hraje také v Bažantech jdoucích do boje. Fantastické jsou manévry, kde plukovník s důstojníkem od jiné jednotky hrají proti sobě jakoby deskovou hru s figurkami na plánu vojenského prostoru a dle toho, jak figurami táhnou, musejí vojáci a technika pobíhat sem a tam. Tento film je více než u dalších sledem gagů, pospojovaných jakýmsi dějem, až na to, že zde je to dosti patrné, chatrné. Ale stejně je mám moc rád!(26.6.2012)
otík
Tady to ještě není ono. Ve filmu je spousta hluchých míst, sem tam je sice slušná nebo velmi vtipná scéna, jednou dokonce naprosto geniálně vtipná scéna, ale ve výsledku jde o průměrnou komedie tolik typickou pro francouzskou filmografii. Některá pokračování jsou lepší, hlavně Bažanti jdou do boje vychází ve srovnání s tímto filmem rozhodně vítězně.(30.7.2018)
Radek99
Dobová obliba hudebních filmů, kterou eskaltovala popularita britské legendární čtveřice The Beatles a jejich filmů, donutila osvědčený model chlapecké čtyřčlenné skupiny implementovat tentokráte na francouzské reálie a tak se zrodil filmový cyklus s Les Charlots... Kde ovšem Brouci pracují s dadaistickým přístupem k filmové realitě a kde jejich humor má až surrealistický charakter, tam Les Charlots vrší klišé později etablovaných teenegerských komedií a jejich humor je z dnešního hlediska vyčpělý jak módní trend květovaných kalhot do zvonu... Tím se ale dostávám k jedinému (a skutečně pozoruhodnému) kladu filmu Bažanti - to, čemu říkají v tomhle filmu pop a co prezentují kapely na ,,popové" přehlídce kapel, je ve skutečnosti psychedelický rock oné éry, tedy to nejlepší, co historie populární hudby může nabídnout... Škoda, že v průběhu času došlo od té doby v rámci populární hudby k tak velkému významovému posunu...(19.1.2008)
Wacoslav1
No když se z odstupem času podívám na úvodní film čtveřice (teda pardon tady je to pětice) Les Charlots, tak jsem se kdysi bavil víc. Dneska mi první díl přijde takovej vyloženě rozjezdovej. Občas tam nějakej solidní fór probleskne, ale žádná velká hitparáda to není. Ve své době určitě kult, ale já mám rozhodně oblíbenější snímky z touhle čtveřicí Tatarů která posere na co sáhne. Nejlepší scéna je popová soutěž a nejlepší joke auto propadlý v zemi. Jinak spíš podprůměr hvězdné chvilky měli teprve přijít.45%(3.1.2015)