Pokrm Bohů

The Food of the Gods je Animal Attackem z roku 1976. Na jednom nejmenovaným ostrově se vyskytla zvířata abnormálních rozměrů. A to vosy, kohout, slepice, červi a zejména krysy. Trikově je to jako na houpačce. Něco působí hodně odflákle a směšně. Třeba jako útoky vos a něco se zase hodně povedlo. Většina útoků krys. Pro milovníky Animal Attacků by tenhle film měl být povinnost. Já sice tenhle hororovej subžánr až tak neyhledávám ale tenhle film jsem měl v merku už delší dobu a jsem rád, že jsem ho konečně viděl. Lepší 3hvězdy. (24.01.2024)

Na rozdiel od desiatok iných dobových sci-fi hororov, v ktorých sa monštrum objaví iba v krátkych záberoch v samotnom finále, The Food of the Gods je od počiatočných minút až do samého konca v podstate jeden nepretržitý animal attack. Hoci je fakt, že napríklad útok gigantických ôs nebol na svoju dobu žiaden trikový majsterštyk, Bert I. Gordon sympaticky odkryl všetky tromfy, ktoré mal k dispozícii a výsledok je z môjho pohľadu uspokojivý. (31.07.2017)

Monster-movie, který se svým námětem i trikovým vizuálem zapomněl kdesi v 50.letech. Do příběhu skupinky lidí, uzavřené kdesi v horách a bojující proti armádě zmutovaných obřích krys, Gordon opět nasekal spoustu triků proměnlivé kvality, neuvěřitelně trapné průsvitné obří vosy, přidal krysí modely v nadživotní velikosti, či nechal hlodavce pobíhat mezi modýlky všeho druhu, karavanem počínaje, barákem konče, aby tak docílil optického klamu. Gordon za ta léta notně přitvrdil v zobrazení explicitního násilí, takže krví se tu vůbec nešetří. Krysy se tu skutečně zabíjejí „in natura“, až od nich odlétají kousky tělíček, což spoustě divákům nemusí být po chuti a nedivím se zařazení tohoto snímku zámořskou obdobou Premiere mezi 50 nejobskurnějších filmů americké kinematografie. Finální zúčtování je jedno z nejtrapnějších, co jsem kdy ve filmu viděl a závěrečná pointa je nehorázně vtipná. Příznivci nefalšovaného filmového trashe asi budou v sedmém nebi….. (11.01.2009)

Velice kvalitní ekohorror podle klasika žánru. Příroda se vzbouří proti člověku a vrhne proti němu monstra, která přinášejí zkázu a smrt. Osamocená farma na ostrově se stává dějištěm hrůzy. Velmi dobrá kamera i hudba (Elliot Kaplan). Jistě, triky jsou nevalné úrovně, nejhůře dopadly obří vosy. Na druhou stranu útoky krys mají své kouzlo, některé záběry vypadají hodně realisticky a krev v nich stříká proudem. Využití modelů (auta, farma...) a živých krys bylo v té době běžné. Snímek má však napětí, spád, postavy umírají a není jisté, kdo a zda vůbec někdo přežije. Objeví se i motiv chtivého obchodníka, který myslí jen na peníze, což se mu stane osudným. Krysy zasažené z pušek vyletují do vzduchu za doprovodu spršky krve a kusů masa. V závěru titulků chybí sdělení, že během natáčení se žádnému zvířátku nic nestalo. Bodejť! Zkapaly jich zde spousty... (28.02.2013)

The Food of the Gods je určitě nadprůměrný animal horor, podle románu H. G. Wellse, o tom, že když člověk zneužívá a špiní svými odpady přírodu, příroda se krutě pomstí... V tomto případě látkou, kterou když pozřou nějaké zvířata, obrovsky vyrostou... Vosy, kuřata, červi a krysy... A ty tu hlavně jde, o krysy (samozřejmě, kromě kritiky lidského zacházení s přírodou)... Kuřata a červi se mihnou jen v jedné scéně, vosy asi ve třech (po trikové stránce v hodně úsměvné kvalitě)... Ale když začnou na lidi útočit přerostlé krysy, stojí to opravdu za to... Vypadají mnohem reálněji, než ty digitální ve většině krysích hororů posledních let a chvílemi z nich jde opravdová hrůza... A to se sakra počítá... The Food of the Gods je film, který musím fanouškům animal hororů rozhodně doporučit... (11.08.2012)