Nebraska

Neverím tomu, ale prvýkrát keď je na oscaroch nominovaný Woody, nefandím jemu, ale inému Woodymu. Film zo života ktorý by ste nechceli žiť, s rodinou s ktorou by ste nechceli žiť. Neznesiteľné postavy si nejde než oblúbiť a smiať sa ich smutnému osudu. Nie je to však škodoradosť, ale taký ten smutný, súcitný smiech a sympatie k obyčajným ľuďom, čo sa blížia ku koncu a stále majú silu, nakopávať prdel osudu a všetkým naokolo.. 2013 bol silný rok a toto budú ťažké oscary. (23.02.2014)

Po tom co jsem si přečetl zejména zámořské ohlasy na tento film měl jsem jasno, tohle chci vidět na stříbrném plátně. Leč černobílej snímek bez hvězd a bez efektů není moc velkým lákadlem pro tuzemské distributory a tak jsem se pomalu smiřoval se smolíčkem, ale naštěstí dramturgové febio festu dělaj svou práci a dobře a alespoň na pár projekcí dali Nebrasce v u nás možnost se předvést na velkým plátně. Kamera si tady doslova vychutnává kouzlo obrazu a mně nezbývalo než mlaskat, mlaskat a zase jen mlaskat blahem. Pokud jde o příběh tak to je další dokonalost, tady je propletnec humoru, především v dialozích a emočně silných scén tak těsný a tak vydařený že už jen tímhle samotným faktem se stává Nebraska geniální, ale aby toho nebylo málo, tak tady funguje i ten příběh sám o sobě neuvěřitelně parádně, protože jak je na venek minimalistický, tak je vnitřně maximálistický. (23.03.2014)

Trochu o stárnutí, trochu o smutnění, trochu o rodině. A vzhledem k houpavému indie duchu vlastně tak trochu o ničem. Herecky je sice Nebraska zvládnutá na jedničku, ale režisérský rukopis Alexandera Payneho se projevuje tím samým, co mě kdysi nepříjemně zaskočilo u Bokovky a dvě oscarové sezóny zpátky zklamalo u Dětí mých. Chvíli se totiž vypráví ničím nepřibarvená story ze života obyčejných lidí, aby se následně začalo klimbat v nadnesené náladě lásek, tužeb či nostalgie. A několikrát dokola. Takové snění a střízlivění asi dokáže leckoho uspokojit, což vlastně docela dobře chápu. Já se ale stejně jako u dvou výše zmíněných případů cítím poněkud ošizený. (21.02.2014)

Tešil som sa dopredu na nový snímok Nebraska,ktorý vidieť dnes,je vzácnosť,najmä pre formu black and white,pričom očakávania sa naplnili zhruba do priemeru.Čo mňa vlastne v skutočnosti bavilo sú výkony June Squibb,ktorej matka Kate je výrazná postava s nepredvídateľným slovníkom,ktorý sa dobre počúva,zato fotrík Woody v podaní Bruca Derna je postavou,ktorá je zapamätania hodná pre celkový výraz jeho trápenia,ale výkon samotný je skôr nudný,synátor David v podaní Willa Forteho,pýtam sa,čo je to za herca,naposledy som ho videl v prúšvihu Bratia Solomonovci,tu nemá čo robiť,jeho herectvo je o ničom.Nominácia pre režiséra je príliš,tak asi do počtu.Snímok je strašne natiahnutý,niekedy nastáva nuda,tempo rozprávania je nezáživné.Kamera Papamichaela je aspoň čerešničkou na torte,ktorá zaujme svojim štýlom.Maximálne by som dal 4 nominácie. Ale odpočinúť si od dnešného Hollywoodu v nezávislom neobyčajnom snímku s dobrými hereckými výkonmi a kamerou,je správna voľba?Ja by som ich cestu absolvovať už nechcel... (30.03.2014)

Nebraska je, myšleno v tom nejlepším smyslu slova, pravým americkým nezávislým snímkem. To znamená, že je to celé natočeno černobíle, zasazeno do posmutnělé krajiny a pohybují se tam obyčejní, nepříliš hezcí lidé, co mezi sebou vedou normální, civilní rozhovory. A přesto je to plné citu, humorných situací u kterých jsem se upřímně zasmála i velmi smutných chvil, kdy mi bylo těžko u srdce, jako když starý a nenaplněným životem ubitý Woody vysvětluje svému synovi, že by chtěl svým synům po sobě alespoň něco zanechat. Ve filmech, jako je tento se nedočkáme skutečných happy endů, ale jsem moc ráda, že svým jednáním dal David svému otci alespoň malou iluzi pocitu štěstí a zadostiučinění, ten starý muž, co se dřív snažil každému jen vyhovět si to určitě zasloužil. (22.02.2014)