Režie:
Roberto AndòKamera:
Maurizio CalvesiHrají:
Toni Servillo, Valerio Mastandrea, Valeria Bruni Tedeschi, Anna Bonaiuto, Michela Cescon, Gianrico Tedeschi, Judith Davis, Brice Fournier, Andrea Renzi (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Enrico Olivieri, předseda nejsilnější politické strany, je na pokraji krize. Preference jeho strany stále klesají a volby se nezadržitelně blíží. Jedné noci však Olivieri zmizí. Ve společenských a stranických kruzích se rychle šíří fámy a dohady a šedá eminence, Andrea Bottini, usilovně přemýšlí, jak situaci zachránit. V jeho hlavě se tak zrodí šílený a hazardní plán – podsunout veřejnosti Olivieriho bratra – dvojče. Důvtipný filozof, který trpí bipolární depresí, je však pravým opakem svého bratra. Poetické a srozumitelné vyjadřování, žoviální přístup k lidem a rozesmátá tvář jsou klíčem ke strmému vzestupu preferencí strany. Nebývalý obdiv a popularitu politika však kdosi ze zákulisí sleduje a vyčkává... (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (74)
Námět není nijak originální; vezměte si například filmy jako Dave nebo Moon Over Parador. Film jako takový se ale velmi příjemně sleduje a to částečně i proto, že neoblíbený politik Enrico tentokrát není ztělesněním všeho zla, jak tomu bývá u jiných, tématicky podobných filmů. Hned jak vypadne ze světa přetvářky a stáhne se do ústraní, působí natolik sympaticky, že mu až přejete, aby se ze svých chyb poučil a zas se politiky vrátil zpět. Toni Servillo zvládá titulní dvojroli skvěle, na letošním MFF Karlovy Vary ho ale můžete vidět ještě v jednom, o něco lepším filmu: Sorrentinově Velké nádheře. ()
Kvalitny taliansky film, ktory konecne netrpi povestnou talianskou amerikanofiliou - fakt, ked pozerate filmy Fulciho alebo BS/TH, vacsina, ak nie vsetky sa odohravaju v USA. Tento je zsadeny do Italie, a to je mne sympaticke. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film, tempo hlavne v strede trochu uvolni a u divaka sa dostavi nuda. To je ale vec tolerancie. kazdopadne Toni Servillo film taha, exteriery vyborne, kulisy su tiez na urovni. Pribeh sa da zniest, ale daju sa najst aj lepsie. Len tak na okraj situacie Cinema Italiano : roku 2005 dal taliansky stat na rozvoj domacej kinematogarfie cca 240 milionov, euro, roku 2013 len .... 80 milionov, coz je jedna tretina. Jak to povedal reziser Ferdinando Baldi, este kym zil : italska kinematografia je mrtva, uz len usporiadat pohreb. Je mi to luto, mam rad Italiu, od Imperia Romana, cez stredovek az po ich filmy. 74 % ()
Vynikající Toni Servillo, v dvojroli šité mu na tělo a výborný scénář, který mě královsky bavil. Letošní nejpříjemnější karlovarský film. Možná v tom trochu hrál roli i Klaus, který seděl o tři řady přede mnou a při závěrečném mohutném aplausu něco datloval do mobilu. Já však film vřele doporučuji! ()
Za tu dobu, co si tady vypisuju pocity, už jsem viděl celou řadu italských filmů. Komedie, dramata, mafiánské přestřelky, ale i klasické lidské příběhy z Apeninského poloostrova. Italové mají co nabídnout, ale mám pocit, že oni se tak nějak nechtějí otevřít Evropě a spíš si ty filmy natáčí pro sebe. Je to ale jenom můj pocit, Ať žije svoboda je totiž s dobrým námětem, ale s průběhem, který mi kolikrát přijde neuvěřitelně obyčejnej. Toni Servillo je třeba poctivej herec a jeho dvojrole tady nemá chybu. Pořád si ale říkám, že by se z ní dalo vymáčknout víc. Stejně tak z filmu a stejně tak i z celé řady jiných filmů, co jsem z Itálie viděl. ()
Takový trošku Dave po italsku. Jen s tím rozdílem, že se neprohodí prezidenti, ale předsedové největší opoziční strany v podání velmi podobných bratrů. Zajímavý námět, který těží ale hlavně z výborného hereckého výkonu Toni Servilla, na kterém tenhlee film stojí a také padá. Bez něho by to byl jen veskrze průměrný snímek, tak maximálně na trojku, ale s jeho výkonem musím jít pochopitelně o jednu poctivou hvězdu výše. ()
Galerie (48)
Photo © BiBi Film
Reklama