Zázrak v Miláně

Je zřejmé, že De Sica i do pohádkového námětu, natočeného podle předlohy Cesara Zavattiniho, více než okatě vetknul to, co přímo čiší i z jiných jeho filmů – sociální kritiku tehdejší doby. Chudí versus bohatí, náznak vpravdě utopistického řešení tohoto stavu pomocí nadpřirozené síly (včetně závěrečného odletu na košťatech do nebe). Nuzákům pak dal v boji proti buržoazii do rukou optimismus, zpěv a radost. Právě optimistický tón je tím, co Zázrak v Miláně odlišuje od jiných protiburžoazních agitek poválečných levicových režisérů. (16.07.2006)

Zázrak v Miláně je po právu považován za jeden z kmenových filmů italského neorealismu. Zároveň v sobě mísí groteskní a fantaskní prvky. Zcela chápu, proč Zázrak v Miláně patřil k nejoblíbenějším filmům Miloše Formana. Spolupráce režiséra Vittoria De Sicy a scenáristy Cesareho Zavattiniho přinesla do světa kinematografie zcela nový druh sociálně-kritického i tragikomického pohledu na společnost. Další důvod proč si od nich brzy pustit Zloděje kol a Umberta D. Krásný film o malém zázraku v rukou obyčejného člověka. (18.04.2021)

Zázrak je, že jsem tenhle film dokoukal. Zpočátku se to neslo na neorealistické vlně, kterou mám docela rád, ale pak se z toho stala jakási báchorka, která mě nedokázala vůbec zaujmout. Možná to mělo mít nějaké symboly, ale ty mi spolehlivě unikaly v jakémsi balastu, který se roztáhl jako mlha slzného plynu. Takového Vittoria De Siku nemám rád. (06.02.2012)

ocenenia : MFF Cannes 1951 - 1. cena (23.02.2012)

Být to o něco kratší a nebýt místy tak levicový, snad bych i těch 5* dal. On je to opravdu hodně optimistické, a přitom to zůstává italským neorealismem. Musí to znít divně, je mi to naprosto jasné, ale je to tak. Celkem zajímavá komedie plná různých absurdních nápadů, která stylem připomíná grotesky - a musím uznat, že je povedená. Hlavní hrdina je optimista jak sviňa (strašně se mi líbila scéna, kdy vychází ven ze sirotčince, všude okolo něj je vidět ta bída a chudoba a on si tam vesel poskakuje a pomáhá lidem okolo), kde může tak pomůže a povahou mi poněkud připomínal Wandera, což chápejte jako plus. Byla tam i hromada zajímavých nápadů, třeba to bezdomovecké město, včetně těch ulic nebo ta kouzelná holubice. Akorát z toho, co mi ještě vadilo, byl ten závěr, jelikož mi přišel nedotažený. Ona se tam před koncem lehce naťukne myšlenka, že se z nich díky té holubici stali chamtiví a zapomněli na to, jak si užívali života i z minima. Jenže ta tam není dořečená a konec ji zamlčuje úplně. Nicméně i tak se jedná o dost slušný film, který je i překvapivě optimistický. 4* (22.12.2019)

Neobyčejně sentimentální film. Sice nejsem moc socialisticky smýšlející, ale tahle fantaskní vize se povedla. (08.02.2009)

Neskutečně naivní a pitomoučké. Toto se chová jednu chvíli jako geniální pedagog, ale za pár minut už jedná jako neskutečný blbec. První čtvrthodina filmu je zábavná, ale pak přijde přihlouplá didaktická výchova a oslava chudých. Najdeme tu typický pohled levicového kavárenského umělce na dělníky: stačí je naučit, že pět krát pět je dvacet pět, a pak jen sledovat, jak se z těch dětinských dospělých stává vůdčí síla země. Sorry, Vittorio, co se píše v Orwellově 1984 o prolétech? Jenže taková byla doba -a odsoudit Sicu za tento film by znamenalo odsoudit i Wericha s Voskovcem, Vítězslava Nezvala a další a další. Proletariát - opium levicových umělců. (30.04.2009)

Pravá nefalšovaná italská ptákovina. Není to do té Itálie sice daleko, ale civilizační rozdíl mezi námi bude vcelku veliký. WTF index je vysoký, ale když se tomu začnete smát, nechá se to vcelku dobře dokoukat. Režisér chtěl zdůraznit známou biblickou citaci: Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je Království nebeské....70% (15.01.2016)

Výborné a prapodivné dílko. (20.12.2009)

Pozoruhodný pohádkový příběh začínající klasickými slovy: "Bylo nebylo ...". Pohádka o touze po spravedlivém světě a bohatství. Hlavním hrdinou je přátelský a laskavý mladík Toto, jenž byl jako nemluvně nalezen matkou pod hlávkou zelí. V Itálii totiž děti nenosí čáp, ale tam se děti rodí pod zeleninou. Po její amrti vyrůstal v sirotčinci a po opuštění sirotčince nalézá místo mezi nejchudšími lidmi žijícími na smetišti a stává se jakýmsi jejich vůdcem. Pohádka o království, kde pozdrav "dobrý den" skutečně znamená dobrý den ... (16.03.2007)

Kouzelně praštěná poetická variace na neorealistické téma, natočená radostně, s neskutečnou mírou nadhledu, suverenity, z řetězu utržené fantazie a smyslu pro absurditu našeho světa vezdejšího; Císařův pekař nebo Až přijde kocour jsou proti ní zapšklé agitky, o Zlodějích kol ani nemluvě. (08.09.2017)

Neobyčajný film Vittoria De Sicu ďaleko presahujúci intencie jeho neorealizmu. (24.03.2008)

Podivnost, ke které jsou filmoví fanoušci ohleduplnější než by si zasloužila. Páč Zázrak v Miláně je možná na svou dobu neotřele odvážným filmem, který vybočuje z dobové italské kinematografie, ale o šedesát let později už nechtěně protahuje koutky úsměvu diváka. Je radost vidět starou (téměř) grotesku bez Charlie Chaplina, ale zároveň dává upomenout o kolik světelných let technika/herecké projevy/scénáristické postupy pokročily. Zub času je neúprosný a já si svůj, moderní kinematografií zhýčkaný, jazýček připálil. 50 % (15.01.2016)

Chlapec bol slušne vychovaný, vedel násobilku, a aj tak mu to všetko nebolo veľa platné a skončil v kolónii bezdomovcov. Až tam sa vlastne príbeh rozbieha a nestačil som sa čudovať. Často som si pripadal ako v budovateľskom filme s Werichom. Ten šialený optimizmus bol ako z filmu Život je krásny a aj to tam niekoľkokrát zaznelo. Oblievanie vedrom vody je zase iný fenomén nedávnej doby. V druhej časti sa z filmu stala na chvíľu groteska, trochu upadal, ale tá vzorka rôznorodých želaní ľudí a ich dôsledkov stáli za to. Každý chcel milión, a ako vieme, nakoniec každý Talian milióny lír aj mal. V povojnovom Taliansku bola situácia celkom iná, ako dnes poznáme, takže nie všetko som dokázal pochopiť, ale aj tak je film zaujímavým zážitkom. –––– Obaja sme moc malí. A život je krásny aj pre nás. –––– Co znamená "vudlajk"? –––– Smerom ku kráľovstvu, kde dobrý deň znamená naozaj dobrý deň. (04.01.2017)

Miyazaki se jistojistě zakoukal do svého italského kolegy a z postavičky Tota stvořil Totora, stejně přifouklého dobráka s bezelstným pohledem. Zázrak v Miláně je optimistickým koncertem De Sica - Zavattini. Drobné hříčky a vypointované scény mě udivovaly každou minutou. Pouštět povinně při depce :) (11.07.2008)

Vittorio de Sica se v tomto filmu zcela jasně přihlásil k humánním myšlenkám socialismu a ....... , což tu nesmím v dnešní společnosti psát. Toto vytvoří na prázdném poli poblíž Milána společenství těch nejbídnějších a nejubožejších, které žije pospolu v komunitě, kde jeden žije pro všechny a všichni pro jednoho, ve společenství bratrství a lásky. Všechno vyjadřuje jejich hymna, v níž je vyjádřeno štěstí skutečně svobodných lidí, kteří netouží po majetku a přepychu, jimž stačí i ta chatrč ke štěstí. - Jenže není vše tak krásné, jak se zpočátku zdá. Přichází silnější protivník, za nímž stojí miliony. Když se objeví v táboře ropa, je zřejmé, že nastane boj. A v tomto boji Totovi vypomůže jeho mrtvá matka, která předává Totovi holubici, jež splní každé jeho přání. Je to vpravdě nešťastný dar, který však ukáže pravou povahu lidí. Jejich hamižnost, touhu po majetku, penězích, po přepychu. Ano, holubice pomáhá odrazit první nápor útoku na tábor, jenže při tom druhém už andělé, znepokojeni chováním svých chráněnců, holubici odnášejí a naposled jim pomáhají, když jsou v zelených antonech přiváženi do centra Milána... Chopí se košťat,kterými se zametá milánské náměstí, a odlétají vysoko, do království, kde pozdrav "dobrý den" znamená "dobrý den"... Kdoo chce, tak chápe, kam autoři své chráněnce zanést... Povinných pět hvězdiček. (11.07.2017)

Hodne naivná story s ústredným hercom, ktorý rozdáva úsmevy ako superstar. Jeho energický prístup k životu drží diváka v pozore, všetko ostatné treba brať s rezervou, resp. nalepiť si na to nálepku neorealizmus. Záverečný úlet na metlách si vraj poniektorí vysvetlili ako únik do ZSSR :) (08.12.2017)

Neobyčajne optimisticky naladený film talianskeho neorealizmu (jeden z mala!). Satira na sociálne rozdiely v spoločnosti aktuálne aj dnes. De Sica doslova vytvoril filmový zázrak. Dokázal v divákovi evokovať pozitívne myslenie aj v zdanlivo neriešiteľnej životnej situácii. Skvelé herecké výkony väčšinou nehercov a krásny scenár bohatý na fantáziu sa nezmazateľne zapíše do vašej pamäti. Živé dielo, ktoré rozhodne treba vidieť:-) Odporúčam pre všetky vekové i filmovo náročné kategórie divákov. 85% (15.09.2009)

Teda na dobu vzniku není technická kvalita "Zázraku v Miláně" žádným velkým zázrakem. De Sica hodil na plátno těžce průměrný námět (bráno z dnešního pohledu), herci (možná spíše neherci) nehrají nic zvláštního a ze všeho malinko (možná ještě méně) prosakujou poválečný budovatelsko- sdruženářský nálady. Ale já dávám pět hvězd za optimismus, který do mne snímek na dobré dvě hodiny nalil. (27.10.2003)

Vážná tématika – sociální rozdíly, předsudky pramenící z rasové odlišnosti, nespokojenost s vlastními fyzickými nedostatky, lidská závist – a přece film, který nevzbudí potřebu zalézt do kouta a bezmocně kňučet. Ulítlé, bláznivé, optimistické, zkrátka dokonalé antidepresivum. Policejní barometr mě dostal do kolen, kabela na barikádách téměř dojala. Ústřední song mi pak lehce připomněl nezdolné (a bratru utopické) veselí písně z Císařova pekaře. Nicméně proč nebýt alespoň na chvíli „idealistkou na koštěti“? (05.10.2008)