poster

Dotek zenu

  • Tchaj-wan

    Xia nü

  • Tchaj-wan

    俠女

  • Slovensko

    Dotyk zenu

  • Velká Británie

    A Touch of Zen

Akční / Dobrodružný

Tchaj-wan, 1971, 179 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Nethar
    ***

    Tak jsem konečně naponěkolikáté dokoukal toto velké dílo žánru wuxia. Velké je totiž nejenom dosahem, ale také rozsahem - přes tři hodiny. Hodnocení trochu přikrašluji s ohledem na stáří filmu, ty tři hvězdičky s mými žebříčky moc nezakývají. Vypravující části, kde hlavně pobíhá pan Ku a něco řeší, mě docela bavily, nebylo to nic úchvatného, ale taky žádná nudná výplň mezi bojůvkami, mám rád pozorování této staré kultury. No bojůvky sice wuxia typu, ale z šedesátých let, takže dnes už k smíchu, ale holt to byla velká inspirace pro další filmy a tenkrát asi létání na provazech či jak třiky řešili, byla velkým uměním. Škoda, že pár částí je v tajemné tmě, nešlo vidět skoro nic. No a poslední minuty či desítky minut filmu jsou jakési mystické, věnované buddhismu, to tam bylo spíš násilné, i některé zásadní závěrečné postavy jako by spadly z nebe a naopak na jiné se trochu pozapomnělo. Tož ale ok. Čili 2-3.(9.11.2014)

  • KlonyIlony
    *****

    Jak dost dobře vychválit film, který nelze přechválit? Pro pochopení filmu je možná nejlepší jej zasadit do kontextu, ve kterém vznikl. King Hu tímto filmem kriticky vystoupil proti zavedenému stylu ve wuxia (bojovnických) filmech, které v 60. letech produkovala hongkongská studia. Tyto filmy byly plné magie a nadpřirozena, proti čemuž Hu reagoval novým stylem historicistického wuxia; právě v tomto spočívalo Huovo mistrovství (Mě osobně magie, kterou později opět zpopularizoval např. Tsui Hark, ve wuxia filmech nevadí, příkladem takového filmu vysoké kvality může být „Bojovníci z hory Zu“.). Hu byl v tomto ohledu inovátor žánru, který inspiruje režiséry wuxia dodnes. Dotek zenu se lehce inspiruje povídkou čínského spisovatele Pu Songlinga, hlavním postavou není machistický hromotluk, ale neúspěšný umělec a literát; hrdinství zosobňuje mladá, energická žena–bojovnice (od toho i původní název Xianu), která i přes své schopnosti neztrácí nic ze své ženskosti. Druhá jmenovaná postava se stala prototypem žánru. Kromě světa bojového umění je ve filmu obsažen – jak napovídá již název – svět zenového (v Číně chanového) buddhismu. Prvek tajemna ve filmu tedy netvoří magie ale náboženství, za hranici reality film zajde jen lehkým „dotekem zenu“. Kromě buddhistických motivů je film „zenový“ i po vizuální stránce; střih akčních scén záměrně pracuje s chybami, kterými chtěl Hu přinést obraz blíže divákovi: “Diváci sami jsou kamerou. Nechci, aby diváci seděli a dívali se, chci, aby byli v pohybu.” Vidět tento film je skutečně kulturním zážitkem, který se vyrovná klasikým historickým eposům západní kinematografie (řekněme Vláčilovo Údolí včel), nebo (o dost známějším) klasickým japonským historickým filmům (Kurosawa).(21.7.2011)

  • Rominator
    ****

    Sammo Hung Kam-Bo zde má první zajímavější filmovou příležitost. Role Jackie Chana musela být hodně malá, protože jsem si ho vůbec nevšiml. Původní tchaj-wanská verze byla uvedena ve dvou částech v letech 1970 a 1971, protože při uvedení první části nebylo natáčení ještě ukončeno a celkový čas byl v součtu 200 minut. Scéna v bambusovém lese byla v obou částech v první na konci a ve druhé na začátku. V listopadu 1971 byly obě části pro honkongský trh sloučeny do jednoho snímku o stopáži 187 minut.(23.12.2011)

  • belldandy
    ****

    Klasický kung - fu film. Děj spojující několik povídek ze souboru Podivné příběhy z čínského ateliéru není zdaleka tak důležitý jako ukázky bojových uměních. Souboje probíhají především na neviditelných drátech. Lidé létající v povětří a mistři zenu mizející v západu slunce vytvářejí krásnou směs bojových a duchovních hodnot. Film má za úkol zprostředkovat divákovi prostřednictvím obrazu i děje zenový zážitek. Nakolik se to povedlo si netroufám soudit, protože ještě nejsem mistrem zenu.(3.8.2004)

  • Anderton
    ****

    Keď je kráska v nesnázích, môže sa konečne predviesť aj mamičkin nepriebojný synáčik a ukázať, čo je v ňom. Trojhodinový film je popretkávaný viacerými kratšími a dlhšími súbojmi, poväčšinou v lese a tak nemá kedy začať nudiť. Súboje sú možno prestrihávané trochu zmätočne (čo je to ale oproti dnešnému epileptickému strihu), ale cítiť, že bolo pre ich prehľadnosť urobené vzhľadom na možnosti maximum. Dlhšia je iba expozícia, o čom bude film, sa dozvieme až po trištvrte hodine. Záver sa uzavretiu nejakého dejového oblúka, aký by sme na dlhší úvod čakali, vzdáva a prichádza tak k titulnému "dotyku zenu".(28.9.2016)

  • Chun Shih

  • - V tajwanskom origináli má 2 časti (1970 a 1971). (Peter-1307)

  • - Pôvodnú 200 minútovú stopáž upravili pre hongkonský filmový trh na 187 minút, ale aj tak to bola jedna z najdlhších snímok roka. (Peter-1307)

  • - Akční režii měli na starost Han Yin-Chieh a Pan Yao-kun. (Epistemolog)