Hana-bi
Fireworks
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (více)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (103)
Málomluvný tvrďák s kamennou tváří a černými brýlemi je role, která jakoby vypadla z Kitanových akčních kriminálek. Jenže tady jsou žánrová očekávání odsunuta na vedlejší kolej a mistr nám ze svých obvyklých ingrediencí namíchal melodrama. Ostatně od autora filmu Scény u moře se těžko dalo očekávat, že by chtěl točit pořád stejné filmy. Dalším těžko oddiskutovatelným plusem je (opět) výborná Hisaišiho hudba. Z mého pohledu už Ohňostroj ničím nepřekonal. ()
Takeshi Kitano má zvláštní smysl pro absurdno, projevuje se v humoru, v poetice, v expresivní brutalitě, zkrátka v celé, zvláštní, atmosféře, přičemž jej Kitano nechává spíše subtilně proplouvat filmovými detaily, než aby jím mlátil diváka přímo do oči (jak někdy dělají bratři Coenové). Z Ohňostroje se tak stává pro nás kulturně mírně vzdálený mix vzteku, utrpení i krásna se špetkou něhy a to ne v klasickém uspořádání, kdy za drsnou maskou filmu se skrývá něco milého, ale spíše naopak cítím, že za krásnými obrazy a hudbou se dusí ublížený a bezmocný Kitanův/Nishův hněv... Zajímavé, ovšem po odstupu ne až tak strhující... 7/10 ()
Mluv s ní meets Hranice ovládání meets Americký přítel meets… a to by stačilo, srovnávání s Tarantinem prý Kitano celkem pochopitelně nemá rád. A předchozí přirovnání taky kulhají, resp. postihují vždycky jenom jednu stránku čehosi, co bych pracovně definoval jako existenciální meditace nad zuřivým zápasem o možnost tichého bytí ve světě. Jeden se u toho zamyslí a zůstane pár dní zamyšlený. ()
Takeši Kitano se po těžké dopravní nehodě vrátil s filmem, ve kterém se vyrovnává s touto zkušeností a předvádí svůj nejspíš vůbec nejlepší filmařský výkon. Hlavní postava policisty Nišiho toho moc nenamluví, ale přesto se do ní dokáže divák vcítit a pochopit jeho chování a jednání. Tragická událost jednoho pracovního dne týmu policistů odstartuje Nišiho snahu všechno co jde napravit ať už to bude stát cokoli a jeho cesta za lepším životem pro svou nemocnou ženu a pro kolegy, za jejichž neštěstí cítí odpovědnost, přináší spoustu mlčenlivých dojemných scén i plno tichého ale tvrdého násilí spolu s nečekaností tragédie, která může přijít kdykoli. K tomu by Takešimu stačila snad i ta jediná scéna ve filmu, kdy si Niši v nemocničním pokoji své ženy zapaluje cigaretu. V Ohňostroji se objevuje snad úplně všechno co k životu patří a Takeši Kitano to předvádí velmi osobitým způsobem s velmi strohými dialogy, ale silnými scénami ať už násilnými, nebo humorně roztomilými, jako několik scén při výletu Nišiho a jeho ženy na horu Fudži. Podobně silné jsou i ty málomluvné scény s policistou Horibem, který je od toho osudného dne na vozíku a snaží se, za Nišiho přispění, vyrovnat s takhle razantní změnou v životě malbou, která mimochodem obsahuje výhradně obrazy Takešiho Kitana, jež vytvořil během rehabilitování se z vlastní nehody, a které jsou přítomné ve většině scén ať už při Horibeho malování nebo jako obrazy pověšené v nemocnici, v sídle jakuzáků a dalších. To všechno je navíc podbarveno krásnou hudbou s tím úžasným hlavním motivem. S ohňostrojem Takeši Kitano vytvořil jeden z nejkrásnějších filmů o životě, co kdy byl natočen a i když jsem ho viděla už asi milionkrát, tak se na něj vždycky ráda podívám znovu. ()
Takeši Kitano si pre nás pripravil zaujímavý film, ale bohužiaľ mne sa toto nedokázalo dostať pod kožu tak, aby som si to dostatočne užil. Film je do istej miery aj vtipný (skôr úsmevný) a tak niektoré situácie napriek svojej vážnosti vyznievajú trochu smiešne. Nebolo mi teda jasné ako má film pôsobiť a niekedy som sa teda v ňom strácal. Všetka česť Takešimu o jeho "pokus", ale niečo tomu chýba aj keď film má určité vyznenie a je dojemný (smutný) ja som vo filme nenašiel ten správny zmysel, ktorý vo filmoch hľadám. Buď ma chce film zabaviť, alebo niečo naučiť atď... a tu film chcel všetko a nedosiahol skoro nič. Inak som filmu pridal pol bod za snahu povedať niečo určitým scénami, ale to boli väčšinou bočné scény, ktoré sa netýkali hlavného príbehu. Jedným dychom na koniec dodávam vo filme je naozaj výborná hudba. Napriek mojej menšej kritike film sa oplatí pozrieť. (Hodnotenie 3,5) ()
Galerie (10)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (7)
- Akira Kurosawa, který se znal jak s Takešim Kitanem, tak s jeho tvorbou, mu po zhlédnutí Ohňostroje zaslal dopis, ve kterém „svěřuje osud japonského filmu do jeho rukou“. (AlDelon)
- Dívka, pouštějící draka v poslední scéně filmu, je ve skutečnosti Kitanova dcera Shoko. (Raztubyl)
- Do češtiny (i angličtiny) byl název filmu přeložen jako Ohňostroj (Fireworks). Ač se zdá tento překlad za správný, originální japonský název Hana-bi však tvoří složeninu slov „oheň“ a „květina“. Toho se drží i překlady do němčiny („Feuerblume“) a španělštiny („Flores de fuego“). (AlDelon)
Reklama