Řeka velkého krokodýla

Moje hodnotenie je možno trošku nekritické a čiste subjektívne, ALE... Film dýcha krásnou atmosférou talianskych peciek z niekoľkokrát prehranej videokazety, prostredie džungle je nádherné, a krásne i zosnímané, 70´s hudba filmu sadne ako uliata. Efekty už dnes nevyzerajú najlepšie, vrátane krokodíla, gore tu prakticky nie je a krokodíl začne vyčínať až kdesi v poslednej tretine filmu, ale čert to ber, keď som sa jednoducho perfektne bavil a krásne ma šteklila nostalgia za podobnými filmami. Dovtedy je to skôr také exotické dobrodružstvo, plné domorodcov, ich rituálov, mytológie a klasický príbeh o porušení prírody a rozzúrení boha, prevteleného do obrovského aligátora. Nechýba ani chamtivý businessman, zábavychtiví turisti, hynúci pod krokodýlími čeľusťami a duo hrdinov, pričom Barbara Bach je tu naozaj krásna. Výborné, oddychové, letné dobrodružstvo! (23.06.2011)

Typický italský trash odehrávající se v Africe (natáčelo se ale na Šrí Lance)). Na rajském ostrově stojí hotel, který nabízí návštěvníkům krásnou přírodu a výlety lodí po řece. Na protějším břehu žijí domorodci v symbióze s ostrovany do doby, než se stane neštěstí. Přijíždí sem módní fotograf Daniel (C. Cassinelli) se svojí modelkou, aby nafotili kolekci pro módní časopis. Daniel se seznámí se sestrou majitele hotelu Alicí (Barbara Bachová). Když si večer vyjede modelka s jedním z mladých domorodců na lodi, napadne je krokodýl a oba sežere. A protože domorodci věří, že krokodýl je zosobněné zlo a chtějí ho usmířit, rozhodnou se mu obětovat Alici. V úvodu myslím našince zaskočí kácení stromů pomocí dynamitu. Jinak velmi působivý je útok na modelku s mladíkem - kamera, střih a hudba vytvářejí až magicky atmosférickou scénu. Výživný je masakr turistů na lodi, kdy útočí krokodýl, nebožáci se napichují na hroty ochranného plotu ve vodě a do toho ještě na ně útočí domorodci oštěpy a hořícími šípy. Velmi nevyvážené triky - krokodýlí čelisti svírající nebožáky jsou dobré, plastový krokodýlek pod vodou připomíná hračku z dob socialismu u nás... Ale tyhle snímky je nutné brát s nadhledem. Buď člověka pobaví, nebo ne. Každopádně mrtvých je tu opravdu hodně. A krásná příroda, jíž vévodí mohutný vodopád. Největší ozdobou snímku je však B. Bachová. Dnes ocení hlavně sběratelé podobných snímků a milovníci italských hororů. (17.07.2022)

Příjemný až srandovní dobrodružný brak, následovník Čelistí a předchůdce Jurského parku. Od klasického italského režiséra béčkových filmů všeho druhu Sergia Martina. Typická šablonovitá blbost, ale natočeno je to pěkně a hlavně záběry přírody jsou moc fajn. I herci mi byli sympatičtí, nejvíce se mi líbil Claudio Cassinelli, kterého sice znám už z jiných filmů, ale oblíbil jsem si ho až tady, jeho herecké nasazení mě hodně bavilo. Celkově šlo ze všech zúčastněných cítit, že natáčení bylo určitě pohodové. Dále tu máme pár hypnotických záchvěvů podivné atmosféry, naprosto špičkový soundtrack mistra Ciprianiho, jednoho obřího kajmana a desítky zmasakrovaných obětí. S kajmanem je tu však trošku problém. Očekávaná scéna nevyhnutelného útoku monstra na výletní plavidlo totiž dělá z filmu lusknutím prstu smrtící komedii, za kterou by se nemusel stydět ani Lloyd Kaufman. Na reakce komparzu ve stylu Toxického mstitele a záběry do akvárka na nepohyblivou hračku krokodýla nikdy nezapomenu, nejeden kapesník nezůstal suchý. Čím více akce, tím je to horší a horší. Směšné a degradující. No a WTF vyvrcholení s domorodci se mi nelíbilo vůbec. Škoda, jinak by to byl docela seriózní a povedený kousek. (22.02.2019)

Těšil jsem se hodně, přeci jenom většinu filmů s krokodýlama a aligátorama mám už zkouknuté a tak jsem na jednom DVD našel tohle s nadšením jsem to pustil. No a ne že bych nedostal to co jsem čekal ale mírné zklamání tu cítím. Film má něco kolem 90 minut a bohužel na krokodýla se dostaneme spíše ke konci. Ale právě scény s krokodýlem jsou asi nejzábavnější. A při tom ten krokodýl nevypadá nějak špatně, pravda když naráží do lodí tak to není úplně ono. Ale byl sympatickej. Stejně jako atmosféra té idilické přírody která mi sedla. O něco méně sympatické byly scény s domorodci které se po čaase okoukaly a začaly strašně nudit. Nicméně jako takové zábavné béčko mohu doporučit. Ale asi jen pro sběratele krokodýlých filmů. (26.03.2012)

Rieka veľkého krokodíla je ukážkový príklad zvieracieho hororu 7O/8O. rokov. Vznikla v r. 1979, kedy boli podobné látky mimoriadne obľúbené a teda ich vznikali mraky. Mali sme za sebou alebo v dohľadnej dobe pred sebou Čeľuste 1 a 2, Piraňu, Aligátora, Kosatku, Cuja, Kosatku zabijak, Červov, Kanca alebo Chřestýši útočí. Spravidla tieto záležitosti po scenáristickej stránke boli na jedno brdo: sympatický hrdina (ideálne skombinovaný so sympatickou hrdinkou) pátral po ľudožravom zvierati, aby sa napokon ukázalo, že kým ono „len“ počúva svoje inštinkty, oveľa horší a skazenejší sú obyčajní, radoví ľudia. Či už skorumpovaní politici, starostovia alebo zlí (a samozrejme zákerní) vedci a vojaci. Prostredníctvom ľudskej hlúposti prichádzala na radu obžaloba ľudskej arogancie a túžby po moci a peniazoch. Vo väčšine prípadov sa totiž ukázalo, že samotné zviera je de facto nevinnou obeťou (ehm) a za jeho vznik môžu ľudia, ktorí ho spláchli do záchoda a následne kŕmili toxickým odpadom, prípadne v tom boli zakomponované vojensko-vedecké experimenty. Nie zakaždým ale monštrum stvorili ľudia. V Čeľustiach sa žralok proste vyskytol a začal zabíjať ľudí. Tu najzásadnejší problém driemal v ľudskej blbosti. Starosta Amity odmietal (kvôli strate masívnych ziskov) uzavrieť pláže, hoc hrozilo reálne nebezpečenstvo ďalších atakov. S týmito kartami hrajú aj tvorcovia Rieky veľkého krokodíla. Dochádza k obžalobe po peniazoch bažiacich belochov, ktorí sa samopozvali do cudzej krajiny a v nej sa správajú ako novodobí otrokári. Nevážia si prírodu, ani tradície miestneho pôvodného obyvateľstva. Snímka netrvá ani hodinu a pol (vrátane titulkov), ale jej tempo je pomalé. Najmä v prvej polovici, keďže v nej k čelným zrážkam zvieraťa a ľudí dochádza len zriedka a sú priamoúmerné (ne)talentu zúčastnených. A rozpočtu. Režisér akoby si to uvedomoval a tak sa všetko pokúsil dohnať vo veľkolepom finále, kedy to tam krokodíl mydlí hlava-nehlava. Akonáhle si pár sekúnd musí oddýchnuť, mydlia to tam nasr*tí domorodci (!), prípadne sa samotní belosi nabodávajú na ostne. Krvavý kúpeľ. Miestami to dokonca môže viac, ako zvierací horor, pripomínať talianske exploatačnú kanibalskú školu napriek tomu, že priamo ku kanibalizmu nedôjde (režisér rok dozadu dotočil Kanibalov 2). (10.04.2023)