Zet a dvě nuly

ani Lynch nemá tak silný zmysel pre "výtvarnosť" spojenú s významovou mnohovrstevnosťou Greenawaya.... to však nič nemení na tom, že samotná "hlavná myšlienka" diela mi ostala skrytá :)) ...aj keď najpravdepodobnejšiu cestu pre výklad tohto intelektuálne sofistikovaného diela nastolil asi MIMIC vo svojom komentári.... (03.11.2007)

Poetika tohoto filmu je opravdu ojedinělá. Průběh filmu je jednoznačně diktován Greenawayovými uměleckými choutkami, které nejlépe charakterizují slova jako labuť, surrealismus, amputace, krokodýl, siamská dvojčata, symetrie nebo doba rozkladu. Příběh, neboli výstižněji základní dějová kostra, ale rozhodně nechybí. Pokud jsme teda ochotni přijmout fakt, že jeho základním námětem je cesta za poznáním, která spočívá ve zkoumání rozkladu těl mrtvých živočichů. Ale hledání dějové linky ve filmu tohoto kalibru se jeví jako naprosto podružná věc ve srovnání s přívaly tvůrčí invence, která se na nás hrne z každého záběru. Z každé scény, z každého záběru raší trsy tak originální bizarnosti, že snad ani není v lidských silách ji najednou vstřebat. Tento film přestavuje jakéhosi pomyslného chameleóna, který při každém našem pohledu změní barvu a ani po několikanásobném zhlédnutí si tak nemůžeme být jisti, co přesně máme čekat – vždy nás překvapí něco nového. Lví podíl na výsledném dojmu má samozřejmě hudba Michaela Nymana, bez které by byl zážitek poloviční. Z výborné tvůrčí konstelace tak vznikl film, který ve svém vyznění nemá konkurenci. (10.04.2009)

Z prostředí symbolizujícího umělou idylu, zologické zahrady, udělal Greenaway něco... trochu... jiného. Velmi zajímavý film, který spíš než příběh plyne jako nějaký sen, kde sice jedna scéna navazuje na druhou, ale ta návaznost je leckdy tak nesoustavná a nadreálná, že příběh prakticky mizí (i když není nikdy nepřítomen) a každá scéna se stává výjevem sama o sobě. (04.08.2013)

Ach, nevím, co na to říct. Jenom si tak pro sebe můžu napsat pár věcí, kvůli kterým se mi film líbil. Dlouhé statické záběry s dokonalou kompozicí. Pomalý pohyb kamery. Rozklad zachycený time-lapse záznamem. (Chvíli jsem skoro doufala, že dojde i na lidi.) Obraz nesouvisející se zvukem. Celková absurdita. Tak asi tak. Mimochodem, všiml si ještě někdo, že v záběru, kdy Milo vchází do ohrady, je na pozadí svítící ZOO nápis, který se sice tváří jako zrcadlově obrácený, ale ve skutečnosti je Zet napsáno normálně? Vzniká tak velké OOZ (hm, možná to souvisí s ooze, možná ne, kdo ví...) (07.01.2009)

výtvarník a jeden z najlepších anglických režisérov peter greenaway je občas považovaný za anglického lyncha, no na rozdiel od lyncha sú jeho filmy ľahšia zrekonštruovateľné na časovej osy, no oveľa viac výtvarne zaťaženejšie a bizarnejšie, lynch pracuje s zánrovými a typicky americkými klyšé, greenaway pracuje s viac sofistikovanými nástrojmi . . . každopádne je Z O O film po výtvarnej stránke perfekcionistický a úchvatný, po stránke scenáristickej a hlavne čo sa týka práce s motívmi a témami priam dokonalý a vo všeobecnosti úplne "divný" (jeden z najdivnejších, aké som kedy videl) - je o niečo menej dôsledný ako autorov majstrovský Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec, no oveľa, oveľa bizarnejší a úchylnejší . . . Výtvarné symboly doplnené o skvostné dialógy a jednoduchý, opakujúci sa, ľahko zapamätateľný a silne pôsobiaci univerzálny hudobný motív a zábery komponované ako majstrovské diela výtvarného umenia, kde je radosť pozrieť si film aj tretí aj štvrtý krát a kochať sa detailami, pričom však režisér (a scenárista v jednej osobe) nevyzdvihuje detail nad celok, ale podriaďuje ho komplexnosti príbehu i jeho myšlienkovému jadru, používa ho ako dekoráciu . . . herecké výkony hercov pre mňa takmer neznámych či veľmi málo známych sú silno štylizované a v službách autorského zámeru (niečo, ako Kaurismakiho filmy, špeciálne I hired a contract killer) (29.11.2007)