Výchozí bod

I druhý celovečerní film Mikea Cahilla je nevšední filmovou událostí. V době, kdy málokdo umí přijít s něčím opravdu originálním, se Cahill dál zabývá svéráznou modifikací proměny nezávislého filmu. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je znovu pouze odrazovým můstkem, tentokráte pro nezvyklou nadžánrovou soft-filosoficko-náboženskou hru ve stylu výtečného Schenkmanova Pozemšťana. Cahill ovšem žánry rád mixuje, a tak je celý náboženský kontext rámován opravdu hodně nevšední romantickou dějovou linkou, ve výsledku je Výchozí bod možná nejpodivnějším romantickým snímkem, jaký jsem kdy vůbec viděl. Tuhle rovinu umocňuje silně emotivní závěrečná výtahová scéna, rovinu náboženskou pak uzavírá scéna následující po skončení závěrečných titulků (u tohoto filmu se vyplatí neodcházet z kina před jejich skončením). Celý film je pak o střetávání protichůdných principů - věda versus náboženství, přístup vědecký (Ian) a esoterický (Sofi), což ovšem obé zastiňuje lidské existence přesahující láska. Vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence a v tomhle je Mike Cahill naprosto unikátní - jeho scénář je opravdu chytrý a sofistikovaný a ač jsem člověk racionální a v Boha nevěřící, nechápu ho jako dogmatickou odpověď na vlastní spirituální otázky, ale jakousi možnost rozvíjení dialogu. Emocionálně byl ovšem pro mne osobně Cahillův filmový debut Jiná země silnějším prožitkem... (06.01.2015)

(49th KVIFF) Divácky tak nekonfliktní sci-fi, že se na festival skoro až nehodilo. Příběh molekulárního biologa, který při svém výzkumu nejprve dokáže nebožský původ lidského oka, aby se pak toto zjištění dalším výzkumem zpochybňovalo. Nároky na diváka nejsou příliš vysoké, snímek nikdy nezabředne do vědecké hantýrky nebo do hlubokých filosofických rozprav, byť by zde na ně jistě byl prostor. Film je profesionálně natočený, příběh vcelku zajímavý, byť občas to celé působí až příliš nepravděpodobně a naivně (viz třeba ta Indka, které podle fotografie oka identifikuje dívku, kterou podle svých vlastních slov několik měsíců neviděla). Uprostřed festivalového shonu nicméně I Origins zapůsobilo jako příjemný odpočinkový film, takže bezprostředně po projekci jsem byl vyloženě nadšený, s odstupem to ale trochu vyšumělo. Přesto pěkné čtyři hvězdy, v závěru je to emocionálně docela silné. (12.07.2014)

O tomhle nestačí si číst, tohle se musí vidět. Způsob, jakým je Výchozí bod natočen, a způsob, jakým zde dochází ke zvratům, je jedním slovem úchvatný. Myšlenky, na kterých je film založen, jsou divákovi předkládány tak jednoduše a zároveň přesvědčivě, že vám začnou dávat smysl a nepochybujete o jejich skutečnosti. O nic méně výjimečné není ani herecké obsazení. Pro takový film se výborně hodí neokoukané tváře, jelikož to diváka přiměje víc se soustředit na děj. Přes noc se mi to rozleželo a zvyšuji své hodnocení na plný počet. (24.08.2015)

Kdyby se to v prvních dvaceti minutách tak hrozně netáhlo, bylo by to luxusní sci-fi z blízké budoucnosti. Takhle to chvíli trvalo, než se rozjela ona zajímavá teorie očí, nad kterou jsem po shlédnutí filmu nejen přemýšlel, ale ještě mi přišla hodně originální. Ve výsledku jsem na nic kloudného nepřišel, ale utvrdilo mě to, že podobné filmy ve stylu Dokonalého smyslu, mě nesmírně baví. Lehce poupraví dnešní fungující svět o nějakou dosud neobjevenou skutečnost a nechají to působit. Zajímavé, originální a to se ve filmech počítá. (27.08.2015)

You know a scientist once asked the Dalai Lama, "What would you do if something scientific disproved your religious beliefs?" And he said, after much thought, "I would look at all the papers. I'd take a look at all the research and really try to understand things. And in the end, if it was clear that the scientific evidence disproved my spiritual beliefs, I would change my beliefs." Ian... what would you do if something spiritual disproved your scientific beliefs? Pro ty, kdo čekají čisté nefalšované sci-fi to nejspíše bude zklamání, já byla mile překvapena i koncem, který vás nechá, ať si uděláte názor sami. (18.12.2020)