Louder Than Bombs
Back Home
Louder Than Bombs
Louder Than Bombs
Hlasnejší ako bomby
Louder Than Bombs
Louder Than Bombs
Režie:
Joachim TrierKamera:
Jakob IhreHudba:
Ola FløttumHrají:
Gabriel Byrne, Isabelle Huppert, Jesse Eisenberg, Devin Druid, Rachel Brosnahan, Amy Ryan, Ruby Jerins, David Strathairn, Suzanne Savoy, Leslie Lyles (více)Obsahy(2)
V předvečer výstavy na počest známé válečné fotografky Isabelle Reedové, jejíž kariéra byla ukončena předčasnou smrtí, jsou otec a dva synové zmítáni různými pocity a vzpomínkami na Isabellin profesní i rodinný život... Blížící se výstava na počest fotografky Isabelle Reedové (Isabelle Huppertová) přivádí tři roky po její předčasné smrti Isabellina nejstaršího syna Jonaha (Jesse Eisenberg) zpátky do rodného domu - a nutí ho strávit s otcem Genem (Gabriel Byrne) a odtažitým mladším bratrem Conradem (Devin Druid) víc času, než za celá dlouhá léta. Když má teď Gene oba syny pod jednou střechou, zoufale se s nimi snaží sblížit. Nedaří se jim však vzájemně sladit své rozdílné pocity týkající se ženy, kterou si všichni pamatují zcela odlišně. (Cinemax)
(více)Videa (8)
Recenze (22)
Smutný príbeh s nejasným scenárom a ešte ťažšou réžiou. Veľmi ťažko sa na to pozerá kvôli spomínanej réžii a kvôli tomu, že jednotlivé scény z minulosti a súčasnosti nie sú v harmónií. Herecké výkony nie sú zlé, ale trošku sa stratia v tej nejednoznačnosti. Osobné hodnotenie: 60% (**) ()
Divné... Námet síce veľmi zaujímavý, v podstate aj zápletka, ale ten poeticko-retrospektívny formát mi absolútne neimponoval. A to mám retrospektívne drámy celkom rád, lenže keď to má aspoň nejaký ucelenejší koncept a nie takáto miešanina - jedna spomienka sem, do toho prítomnosť, potom zas nejaká spomienka z úplne iného časového spektra - a napokon je z toho jeden obrovský bordel. Ale inak to mohol byť veľmi dobrý film, stačilo sa len trochu krotiť s tým poetizmom a časovo nekonzistentnou retrospektívou. ()
Akoby sa autori nevedeli rozhodnúť, o čom tento film vlastne mal byť... o otcovi? o niektorom zo synov? o matke a ako ju vnímajú? až príliš veľa scén, veľa tém, veľa postáv... a veľká škoda, pretože predchádzajúce filmy Joachima Triera dokázali presne to, čo sa tomuto filmu nepodarilo – vyrozprávať intímny príbeh; a podať na záver (jasné/ucelené) posolstvo... toto je skôr zmätený pohľad na určité okamihy z ich života... ()
Festivalový film-produkt, který sice není úplné naleštěné lejno, ale nemá k němu daleko. Trier a spol. pochopil, co je potřeba k tomu, aby se jeho dílo dostalo do hlavní soutěže Cannes, tzn. natočil takzvaný europuding, který odškrtává snad všechna povinná políčka pro přijetí. 1. Mezinárodní casting včetně festivalového miláčka Isabelle Huppert - check. 2. "Reflexe" současných médií (videohry, skype) a jejich vlivu na odcizenost mládeže ála Slon, vítěz Zlaté palmy - check. 3. Obrázky z třetího světa, abychom ukázali, že si uvědomujeme relativní banalitu problémů, které tady ty privilegované postavy řeší - check. 4. Dialogy plné jakoby ambivalence a nejednoznačnosti, které ale ambivalenci jen umně předstírají a ve finále se k ničemu skutečně podnětnému nedoberou - check. 5. Eklektické přepínání mezi ich formou, efektními představami, abychom setřeli hranici mezi záznamem a skutečností, minulostí a přítomností, "realitou" a snem, ale ve skutečnosti nic z toho pořádne nerozvinuli - check. Jakkoli normálně považuju cinefily z Cahiers du Cinema za zastydlé provokatéry a pošuky, tady s nimi v podstatě souhlasím. Tohle není autorský film, který by měl co dělat v hlavní soutěži Cannes, ale spíš jeho falešná, dokonale dutá nápodoba, která připomíná dlouhou reklamu na New York Times a Skyrim. ()
Tohle prostě nejsou filmy, na které se chci koukat. Nechci se dívat na postavy, které se mi vyloženě protiví, postavy, které pro mě nejsou nijak zajímavé, navíc jsou podány způsobem, aby to křičel, že tohle je něco, co by si zasloužilo alespoň nějakou malou nezávislou cenu. Ty "snové" scény zde postrádají smysl. ()
Reklama