Spása

Moderní westerny mám rád a tenhle měl všechno co měl mít. Mstícího se hrdinu, sympatického záporáka i nezbytné zaprášené městečko snad kdesi v Texasu, kde pod povrchem klokotá mazlavá hmota. Ano ta hmota díky níž o pár dekád později zbohatnou všichni ti Ewingové z Dallasu :-). V obsahu distributor vykecal vlastně všechno o čem film je, takže si tu mohu lehce zaspoilerovat anižbych něco vykecal. Dánové umí natočit lecos a i tohle bylo řemeslně velmi povedené. Děj je drsný jak se na svoji dobu sluší. Problémem tohoto filmu je jediné a to přímočarý děj. Vše co se bude dít prostě dopředu tušíte. Víte co se stane v dostavníku, víte co se stane pak. Víte, že hrdina to tak nenechá... Absence napětí umocněná kamenným výrazem Madse Mikkelsena tomuhle filmu asi nejvíc uškodila. Neříkám, že to nebavilo a že se na to dobře nekoukalo. Ale nezůstalo z toho ve mně nakonec nic. A skončilo tak jak divák čeká. Dávám tedy za 3 jízdenky na dostavník. * * * (14.12.2022)

Dánské špagety a táhnou! The Salvation potvrzuje pravidlo, že krása se skrývá v jednoduchosti. Zarputilí milovníci hutných příběhů a hlubokých myšlenek patrně ohrnou své nosy, zamumlají něco o primitivismu a plytkosti a potáhnou o dům dál. My ostatní se necháme opájet touhle nesmírně sexy filmovou striptérkou, která má všechno na svým místě. Možná není z nejchytřejších a její největší životní touhou je kabelka od Gucciho, ale to co předvádí na pódiu vás přivádí do varu. A pozvete-li ji na skleničku, máte velkou šanci poznat, že tyhle holky mají v jistých situacích neomezenou fantazii, kterou se nebojí realizovat... A přesně takovej je i tenhle film, jeho přímočarost a bezelstnost je naprosto okouzlující. Čtyři hvězdy, plnou pozornost bych přece jen věnoval skutečné striptérce. Navíc Eva Green se nesvlékla a já se jí tak celou dobu bál. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (10.06.2015)

"Krotká i divoká, němá ... divoký západ? To se nemá. Zdivočelý scénář? Fakt blbý nápad, koho jen napad ..." Neuvěřitelně smutný film. A čím? Že jediné dvě životaschopné postavy tohoto podivně, zřejmě pro náročné diváky moderně zmršeného dánského westernu, byly jen ty dvě vedlejší. Princezna s vyříznutým jazykem (to asi ta indiánská zvířata, dobře jim tak, nová Ameriko) a bratr padoucha. Dostavníkový prznič a nelítostný vrah, který alespoň uvěřitelně prosil, přímo škemral o holý život, již postřelený a s vědomím, že prohrál. Zbytek postav a scénáře bych naložil do hořícího dostavníku a utopil v řece. Nebo dal na hraní pomstychtivým Komančům. I když ve filmu vlastně žádní indiáni ani nejsou. Natož nějaký živý mustang. (08.12.2019)

Skvělý Western/Revenge s vynikajícím Mikkelsnem a opět svůdnou Evou Green. Film sice nepřínáší do žánru nic nového a bere si leccos z klasiky 7 statečných, ale při mrtvém žánru mi to vůbec nevadí,jsem rád za každý přírůstek, kterému se podaří zachytit drsnost tehdejší doby. Být film krvavější šel bych i na plný. Slušná zábava. 80% (19.11.2017)

Poněvadž to tady každý vychvaluje tak zapáleně, až mu nadšením vytékají tělní tekutiny i z otvorů, ze kterých by běžně tvarovanému člověku v žádném případě vytékat neměly, a to ani po pobodání loveckým nožem, tak zde musím uvědoměle utrousit špetku té kritiky. Předně bych se chtěl pozastavit nad syndromem premortální žvanivosti, kterým trpí každý správný padouch v okruhu jednoho filmu. Ten se totiž bohužel nevyhnul ani našemu, do posledního strupu pečlivě prohnilému, děsivému banditovi, z jehož očí prýští nenávist o síle dvou a půl satanů, a který by vás byl schopen zabít i knedlíkem, kdyby ho měl po ruce. Tyto situace jsou vždy precizně modelové a v podstatě se jen kopírují; náš hrdina leží zraněný na zemi, byť jeho tělo během filmu spolykalo víc kulek, než průměrná šlapka během standardní směny ve Stodolní, ale to nevadí, protože běžný divák si napětím prokousává rty a nehty se sveřepě dobývá do opěradla semišového gauče. Když v tom k němu přistoupí hlavní záporák. Ten, ač po celou dobu filmu střílel postavy do hlav rychlostí Breivika, nyní stojí před hrdinou a za žádnou cenu si neodpustí tradiční monolog typu "...chci ovládnout celý svět, protože Frýdek-Místek je mi moc malej a ani ty mi v tom nezabráníš...", nebo "...ano, to já jsem ti zabil matku v tu noc, kdy sis u stánku dával načos s kečupem...", případně "...vyprstil jsi mi psa ty zmrde a to se nedělá...", asi proto, aby si hlavní hrdina mohl dvě sekundy před smrtí překvapeně říct "ty píčo, dobrej tah vole!". A zatímco si divák z nervozity začíná propocenými dlaněmi resuscitovat hrudník, z dáli se zjeví druhořadá postava, jež zmizela v polovině zápletky, aby se mohla zčistajasna vynořit na konci filmu a v poslední pikosekundě zachránit situaci, sejmout záporáka a šukat s hlavním hrdinou až na věky věků. A všichni jsou hepy jak kráva. Tak téměř identické to bylo i v tomto filmu, což je škoda, že se takové klišoidní momenty prodraly i do filmu, kde je střílení dětí do spánku běžnější než čištění zubů. Ale jinak to bylo relativně koukatelné. Závěrem nutno podotknout, že jsem si film málem ani nepustil a to z důvodu přítomnosti Evy Green, poněvadž mě poslední dobou začíná solidně srát, neb je namrdaná v každém druhém filmu a já začínám mít strach si v šest na Nově pustit Ulici, aby tam ta jebka na mě nevyskočila. Ovšem ještě víc, než ona, mě iritují všichni ti stydkými pysky neposkvrnění frustráti, co nad ní dlachní ocasy rychlostí čtyř ejakulací za masturbaci a neustále ji vyzdvihují do nebes sexuálních ikon. Hovno. Měli byste přeleštit svícen nad něčím kompaktnějším. A pak i šulina. (29.10.2014)