The Guest

|88%| Tak jsem si jen tak vybral tento film. Viděl jsem, že na laciné béčko má dobré hodnocení a to i do některých mých oblíbených uživatelů. Řekl jsem si, thrillery mám rád, tak snad se toto dílko vydaří. A ono se vydařilo. Opravdu jsem nakonec myslel, že dám plný počet hvězd, ale nevadí, i tak se jedná o skvělý zážitek. Jak už tu někteří píší, film se trochu podobá filmu Drive a já jim musím dát tak trochu za pravdu. Hlavní herec filmu Dan Stevens se skutečně podobal jak vzhledově tak spíš povahou Rynau Goslingovi, respektive jeho postavě. No, je velké něco dál o tomto snímku popisovat abych nevyzradil scény, zvraty atd. Film začíná mírně, krásně se vyvíjí, takže nuda tu rozhodně nehrozí a až později dojde k velkému zvratu a film nabere poněkud jiné obrátky. Proto si ted dovolím napsat !!!!!VELKÝ SPOILER!!!!! Z nevinného hodného chlapa se stane psychopat, který nakonec začne vraždit každého, kdo by ho mohl ohrozit. Takže jsem zůstal v šoku. Jako třešnička na dortu byla skvělá hudba, respektive písně. Třeba závěrečná písen ve finále, kdy Stevens padal k zemi. Pohled Maiky Monroe, která se na něj dívala s nenávistí v očích pač ji vyvraždil nakonec rodiče. Postě tuhle scénu jsem si pouštěl zvlášt po skončení filmů asi 10x. !!!!!KONEC VELKÉHO SPOILERU!!!!! Takže co k tomu dál dodávat ? Prostě zajímavý thriller se skvělým příběhem, výborným hlavním hercem, nečekaným zvratem a nekompromisným Rkovým stylem. Abych dal plný počet hvězd, muselo by to být ještě lepší – víc scén, ne tak urychlit konec, nastavit tomu aspon tak 20-30 minut navíc. Víc popsat postavu hlavního herce, vylepšit prostě vše, konec trochu přehnaný byl (nebudu teda už víc vykecávat), bez chyby to úplně nebylo, ale je to prostě zábavné béčko a na béčko až moc dobré, takže dost kritizovat, jen detaily prostě. Ostatní herecké obsazení mi rovněž sedlo. Takže naprostá spokojenost. (21.12.2014)

To pomalé, nenápadné, mrazivé a zároveň úsměvné získávání si rodiny, manipulování s ní (a nejen jí) mě strašně bavilo. Když došlo na první větší akci, neměl jsem s Davidovými („super“) schopnostmi větší problém (přece jenom, patřil k naprosto elitní jednotce), to mě spíš naštvala ta (skoro) nezničitelná pneumatika u auta. Podobně jako dost uhozené Annino povídání s Carverem a až zbytečně moc cool odchod z podniku. Ale to všechno se ještě nějak dalo skousnout, přejít. Jestli jsem však měl opravdu problém něco rozdýchat, tak to bylo posledních cca 10 minut, to bylo opravdu jedno dementní klišé za druhým a k tomu úplný konec, který jsem asi nepochopil; naprostá debilita tvůrců či jenom záměrný výsměch divákům? Nicméně, překvapila mě zatraceně padnoucí hudba a taky fakt, že jsem záporákovi fandil asi o něco víc a déle než bylo záhodno (opět záměr?). Celkově to vidím na lepší 3*. (27.12.2014)

// Fuck it... jakmile film končí se slovy "what the fuck" tak většinou musím napálit 5/5 a to platí i v tomhle případě. I'm sorry Mrs. Peterson, I really am. Ale David byl prostě awesome (nogay) a ten soundtrack... jasně, jasně. Přímočaré a banální, proto jsem začal těmi dvěma slůvky. Berte nebo nechte bejt, každopádně já si Hosta domů díky soundtracku určitě ještě někdy pozvu, ostatní by měli taky. (05.01.2015)

"Nikdo z venčí nesmí vědět, že subjekt je pořád aktivní." Vojenské experimenty nám již přinesly soustu skvělých výsledků - aspartam, nervový plyn, jadernou bombu a nyní usměvavého sympaťáka Davida. Je to hodný kluk, takže jestli mi svým úmrtím šéf uvolní pracovní pozici, šikanující spolužáci schytají zásah chilli papričkami a feťáci se spravedlivě rozdělí na mrtvoly a obviněné z vraždy, tak já stojím za Davidem. Poskytnu mu alibi a nikdy se nebudu ptát po jeho skutečné identitě. Jenže rodina Petersenových to takhle jednoduše neviděla a to je škoda. Pro mne v tu chvíli nastal problém, protože nerad měním dres uprostřed zápasu a tak já jsem odhodlaně stál na straně Davida od startu až k restartu. Takový rodinný přítel se zkrátka moc často nepotkává. (25.04.2016)

Skutečné multidobové retro. První polovina se rozjíždí jako mimořádně rozplajzlý, tisíckrát omletý devadesátkový sryler, aby se ta druhá mohla zvrhnout v nejpokleslejší osmdesátkový akční brak (čti – totální, na hlavu postavená pičovina, u níž v anotaci překvapivě chybí „kokotmédie“ nebo „čurákoteska“), přičemž to postrádá jak devadesátkový drajv, tak osmdesátkovou patinu. Smutný fuckt, že je to v červených číslech, přikládám jen tomu, že spousta zdejších prudkých „heteráků“ pocítila pnutí z toho modrookého Kena v hlavní roli. Herecky byl sice opravdu výborný, nicméně čtyřkovat a pětkovat to tu jen kvůli nateklému přirození je jednak neobjektivní a druhak velmi buzerantské. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě kůl a moderně říci „gej“. (17.12.2014)