Nezlomný

V době, kdy se Hollywood snaží přicházet s projekty více či méně narušujícími koncept klasického vyprávění, natočila Angelina Jolie "film bez ozvláštnění" - natolik neinvenční, akademický, schematický a šablonovitý, který se v zásadních momentech sice musí držet životopisných faktů, ale v těch dílčích je zcela jistě mohutně (konvenčně) dramatizován. Typický oscarový projekt (v USA premiéra 25. 12. 2014), který vzniknout tak před dvaceti lety asi by nějakou sošku ukořistil a dostalo by se mu větší pozornosti, než si zaslouží. Takhle zůstalo "naštěstí" pouze u 3 nominací, navíc v technických kategoriích. (08.06.2015)

Většinu stopáže jsem se bavil. Scény v letadle nebo ve vězeňských táborech byly velmi intenzivní a profesionálně natočené. Dnes už se stejně nejspíš nedozvíme, zda-li se v japonských vězeňských táborech opravdu děly věci, kterým jsem byl posleních 140 minut "svědkem", prameny se různí (samozřejmě záleží na tom, zda-li jsou to prameny japonské, nebo ze zemí tehdejších spojenců). Naopak scény na moři, celý sportovní segment a rádoby dojímavý doslov (bez řádného zakončení příběhu) - to mě neoslovilo vůbec. Možná přítomnost až příliš velkého počtu hvězdných scénáristů udělalo Nezlomnému medvědí službu. Naopak po technické stránce (kamera, střih, hudba, zvuk) nelze nic vytknout a i herecky film obstál. První velký projekt Angeliny Jolie mě bavil o něco více než kniha, ale pro příště by to chtělo trochu vlastní invence. Obklopit se hvězdnou crew a talentovaným obsazením nestačí, Nezlomný je toho krásným důkazem. (18.01.2015)

Ještě zhruba po čtvrthoďce jsem si říkal, že to není zlý, ale to jsem se rouhal jako muslim před řeznictvím. Pak to začalo houstnout a houstnout a jediné, co chybělo k tomu, aby se z toho stala totál sračka, byla zazpívaná USA hymna s rukou na koze. Amíci asi budou trestat Japonsko, jiný smysl v tom nevidím (18.01.2015)

Fragmentálně dobré (Deakinsova kamera, ale vlastně i jednotlivé scény by samostatně působily ok), jako celek uondaná tragédie bez ksichtu. Válečný film ze staré školy, u kterého se jakékoliv city k hlavnímu hrdinovy hledají těžko - definovaný tím, že je ital, nezajímá diváka celých 130 minut. Příchod flashbacků je vidět půl minuty předem, scény jsou buď příliš krátké nebo příliš dlouhé, jejich společným znakem však je, že nic nikam neposunou. Louis je během filmu provlečen různorodým utrpením, aniž by to zanechalo nějaký pocit, nebo alespoň nenudilo. Repetetivní lehce podprůměrná nuda, jejíž největší nedostatky vyplynou při srovnání s podobnými filmy (např. Boylovými několika hodinami a jedním kamenem). Vlastně se mi zdá, jako kdyby někdo bez talentu, touhy něco říct, schopnosti inovace a kombinace velmi schopně napodobil scény jiných filmů a pak je učebnicově poskládal. Svým způsobem je to mnohem horší než většina špatných filmů. Angelina to celé zvládla bez chyb a zároveň strašně špatně. (16.04.2016)

Prísť v roku 2014 s filmom, démonizujúcim Japoncov počas druhej svetovej vojny, je myslím komerčná aj umelecká sebevražda. Niežeby nemohol byť veliteľ tábora hajzel, ale inak sa nič o okolnostiach vojny v Japonsku nedozvieme, božechráň spomenúť nejaké bombardovanie Tokya a ďalších miest. Ak Američania točia filmy ako Emperor, kde vidíme zhoreté stovky tiel po bombardovaní, Angelinin film a Ceonovcov scenár príliš nechápem. Prvá polovica je super, olympiáda, závody v Amerike, oceán, po prehupnutí sa do tábora ide tempo dole a koniec bol skôr vyslobodením, ako katarziou. (19.03.2017)