Cesta naděje

Sterilní, kýčovitý a hlavně nudný (ne)doják. Crowe spatlal v naivně nesmyslném příběhu všechna možná válečná i neválečná klišé, přidal špetku porozumění mezi bývalými nepřáteli, přihodil nádech romantiky a pustil to do světa. Aby byl zmar dokonalý, naprosto rezignoval na jakoukoliv mimiku. Ne každý točící herec je druhým Eastwoodem a Crowe, jak to tak vypadá, na režisérskou stoličku rozhodně nepatří. Ale kdoví - třeba se jen zastřeloval. Každopádně za tohle si ode mě víc jak 25% nevysloužil. (25.03.2015)

Myslím si,že vo filmovom priemysle by mali platiť jednoduché pravidlá: Režisér by mal byť režisérom,Herec by mal byť hercom.Za kamerou,pred kamerou.Výnimka potvrdzuje pravidlo a neplatí to vždy.Clint Eastwood,či Woody Allen sú tzv.lepší režiséri ako herci,alebo Ben Affleck nie je dobrý herec,tak o to lepší režisér.Oscarový Gladiátor Russell Crowe je niečo medzi tým,herec výborný,režisér? Jeho DEBUT o bolestných udalostiach Austrálie,ktorá bojovala v obidvoch svetových vojnách,tu v prvej,kde pri tureckom Gallipoli zahynuli tisícky austrálčanov,taktiež synovia farmára Joshui Connora.Matka synov prepadla veľkým depresiám,siahne si na život,kolaps v živote farmára,ktorý chce nájsť v Turecku hroby synov.Ale je nádej,že všetci nie sú mŕtvi.Tak prichádza do Istanbulu,kde ho nevítajú s otvorenou náručou...Má to svoje svetlé stránky,lebo stretne ženu,do ktorej sa zamiluje,ale nebezpečenstvo číha na každom kroku.Russell sa opiera o kameru Andrewa Lesnieho,ktorý má dostatočné skúsenosti s epičnosťou,a práve najväčšie grády réžie sú vo flashbackoch,kde sú synovia v extrémne nebezpečných situáciach.Bohužiaľ, Andrew nedávno zomrel.škoda a strata brilantného OKA,česť tvojej pamiatke.Ešte si prizval hlas Lise Gerrard,tak nostalgia je tu.Herci,okrem Russella,ktorý tu hrá ako o dušu,tu mám i krásnu Oľgu Kurylenko,ktorá nemá prakticky čo hrať,ale ani čo pokaziť.Film ako celok je dôstojným spracovaním látky o farmárovi,obyčajnom človeku,ktorý sa zmieta v žiali a strachu,chce nájsť pozostatky synov,ako to sľúbil žene,priviesť domov a pochovať.„Budúci režisér” Crowe má nábeh,že v ďalšom filme sa vráti ako lepší herec,skúsenejší režisér,ale nový Costner v Tanci s vlkmi,asi len ťažko? (02.05.2015)

Jo, Maximovi to jde i za kamerou. Slušná řemeslná práce, která sice ve druhá polovině nabízí spíše červenou knihovnu než poválečné drama, ale i přesto nabízí povedený režijní debut, v němž umí Crowe dostat výtečné výkony nejen z tureckých no nameů, ale také z mé neoblíbené Olgy Kurylenko. A to už se přeci jen musí ocenit. (18.04.2015)

Můj oblíbenec Russel Crowe si stoupl poprvé v životě za kameru (ale pro jistotu zůstal i před ní) a naservíroval nám komorní příběh australského farmáře, který se vydá hledat ostatky synů padlých v 1. světové válce až do daleké Osmanské říše. A já musím říct, že jsem spokojeně v kině mručel, jak pěkný debutový film se mu povedlo natočit. Předně je třeba zdůraznit, že navzdory okázalé výpravě je děj plně soustředený na cestu otce a jeho pátrání po ztracených synech a fascinující prostředí střetu britského imperialismu a tureckého nacionalismu v poválečných letech vedoucí k zániku Osmanské říše za všech okolností zůstává jen neokoukanou kulisou. Crowe kromě protiválečného poselství nepřidává žádný komentář, dokonce ani vysvětlivky k okolnímu dění, tudíž pokud je pro vás tato etapa dějin velkou neznámou, budete se patrně minimálně zpočátku trochu ztrácet v motivacích ostatních postav. To ovšem není kritika, protože stejně ztracený se cítí i hlavní hrdina – obyčejný venkovan, kterého čeká velké vystřízlivění z jednoduchého náhledu na svět rozděleného na ty hodné a zlé, kde existuje jediná pravda, za kterou je třeba bojovat. Musím vyzdvihnout i technickou stránku filmu. Ačkoliv jsou kamera i střih poměrně intimní, až úsporné a nesnaží se působit prvoplánově okázale, přesto plní svou úlohu a dotváří přesvědčivou atmosféru, které pomáhají i reálné lokace a neokoukaní turečtí herci. Celkově jsem měl tísnivý pocit realismu – u flashbacků ze zákopové války jsem si říkal, že takhle nějak to tam asi opravdu vypadalo. Navíc v Cestě naděje (mimochodem angličtináři si užijí symbolickou vícevýznamovost originálního názvu) i všichni velice pěkně hrají, kromě tradičně spolehlivého Crowa dokonce i Olga Kurylenko, a vlastně i ten na první poslech podivný hudební mix se k té atmosféře multikulturního střetu nečekaně hodí. Abych se ale jen nerozplýval, pár začátečnickým neduhům se přeci jen Crowe nevyhnul. Zejména prostřední část filmu s pobytem v Istanbulu až nepříjemně ztratí tempo a některé vedlejší příběhové linie vyšumí zcela do ztracena (prosba o nalezení otce). Nicméně pořád je výsledek o dost lepší než většina produkce řady zavedených režisérských harcovníků. A z nedávné doby si nepamatuju příliš filmů, které by mne donutily dohledat si na wikipedii historické souvislosti a zároveň moji drahou polovičku uronit slzu. Takže tady máš 80% a doufám, že jsi na té režisérské sesli neseděl naposledy, chlape! (26.03.2015)

R. Crowe zažíva malú krízu, ktorá trvá už pomerne dlho. Posledné roky sa mu dobré role vyhýbajú a točí jednu blbosť za druhou. Kde sú časy Gladiátora alebo Čistej duše? Asi si povedal, že to skúsi sám, ale nedopadlo to podľa jeho predstáv. Na filme, kde je kopanie studne zaujímavejšie ako hľadanie vlastných synov v megahrobe Gallipolli bude niečo zle. Crowe natočil pekné obrázky, ale filmu chýbajú emócie. Nebyť dobrého obsadenia Crowe, Kurylenko, Erdogan( v Turecku i vo svete veľmi známe meno), tak je to prúser. Veľmi trápne vyznievali neustále prestrihy na osudový moment, keď začala streľba na jeho synov. Keď vysloví slová: "Tu ležia moji synovia" obleje vás pocit trápnosti, pomyslíte si či on vlastne nie je Nostadamus! a núka sa otázka či toto bolo natočené naozaj podľa skutočnej udalosti... R. Crowe réžiu nezvládol a po pár dňoch si pri slove Gallipolli spomeniem len na vynikajúci film P. Weira a skladbu od skupiny Sabaton Film iba priemer. 60%. (07.08.2016)