Sarajevo 1914

Hlavní hridna Leo Pfeffer byl vyšetřujícím soudcem v Sarajevském procesu. Roku 1938 Vydal knihu "Vyšetřování atentátu v Sarajevu", ve které sám jako přímý svědek odhalil manipulace rakousko-uherských orgánů. Ty měly za cíl bez důkazů obvinit Srbsko z rozpoutání světové války. Především vysvětluje, že "mladobosenci" nebyli "velkosrbové", ale idealisté, kteří se prohlašovali za Jugoslávce nebo Srbochorvaty a byli inspirováni panslovanskými a levicovými myšlenkami. Leo Pfeffer byl rakousko-uherským činovníkem penzionovaným v roce 1919 právě z důvodu své účasti v Sarajevském procesu. "To vyšetřování bylo nejtěžší a nejvíce vyčerpávající prací v mém životě. Ale nejen to, byla to i práce nevděčná, která zpečetila můj osud. Ale co jsem já proti milionům lidí, kteří zahynuli ve válce? Byl jsem si ihned vědom, jak je toto šetření důležité, ale i toho, že se o tom dříve či později povedou velké debaty, zvláště když jsem se dozvěděl, že se předpokládá, že vyšetřování bude konstruováno tak, aby posloužilo jako záminka k válce proti Srbsku“, vypověděl Pfeffer v roce 1938. "I v době vyšetřování jsem byl přesvědčen, a dnes také, že některé kruhy Rakousko-Uherska musely atentát usnadnit a pak jej využily pro válku proti Srbsku", prohlásil Leo Pfeffer. Poukázal na podivnou roli maršálka Potiorka, který po prvním pokusu o atentát na Františka Ferdinanda nevysvětlitelně zastavil kolonu a vrátil ji přímo před atentátníka Principa. "I když mne světová válka zastihla v průběhu vyšetřování, byl jsem přesvědčen, tehdy stejně jako dnes, že sarajevský atentát nezpůsobil válku, ale že to byla pochodeň, která zapálila již naskládanou hranici propletených zájmů", napsal Pfeffer. Vyšetřující soudce Leo Pfeffer nepovažoval Principa za šíleného vraha, kterého Srbsko vyslalo zavraždit Františka Ferdinanda. "Při výsleších Principa jsem měl spoustu příležitostí poznat jemnosti jeho charakteru. Na první pohled byl skromný a uzavřený muž, ale byl hrdý a odhodlaný fanatik ze svého politické přesvědčení a svých politických ideálů. Takového Principa by nikdo nemohl přesvědčit nebo najmout k provedení atentátu", vypověděl Pfeffer. (11.09.2016)

Nečekejte akci. Je to snímek o pocitech doktora práv, který dostane za úkol vyšetřování atentátu v Sarajevu na následníka trůnu. Ta úzkost, překvapení, zodpovědnost i nastupující láska. To rozkrytí pozadí, ta záminka k rozpoutání první světové války, kdy zcela zblblí a naivní studenti atentát provedli. Trochu to připomíná převrat u nás v 89, kdy snad nikdo normálně uvažující nemohl zbaštit to, že tohle připravili studenti Ale uvěřili, že... Ale zpět. Slušné dílko i Juraj Kukura z doby, o které se toho zase tolik netočí. (17.01.2016)

Společně s Evropa tančila valčík je to slušné combo. Nutno ale brát v potaz, že se jedná primárně o rakouský televizní film Das Attentat Sarajevo 1914 a Češi tu participují klasicky jen jako nádeníci. Čili v Edici ČT je to spíš omylem a skutečnost, že se to distribuuje výhradně s českým dabingem je až výsměch. Kdo si co chce přivlastňovat? Těch pár záběrů s Kukurou? (04.07.2020)

Komorní film, odehrávající se v pár interiérech, což je logické, neboť drtivou většinu rozpočtu jistě spolklo gigantické množství falešných knírů, zde se vyskytujících. A první dojem z filmu je skvělý, civilnost, kdy se děj nesoustředí na atentát, nýbrž na vyšetřování je skvělá, jenže, bohužel, pak někoho napadl divotvorný způsob, jak děj kolosálně zprasit. Chápu, že Rakušané se prostřednictvím tohohle vyrovnávají s historickou vinnou za první světovou, podobně jako u nás ohledně sudetských odsunů vznikl Habrmannův mlýn a 7 dní hříchů, jenže čeho je moc, toho je příliš, ve chvíli, kdy se tvůrci snaží překlopit do politického thrilleru stává se film na mnoha místech až nechtěně směšným, zcela nevyváženým a silně jednostraným (ve stylu - všichni jsou svině, jenom JÁ jsem letadlo). Vrchol korunuje kdovíodkud vycucaná milostná linka, která je absolutně děshrůzná a několik odkazů na chudáka vyšetřovatele a jeho židovský původ, což je zcela zbytečná odbočka, kdy by se filmové vyprávění mělo soustředit na zcela jiné motivy a ne že německý doktor, vyznavač eugeniky, začne na adresu hlavního hrdiny prohlašovat "jednou žid, pořád žid." Škoda zmařené šance, tohle je bohužel podprůměrné i v kontextu spoluprodukující cs tv tvorby, slušnému řemeslu navzdory. (06.07.2015)

Zajímavý snímek, kdy režisér vnesl do historie hodně subjektivní pohled, i když v mnohém může mít pravdu. Příliš se však soustředil na konspirační teorii a vše postavil na osobě vyšetřujícího soudce, kterému prakticky všichni hází klacky pod nohy. Velice povrchně se vypořádal s historickými souvislostmi, prakticky neřešil otázku postoje jednoho z nejdůležitějších aktérů, který mohl válku když ne zastavit, tak alespoň oddálit a to roli stařičkého mocnáře, který určitě nechtěl válku František Jozef II, se tak zcela vytratil z historické fresky jako nevýznamná osobnost. Na druhé straně navozoval atmosféru, jakoby řadový úředník, byť vyšetřující soudce, mohl výsledky svého šetření zvrátit běh dějin. Takže jenom takový obyčejný průměr za 3. (01.07.2015)