Předvolba 976

Již samotná atmosféra na začátku filmu nás docela příjemně navnadí, když se dočkáme téměř okamžitě prvního úmrtí, které nám toho sice moc neprozradí, ale za to je po trikové stránce slušně zvládnuté. Následně se seznámíme s podivnou rodinkou, která nás bude doprovázet celým filmem. V těchto chvílích film spíše připomíná komedii, kdy se dočkáme několika humorných scén, protože už jen samotné chování Hoaxe je k smíchu. Zvláště pak jeho jízda na motorce. Aby si tvůrci získali co největší přízeň mužské části diváků, nabídnou nám i trochu té lehké erotiky. Zhruba po první půlhodině se konečně opět dostaví hororová atmosféra a my tak můžeme sledovat první krůčky obou bratranců k cestě za záhubou. Musím vás samozřejmě upozornit, že ačkoliv zde umře docela dost postav, tak ve scénách moc brutality nehledejte. Nebudou zde ani cákat hektolitry krve a gore efekty jsou lehce podprůměrné. Mají však své jisté kouzlo a určitě se nejedná o nezdar. Dokonce musím tvůrce a speciálně maskéry pochválit, protože finální proměna Hoaxe je docela vydařená a samotný závěr jakbysmet. (04.02.2011)

Invenční horor o outsiderovi, který, aby ho okolí uznávalo, zaprodá svou duši peklu. A podivné číslo s předvolbou 976 je jen začátek hororového inferna. Postupně zaplatí životem všichni, kteří mu v minulosti ublížili a to včetně dívky pro kterou nebyl dost dobrý. Až na mírně pomalejší rozjezd tento horor šlape, originálními nápady se nešetří a zvolení herci nemají chybu. Robert Englund se ukázal jako velmi schopný hororový režisér a je vidět, že hororům rozumí. (03.11.2010)

Pokaždé když narazím na něco v čem hraje Robert Englund nebo co si dokonce sám režírova,l tak vyjma jeho životní role Freddyho, je to nehorázná patlanina nebo v tom lepším případě průměrná záležitost. Předvolba 976 je podprůměrný teanegerovský horor. Mládež se klasicky chová buď jako totalní retardi nebo přesně podle šablon sígři versus šprt. Akce je během filmu pomálu. Trochu se snaží vylepšit dojem finále. Jenže taky není nijak světoborné a dojem z mdlého filmu už nezachrání. (26.11.2006)

No, nevim, jestli by tomuto hodnocení odpovídal i dnes, ale když mi bylo deset a viděl jsem to poprvý a zatím naposled, tak jsem to nedokázal ani dokoukat, jak jsem se toho opravdu bál. A to jsem měl na kontě už aspoň sto jiných hororů, takže se dá říct, že jsem byl docela ostřílenej hoch. JEn mála hororrů jsem se vlastně za život doopravdy bál. Dokonce ani Evil dead 1 nebo Pátku třináctýho, který jsem poprvý viděl asi někdy kolem pátýho šestýho roku svýho dosud krátkýho žití (i když podle mě bude krátký i až mi bude stopadesát). Tehdy jsem byl tak vyděšenej, že jsem si dokonce musel potom pustit kreslenou Sněhurku, abych se trošku uklidnil. Tohle mi udělal už jen jeden horor, jmenuje se Mrtvá jáma (tehdy však známý pod pojmem Černá jáma) a ten mi tehdy taky dal. Pravda však zůstává, že jsem se tehdy bál naposled. A i když si dneska u hororrů lidi stěžují, jak se u nich vůbec nebojí, myslím, že v skrytu duše jsou za to rádi. Protože je rozdíl mezi mrazením nebo lekačkama a opravdovým panickým strachem zařezávajícím se až do morku kostí kterej člověka neopouští několik dní. Tehdy jsem si taky vypracoval teorii, že když malý dítě už náhodou vidí nějakej horor, mělo by ho dokoukat, protože když na konci to zlo nebo důvod strachu umře nebo je zničený, pro to dítě tím končí důvod strachu. A taky jsem to od těch deseti vždycky praktikoval a od té doby už žádnou takovou hrůzu nezažil. Takže pokud je vám deset let a chcete se bát, pusťte si to stejně jako já po půlnoci a koukněte se na to. /spěch v tomto věku zaručen. (19.02.2006)

976 patří k méně známým hororům, které jsem měl rád v pubertě a jeden z mála těch, na které se docela příjemně kouká i dnes. Námět připomene CARRIE - šikanovaný teenager s dominantní matkou - náboženskou fanatičkou získá nadpřirozené schopnosti a pomstí se svému okolí. Že výsledek připomíná spíš PŘÍBĚHY ZE ZÁHROBÍ nepovažuju za selhání Englunda jako režiséra, ale za jeho záměr, který si zjevně chtěl natočit zábavné béčko a to se mu podařilo. Film má pěknou groteskní atmosféru, sympatické postavy i herce, je docela vtipný a i když se v něm nic moc neděje, vůbec nenudí. Nápad s telefonním horoskopem je dobrý, podle mě by ale bylo mnohem lepší, kdyby se ze scénáře vyškrtlo veškeré nadpřirozeno. Hoax by prostě jen jednal podle instrukcí obdržených od hlasu z telefonu, ale nepoužíval by žádnou magii a ani by se neproměnil v žádnou zrůdu. Každopádně velkým plusem snímku jsou herci, zejména excelující Stephen Geoffreys, který má solidní komediální talent a jeho filmová proměna (do jakéhosi znetvořeného Freddy Kruegera s drápy - to asi nebude náhoda, co? Mimochodem Hoaxův make-up dělal Kevin Yagher, který ho dělal i Freddymu) je velmi přesvědčivá. Geoffreys, který měl v druhé polovině 80. let našlápnuto ke dráze hororové ikony a la Jeffrey Combs, ji po HRůZNÉ NOCI, PŘEDVOLBĚ 976 a MĚSÍCI 44 vyměnil za kariéru v gaypornu. To je asi první případ, kdy nějaký herec u porna nezačínal, ale skončil. Jedna hvězda navrch z nostalgie. Film má jedno o dost slabší pokračování od Wynorského. (27.11.2005)