Ex Machina

Být to celovečerní film Black Mirror, byl bych spokojený maximálně, ale od netelevizního filmu jsem asi čekal o něco víc, jakkoliv mě bavil od začátku až do poměrně nečekaného konce. Alicia Vikander je úžasná a ukazuje, jak se dá hrát jenom obličejem, když se to umí, Domhnall Gleeson je sympaťák a charizmatického Oscara Isaaca jsem poznal někdy v polovině filmu. Některá překvapení se dala čekat, některá ne, nic z toho nevadilo a z filmu na mě dýchl závan starých dobrých sci-fi časů Isaaca Asimova. (17.05.2021)

Budu se opakovat, ale na sci-fi snímky nejsem právě zatížený, ovšem dostal se mi do rukou tento počin a já se nakonec bavil. Sice jsem po většinu času měl dojem mezi 2* a 3*, avšak blížící se závěr moje hodnocení zvyšovalo díky vykreslení umělé inteligence. Chvílemi jsem zavzpomínal na Skynet a stroje přebírající vládu nad lidstvem. :) Pochválit bych chtěl také vizuální stránku filmu. (05.09.2015)

Dobrý den slečno, z internetů zrozená. Vy jste informacemi nabitý sulc, posazený na těle, oblečeném v divných spoďárech. Váš manipulativní a duševně vykolejený papá cvičí, aby mohl chlastat - případně obráceně, dokáže bez problémů komunikovat pouze se zdí nebo chodícím toustovačem, do kterého přidělal dírku navíc, a nevyzná se v indukčním nabíjení. Jinak ale vyrobí, zařídí, ošéfuje vše sám a bez pomoci, Meresjev hadr. Já, jeho oddaný zaměstnanec, vypadám jako miliardář Janeček za mlada, ovšem bez těch peněz. Proto se mé sexuální kontakty omezují na pornhub, kde do vyhledávače naklepávám kombinace slov ,,nehybná, oddaná, prkenná, umělá, dráty, čumící z plastikové pyče". Utrpěl jsem kombinaci humanistického a technologického vzdělání... a i jinak se projevuji jako docela otravný kokot. Vypadá to tedy, že jsem pro vás naprosto ideální lavr, no ne? Vy, jako první UI v lidstvu známé historii zajisté netrpělivě čekáte na draka mého formátu, co věří, že se zde vyskytl čirou náhodou, ba? Tak se podívejme, jak to celé dopadne. Sice se nám tu v domečku, postaveném pro potřeby paranoika, který pro samé strachy ztratil pud sebezáchovy, motá několik nelogických aspektů, ovšem tím bych se nenechal odradit. (21.08.2015)

Kdo s čím zachází, s tím také schází, o čemž psali už Karel a Josef Čapkovi ve své hře R.U.R. Robotka se nápadně podobá Stroji z roku 2013, ale to je fuk. Tady jde o test, zda je umělá inteligence přijatelná, tedy obstojí, či nikoliv. V chladném a neosobním prostředí moderní laboratoře se postupně tříbí vztahy mezi hlavními aktéry. Komu lze věřit? Kdo klame? Není to všechno jedna veliká lež? Akorát se při posledním výpadku měly otevřít všechny zámky, nebo mi něco uniklo? Výborná hudba a navrch k tomu - novoromantičtí OMD s Enola Gay, eteričtí Cuts s Bunsen Burner a šlapací Savages s Husbands. (30.04.2017)

Místy zajímavé, ale v druhé polovině alespoň pro mě předvídatelné a zvratům chybělo ono žádoucí „wow“. V odlehlé chladné laboratorní pevnosti uprostřed panenské přírody se začne rozplétat příběh, kterak jedna kráska z čipů a drátků vzbudí city u zaměstnance jejího svérázného a věčně opilého stvořitele. Komorní hra s nevyhnutelným koncem mezi dlouhými scénami a skly začíná. Jenže samotná zápletka nestačí. Ona Spikea Jonzeho si mě získala víc. Ex Machina přesto má myšlenku, a i když je úsporná, zaujme. A to nejen díky pokoji bez oken, smlouvě o mlčenlivosti, skepsi k odevzdané důvěře nebo třem výborným hercům. Je to znepokojivé, přesto tomu něco chybělo. I když to neznamená, že bych nebyl spokojený!! (27.05.2015)