Malá smrt

„JE TO BĚŽNÁ SEXUÁLNÍ FANTASIE…“ /// Hledání důvodů k uspokojení a příležitostí k vyvrcholení, vážným, ale vtipným způsobem. Mít sex může bejt komplikovaný, ale prej je to všechno vo komunikaci. Čím víc spolu budete mluvit, tím si líp …. Překvapivě. (pokuď teda není lepší, když stará spí…) Příběhy s pointami, pohybující se na tenký hranici mezi komedií a tragédií. Takže mraky černýho humoru, kterej by mohl uspokojit vaši fantasii. Pokud zrovna netoužíte po znásilnění. Jak romantický! (Co? Ty brečíš? No tak pojď…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dostal jsem za úkol najít film vo šukání a nemá to bej porno. (A všichni Milí lidé už Srbskej film viděli.) 2.) Když starej chrápe, jsem vždycky brzo hotová. 3.) Thx za titule ,,karis“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (09.03.2015)

Jako už je psáno v obsahu. Kolem sexuality se točí celá mozaika příběhů pěti párů. Nějaký erotický orgie ale nečekejte. Jde spíš o hořkosladkou komedii kde je vše podáno vtipně a s nadhledem. Film si bere na paškál ať už známější úchylky jako Sexuální masochismus-příběh PAUL a MAEVE či Fetišismus-DAN a EVIE. Pak tu jsou ale i méně známější úchylky(alespoň pro mě) jako třeba Telefonní Skatologie(sexuální uspokojení z obtěžování cizích lidí po telefonu)-příběh MONICA a SAM. Volání na sexuální linku zprostředkovaně třetí osobou(jelikož volající je hluchoněmý) tak to mě fakt pobavilo. Další úchylkou je Somnofilie(sexuální vzrušení z pozorování spících lidí) v příběhu PHIL a MAUREEN. Velice vtipně byla podaná i Dakryfilie(sexuální uspokojení z pláče druhých) v příběhu RICHARD a ROWENA. Dakryfilie mi přijde jako celkem záludná úchylka, protože častokrát se může projevovat v poněkud nevhodnou chvíli. Do toho všeho se v ulici objevuje novej soused STEVE, kterej sousedům jako uvítací dar dává upečený černoušky(kdo viděl chápe, kdo neviděl pochopí až uvidí) a při té příležitosti všem na rovinu sděluje(prý ze zákona musí), že je usvědčený sexuální násilník. Sousedi tenhle fakt ale jakoby pod vlivem jakési nostalgie z obdržených černoušků nevnímají nebo to jednoduše nevnímají, protože mají svých starostí dost. Já jsem se u tohohle kousku neskutečně bavil. Po dokoukání jsem měl přitroublej úsměv na tváři. Fakt příjemnej film. Za sebe můžu jen DOPORUČIT. (11.01.2023)

Australské Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (ale báli jste se zeptat) pro 21. století, když na rozdíl od roku 1972 vlastně už úplně všechno víme, ale přesto je nám to málo platné, neboť tady platí Murphyho zákon, co se může pokazit, to se pokazí...stereotyp je totiž vysoce účinné hnojivo manželské/partnerské krize. Ale zpátky k filmu - 21. století si žádá postmoderní formu, tak Josh Lawson rozvíjí naraci postavového propletence, mozaikovitě skládaných příběhů několika svými osudy se proplétajících postav, v poslední době v západní artově laděné kinematografii tak populární tvar (který v 90. letech odstartoval PTA se svou Magnolií). Jen ve zkratce největší klady Lawsonova postmoderně-povídkového filmu: skvěle odpozorované momenty ze života, chytře napsaný scénář, potutelné, ale i osvobozující, silou humoru ventilující negativní a potlačené, skvěle zahrané, vtipně vypointované. A ve své odvážnosti je to v podstatě velmi decentní. Možná jen náhodná je pak další podobnost s Allenovským kultovním filmem - nad všechny ostatní ční závěrečná kapitola, v tomto případě ne o neurotické spermii, ale o bizarní sexuální úchylce s názvem telefonní skatologie (sexuálním vzrušení z obscénních telefonátů s cizinci) - jednak je to to nejvtipnější, co jsem za dlouhou dobu viděl (a že jsme toho viděl), druhak je to ta nejkrásnější romantická linka, nádherná, čistá, dojemná, odzbrojující... Josh Lawson je scenáristický i režijní génius... A právě v éře všudypřítomného boomu tuctových 50 odstínů šedi je dobré tohle vidět! (23.02.2015)

Myslím, že na začátek je třeba asi říct dvě věci: 1) Bojana Novakovic je nádherná ženská a kdyby jí nebylo, film mi unikne. Což by byla škoda ohromná. 2) Napsat povídkovej film je buď kumšt vyžadující mistra, anebo naopak berlička pro scénáristu, který nezvládne v podstatě propojit povídky do celistvého... inu... celku tak, aby se z povídkového filmu stal film "normální". V zásadě každej "normální" film by měl sledovat typickou tříaktovou/čtyřaktovou formuli, což samozřejmě u povídkovýho filmu jde jen těžko, a protože napsat tři/čtyři opravdu dobré akty vyžaduje stejný kumšt jako napsat skvělou povídkovou slepeninu, je možná lepší sázkou na jistotu napsat a zrežírovat jako svoji prvotinu právě povídky. Které samozřejmě vzájemně propojíte, aby povídky měly jakože nějakou pointu a daly se pozřít jako celek. Ten tolik důležitej propojovatel je leč v Malý smrti jen berlička, o kterou se scénář musel opřít. A musel ji použít, protože kdyby toho nebylo, v paměti divákovi zůstane jen perfektní a geniální závěrečná povídka. ________ Je patrný, že Josh Lawson měl v zásadě jen nápad na dvě povídky (první s Bojanou a druhá s Erin James), a teprve od nich se odpoutal k zbývajícím dvěma a půl, jejichž pojítkem je samozřejmě tož nějaká ta úchylka. Ty zbývající dvě a půl povídky totiž nemají ani pointu, ani v zásadě důležitou roli pro smysl povídkovýho filmu, a tak kdyby byly vystřižený, nic zásadního se nestane. Jakžtakž unést se dá ta, kde manželka se snaží svého chotě rozbrečet i za cenu lží, a tou lží taky jejich povídka (arc) končí a nemá žádnou dohru. Hurá. Zbylá půlpovídka (manžel uspávající svou choť) a povídka (manžel objevující svůj hereckej talent) v zásadě nemusejí mít ani společnýho jmenovatele, totiž nějakou sexuální úchylku, protože jejich cílem není v podstatě ani dosažení orgasmu, jak by se mělo z názvu filmu zdát. (To je ta zmiňovaná berlička, která nemá smysl.) Když se tak eliminuje ta jedna a půl povídka, zůstávají opravdu jen ta jakože první (Bojana) a poslední (Erin a TJ). První snese přísná měřítka, protože je skvěle zahraná a obstojně napsaná s pointou, která sice nevyzní, ale zato alespoň tak nějak obstojí. Ta poslední naopak přísná měřítka určuje, protože je vskutku perfektní a zasloužila by si klidně větší prostor, a to až takový, že bych chtěl vidět Joshe Lawsona tu povídku rozvést do celého celovečeráku. To by samozřejmě mohlo skončit průserem, protože by se z ní mohlo vytratit to kouzlo okamžiku a chemie mezi oběma postavami, které se ani vlastně nesetkají, zato na druhou stranu kdyby to vyšlo, bylo by to stejně kulervoucí jako teď v tom povídkáči. Mno. _____ The Little Death je příjemně osvěžující koktejl sexuálních úchylek, z nichž v zásadě jen ta první a poslední unesou celý film, ale právě protože ta poslední je tak skvěle napsaná a skvěle zahraná, že člověk po zhlédnutí má v paměti právě ji, člověk celému film díky ní dokáže dát i nejvyšší hodnocení. (12.08.2016)

Těžko hodnotit film, ve kterém se nejserioznější postavou jeví odsouzený sexuální deviant. Ti ostatní jsou totiž naprosto normální, protože mít nějakou tu sexuální fantazii je zcela přirozené, ale já jim zase tak úplně nerozumím. Smysl mi ještě dává žena, která chce být znásilněná, ale v roli jejího chudáka přítele bych rozhodně být nechtěl. Tam ovšem mé porozumění končí, neboť spící, brečící ani ochotnicky hrající partnerka můj penis neztopoří. Sranda s nimi ovšem je, i když zdaleka ne taková, jako když má hluchoněmý sex po telefonu. To jsem smíchy trošku nezvládal, ale já se z toho bez problémů dostanu při svém tradičním sobotním sexu s dvouhlavou trpaslicí. (21.11.2015)