Pěstuj si pravačku

Já se fakt snažil, pro jistotu jsem si to dal dvakrát za sebou, ale je mi líto, nic. Tedy – všecky godardovské ingredience ano, humor tu a tam ano (je-li vaším šálkem humoru třeba Michel Galabru coby pilot dopravního letadla čtoucí v kabině před odletem s galabruovsky kamenným výrazem příručku pro sebevrahy), ale valnou část stopáže zabírající „dokumentární“ scény s muzikanty působí spíš jako špatně zinscenované (autenticitě pravda dvakrát nepomohly zmatečné české titulky, očividně dělané někým, kdo o muzice nemá ponětí, nebo to byl záměr a v originále se taky plácají takové nesmysly? Vzhledem k celkovému rázu filmu fakt těžko říct) a hlavně jsem se v té spoustě omáčky nedohrabal žádného pořádného kusu masa, chci říct myšlenky, ani to nebyl zas takový punk, aby jeden mohl vypnout mozek a ujíždět si na té anarchii; jiný klíč jsem k tomu nenašel. (11.10.2015)

No co říct k tomuhle, prostě Godard. Děj to nemá vůbec žádný (jako jo, prvních 5 minut se tam objeví zápletka s tím, že se Godard snaží někam dopravit kotouče s filmem, ale ani tahle zápletka nijak neskončí), snaží se to o komedii, Godard se tu chová jak postavička z grotesky, ale bohužel, mě to prostě nebavilo a ani vtipné mi to nepřišlo. Zasmál jsem se jenom u té scény, kdy tam chlap u okna tančí s ženskou, která je nejprv oblečená, pak se otočí dokola, ženská je nahá, otočí se ještě jednou a borec tam tancuje sám. Do toho tu jsou hala bala poházené myšlenky, citace z Idiota a sem tam pár nastínění nějakých myšlenek, které se ale od sebe hodně liší (nejvíc znát je tam asi úvaha nad tím, jestli je Nebe nebo ne). Stylem mi to připomnělo Socialismus, až na to, že tady není myšlenka jednotná a chvílemi to vypadá, že tam i o něco půjde. Ale jinak se tu objevují různí lidé, co říkají všemožné věci, co na sebe ani nenavazují. 2* (16.11.2019)

Pro mě zcela nepochopitelný film, nepochopitelné dialogy, nepochopitelný komentář mimo obraz. Zřejmě se tam někde citoval Idiot, ale to na pochopitelnosti nijak nepřidalo. Jediné pochopitelné z celého filmu bylo dohadování hudebníků ve studiu, co a jak zahrát, to mělo aspoň nějakou tu hlavu a patu. Jinak absolutně nevím, co tím chtěl Godard říct. (13.12.2006)

Keď som tento film pozeral, tak zhruba v dvoch tretinách nám vypadol v baráku signál. Možno to bol osud, lebo to, čo som dovtedy videl, mi nedávalo žiaden zmysel a nemám ani v pláne to niekedy zistiť. Nechápem, kto mu to financoval a čo očakával od diváckych reakcií. Oficiálny text distribútora v niektorých tunajších obsahoch sa snaží vysvetlovať posolstvo filmu, ako keby tušil, že naňho nikto sám nepríde. (15.01.2013)

Poskládej si svůj vlastní film. Naneštěstí (?) nedává Godard divákovi absolutní svobodu (divák je stále limitován obsahem obrazu), ale ani manuál, odkud s rekonfigurací začít, tip čeho se chytit, aby z chaosu vyvstal alespoň jakýs takýs řád. Výsledek: prázdnota a bloudění (křeč); tázaní se, zda se múza minula s Godardem či s Vámi. 1* za přemýšlení nad tématem výkonnosti vlastní imaginace, 1* z úcty ke Godardovi (tohle byl bohužel první film, který jsem viděl po jeho smrti, a to v rámci piety, rozloučení; inu, ne vždy se výběr filmu povede). 35 % (19.10.2022)