소원
Hope
Obsahy(2)
V příběhu, v jehož jádru tkví pravda o chladné skutečnosti mnoha lidí, se jen po malých dětských krůčcích pohybuje sotva osmiletá Se-won (Re Lee). Ta se na svět kolem sebe dívá i přes tíživou ekonomickou situaci rodičů, zatížených dvojím zaměstnáním a nevyzpytatelnou ekonomickou krizí, očima nadšené dívenky, očekávající za každým rohem klauna s červeným nosem či jiné radostné povyražení. Svět kolem ní hýří pestrými barvami a poletujícími úsměvy. Její mysl krouží vysoko v oblacích, když v tom se její naděje mění v živoucí peklo, když je jednoho deštivého rána, přesně takového, jaké si každý z nás dokáže při pohledu za okenní tabuli sám představit, oslovena neznámým vrávorajícím mužem. Její dětská důvěřivost ji přivádí na scestí, z něhož vede cesta jen k utrpení a nepolevující bolesti, provázející ji po celý zbytek života. Se-won je neznámým mužem na blízkém opuštěném staveništi krutě zbita a sexuálně zneužita. Díky mobilnímu telefonu je dívenka schopna dovolat se policii. Na záchranu podlomeného psychického zdraví, doprovázející ji jako bludný stín, je však již pozdě. Sexuálně zneužité dívence je po sérii operačních zákroků sděleno množství a výše fyziologických problémů, orientujících se na fatálně poškozené oblasti vývodu tlustého střeva, s nimiž se bude muset potýkat až do konce svého života. A zatímco se dívenka nachází v péči lékařů, policie zatýká podezřelého. (Conspi)
(více)Videa (4)
Recenze (118)
Silné. Skutečně velice intenzivní zážitek (což mně bylo jasné už předem, tušil jsem do čeho jdu). Nevzpomínám, kdy mě naposledy něco dojalo tak, jako snaha otce resocializovat/vydobýt si důvěru (důvěru vůči jemu, vůči sobě samé, vůči světu (násilných) mužů) jeho traumatizované dcerky Sowon... Šel bych do plných (kdyby rozhodovaly jen emoce), neuvědomit si zpětně, že vůči mnohem sofistikovanějším, vyzrálejším (a tedy kvalitnějším) jihokorejským dramatům, které jsem za poslední cca půlrok vidět (jmenovitě Parazit a Vzplanutí), jsem tak velkorysý nebyl, tedy jsem se i zde spokojil "pouze" s hvězdičkami čtyřmi. Tím chci poněkud neobratně říct, že jsou pro mě tyhle přímočaré, maximálně návodné (SPOILER závěrečný soud: abychom se nezapomněli patřičné dojmout, každá z postav si může oči vyplakat SPOILER) východoasijské (pozdravy do Japonska) dojáky tak trošku guilty pleasure. 80% ()
Nádherně natočený film o příšerně ohavné věci. To asi nezní moc smysluplně, že? Joon-ik Lee má prostě cit, který tohle téma potřebuje. Příběh podává po kapičkách, pomalinku, nenásilně a opravdovsky. Nejvíc mě dostal vztah dcery a jejího otce. I v těch veselejších scénách jsem měla co dělat, abych udržela slzy. Malá Re Lee má můj obdiv, protože svoji roli zvládla neskutečně. Naděje, jak výstižný název... 5* ()
Takhle vygradovat emoce mohou snad jen Korejci. Už mi to předvedli několikrát (např. Dogani, I Saw the Devil, A Moment to Remember...), ale tohle bylo teda opravdu hodně DEPRIMUJÍCÍ. V první polovině filmu u mě převládala tachykardie, u té druhé jsem už "jen" převážně slzela. Opravdu enormní zážitek, už jen kvůli skvělému výkonu malé "Hope", 90%. ()
Bože, to nejhorší téma, co si lze představit. Někdo ublíží sexuálně, fyzicky a psychicky vašemu malému dítěti. O duši osmileté holčičky, Naději, rodičů, o chování okolí. O zpupnosti. Vynikající hudba, skvělá režie a neskutečné herecké výkony. Od scény s Kokomongem, převlečeným tátou, jsem to málem nedala. Něco více komentovat nemá vlastně žádný význam. ()
Nesmírně obětaví rodiče se vyrovnávají s tragédií, která se stala jejich malé dceři. Potýkají se s finančními problémy, s byrokracií i s justicí. Netušila jsem, že i v Jižní Korei mají vrazi a zločinci více práv, než oběti. Je to příběh ze života, celkem dobře natočený i zahraný, ale na to, že je to 249. nejlepší film na ČSFD, jsem trochu zklamaná. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (3)
- Filmovým námětem je skutečný případ znásilnění osmileté dívky, který se odehrál v Jižní Koreji v prosinci roku 2008. Rozuzlení případu si vyžádalo značný nesouhlas a pohoršení veřejnosti, neboť usvědčený sériový násilník tehdy obdržel rozsudek ve výši dvanáctiletého pobytu za mřížemi. Dětské herečce Re Lee bylo v době natáčení snímku sedm let, tedy o rok méně než skutečné dívce v době spáchání násilného činu. (Conspi)
- Snímek získal spoustu cen od kritiků, na druhou stranu však vyvolal i diskuzi o tom, jestli je vhodné takto využít skutečnou lidskou tragédii. (ČSFD)
Reklama