Reklama

Reklama

VOD (1)

Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (81)

blackrain 

všechny recenze uživatele

Komunistická Čína, tak to nevěstí nic dobrého. Čínský soudní systém je šílený. Normální člověk proti němu nemá moc příznivých šancí. Ještě, že Richard Gere má charakterní obhájkyni, která mu ze začátku moc nedůvěřuje, aby taky ne, když je sama součástí čínské soudní mašinérie. Nakonec se dopátrají pravdy. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Číňanky jsou zde hezké, dobře vybrané herečky, ale to jsou asi tak jediná pozitiva (teda, jestli k tomu někdo má sklony, je ještě vidět Gereův zadek). Ale jinak je to ta stará pohádka o zlé Číně a hodných USA, s občasnými hranu nepřekračujícími špílci vůči jedné nebo druhé straně, jenže jsou to taková ta obligátní a povrchní klišé typu "kolik u vás denně zemře lidí?" apod. Slušné exteriéry, člověka samozřejmě zajímá, jak to dopadne a oč šlo, ale celkově je to zdlouhavé a poměrně nezáživné, a koneckonců i těžko uvěřitelné (obhájkyně má na tu rudou gardu kolem v určitých chvílích až nějak moc pravomocí, honička po ulicích Pekingu, vydání se, konec filmu apod., samé nepravděpodobné a neuvěřitelné melodrama). Něco jako Pretty Chinese Woman. Historka sama se nakonec ukáže jako až moc jednoduchá, a stačila by tak na povídku. ()

Reklama

durkes 

všechny recenze uživatele

Americká spravodlivosť víťazí v zlom čínskom svete. Ach jaj......Film poplatný svojej dobe........Ešteže tam bola čínska obhájkyňa, v ktorej sa prebudilo svedomie. Normálne k plaču alebo popukaniu.....Riško v putách behá po strechách rýchlejšie ako všetci vyšportovaní čínsky policajti........Myslím, že film hodný zabudnutia..... ()

dominick123 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem tento film nakousl někdy v roce 2009 a říkal jsem si, óóó dobré téma, Američan zavřenej za neprůkazných okolností, po záhadné vraždě v čínském vězení, to vypadá dobře, film jsem nicméně nedokoukal, což bylo nakonec asi dobře, protože jsem se k němu nedávno vrátil s příslibem, že mně čeká dobrý film s vyústěním, které jsem nechtěl předbíhat. Každopádně při druhém a vlastně prvním celkovém (a taky posledním) shlédnutí jsem byl docela rozčarován. Proč tomu scénáristi dali tak lacinej kabát, prostě honička po ulicích Pekingu na kole, kdy se Američánek zoufale snaží dostat na ambasádu na mně působila spíš úsměvně, stejně jako finální rozuzlení kdy po sobě čínští političtí představitelé začali střílet hlava nehlava. Prostě kdyby se to stalo tak to rozhodně takhle neskončí. Jediné proč je dobré se na film podívat je, to že vás alespoň na chvíli donutí k zamyšlení nad lidskými právy, ať v Číně či kdekoliv jinde na světě... ()

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Nejedná se o žádný zázrak, ale ani o žádný propadák. Režisér se snaží světu něco sdělit a daří se mu to jen okrajově. Evidentně si však ukousl příliš velké sousto, které poměrně dlouho rozžvýkává, až jsem se občas nudil. Richard Gere je zde trochu mimo svůj záběr romantických starých mládenců a tady jsem mu jeho roli nežral tak jako třeba v Šakalovi. Jeho postavě jsem nevěřil snad ani slovo. Nutno podotknout, že režisér ani scénárista mu moc nepomohli. Oba se zaměřili na celkový výsledek než aby brali ohled na jednotlivé aspekty filmu. Takhle je Rudý labyrint jen prázdným výkřikem do světa, který chce na něco důležitého upozornit, ale zoufale se mu to nedaří. Jako film průměr, jako film s poselstvím hrůza. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Film se natáčel v Pekingu (Čína) a americkém státě Kalifornie. Natáčení probíhalo od 17. března do 4. července 1997. (GASTON73)
  • Film byl v Čínské lidové republice cenzurován kvůli jeho nelichotivému zobrazení čínského soudního systému. (GASTON73)

Reklama

Reklama