Pestrobarvec petrklíčový

Artové filmy mám rád, ale tu artovost preferuji spíš ve scénáři než ve vizuálnu. Pestrobarvec petrklíčový je právě opak - scénář využívá asi čtyři momenty a opakuje je pořád dokola, zatímco v estetické stránce si meze neklade a záběry motýlů zde střídají ženy oděné ve stylu šedesátých let (styl šedesátých let je pro artové filmy zřejmě jaksi obligatorní). Hra na dominu a podřízenou byla zajímavá pouze když člověk nevěděl, co je součást hry a co je už skutečnost. Nejlepší scéna byla ta s prodavačkou "speciálních" postelí, která byla podaná tak, jako by to bylo zboží denní potřeby ("I Ambrosie odvedle si jednu pořídila!"). Celkový dojem je spíše rozpačitý - film neměl žádný děj, ani začátek ani konec, prostě jenom plynul ve svém hypnotickém tempu. (16.04.2015)

Lesbická sexploatace v elegantním kostýmu, plná jemných symbolů a hudebního podkresu. Stejný scénář, s drobnými hereckými nuancemi, které ovšem svými tykadly odhalila partnerka, která celou hru vyprovokovala a vlastně režírovala. Pro její polovičku to byla hra na hranici citové únosnosti. Chtěla hrát samu sebe. Film pro estéty. (04.06.2015)

Vzťahový minifilm o dvoch ženách, ktoré sú v zaujímavom zväzku a jedna potrebuje pre naplnenie svojich sexuálnych túžob niečo zažívať a druhá to pre ňu robí, aj keď ju to asi veľmi nebaví. Minifilmom som to nazval pre obmedzenie na jednu tému a iba veľmi malé množstvo hercov a aj keď sú vo filme nejaký iný herci tak by tam vlastne ani nemuseli teoreticky byť. Chybou tohto filmu je, že čím je dlhší tým viac začne nudiť. Začiatok je fajn je tam niečo nové, nová téma, nové prostredie atď, ale následne už je to potom stále o tom istom. Chápem takýto vzťah môže existovať aj v réalnom živote, ale ja sa pýtam čo je vlastne tu na tomto príbehu zaujímavé, alebo je tam niečo šokujúce? No možno o veľa rokov dozadu, ale teraz je doba internetu a v tomto filme ma absolútne nič nešokovalo. Film The Duke of Burgundy nemá absolútne žiadnu gradáciu deja, žiadne super vyvrcholenie a keď vidíte prvú pol hodinu ako by ste videli celý film. Hej no hrajú tam dve ženušky, ale aj keby tam hrali dvaja astronauti je mi to jedno pokiaľ tam nie je invencia a artové pojatie musí film skvalitniť tak aby sme si pri jeho pozeraní povedali WAU a nie no dajme tam nejaké zaujímavé scény na motýľov. K filmu som bol ako vidím trocha kritický, ale 3 hviezdy si zaslúžil. (31.10.2016)

Říká se, že darovanému koni na zuby neser. Ale ukáknu si. Ne že ne. Recenze tvrdila, že to je jako 50 odstínů hnědi pro náročné. Zajímavá úvaha. Donutilo se mě zamyslet nad tím, v čem je tenhle film třeba lepší než ona vlhká sága. A v něčem jsem dospěl, že subjektivně nijak. Objektivně je to docela jasné, ale od toho tu nejsem. Dvě hrdinky žijí ve svém domina a subina světě, kde jedou dril a už to začne být otravné. Jak pro postavy, tak diváky. Hlavní herečka subiny je nepříjemná jako daně v březnu. Film je celou dobu ještě v takovém pseudo-WWI hávu společnosti žen, které nejraději rozebírají život brouků a má to i takovou bažinatou atmosféru s těmi obrostlými baráky a podobně. To na mě docela působilo. Ale stále jsem čekal, co z toho bude. Pak už se děj vytrácí a je to jen strašná otrava. Pak se kus děje odehrává ve vagíně a tak dále. Nechci to hanit. Jasně, z anotace se dozvíme, že je to pocta něčemu. Beru. Ale za mě jediné štěstí, že to bylo zadarmo. (20.10.2022)

The Duke of Burgundy je neo-goticky-esteticky dokonalá, jemne erotická dráma ktorá je podliata v marináde gialla. Práve takáto kombinácia je pre mňa filmová, gurmánska lahôdka. Anglický režisér Peter Strickland sa dokáže s vizuálnou a zvukovou stopou pohrať tak zapálene, že je vlastne jedno.. alebo skôr v záberoch vyslovene prekáža nejaký príbeh alebo postup deja. Je to vec ktorá robí s gialla (čo je vlastne subžáner Talianskeho kriminálneho thrilleru) umelecky nesmierne hodnotné dielo, hoci tu absentuje hocijaká substancia tohoto, mnou veľmi ceneného, žánru, dôraz na estetiku interiérov a exteriérov sa nedá zaprieť . Tak ako tento režisér skvele skombinoval tirto prvky vo svojom minulej snímke Berberian Sound Studio tuto nezaostáva vôbec za ničím. Celý čas sledujeme vyvíjajúc sa vzťah medzi dvoma zrelšími ženami. Jedna pani domu, pravdepodobne na nejakom grófskom sídle, a druhá je slúžka. Medzi nepríjemnou a krutou vlastníčkou sídla a slúžkou po čase vznikne veľmi silné sexuálne puto plné zvrátených úchyliek v podobe trestov, ale nemôžem povedať, že by išlo o vulgárne scénky. Čo je však najzaujímavejšie je to, že ich vzťah vôbec neovplyvnil ich formálne sociálne role. tresty, poslušnosť a arogantnosť medzi vzťahom slúžky a šéfky hrali ako nejakú fetišistickú úchylku. Bolo to také De Sadovsko zmyselné. Podľa mňa rozhodne nejde o nejaký sexploitation. K dokonalosti mi chýbalo málo ale predsa... Scenáristicky mi to neprišlo také pestré. Sledovať postaršie panie ako sa objímajú 1 a pol hodiny je síce pekné ale čakal som troška viac. (28.04.2015)