Muži, ženy a děti

Širší souvislosti s vesmírem, naší existencí a smyslem života jsou v tom úplně zbytečně, vypravěč taky. Některé charaktery jsou příliš extrémně vychýlené od normy jenom, aby se ukázalo, jak nás informační technologie ovlivňují a hlavně deformují náš úsudek a smýšlení (jedno jakým směrem - někdo jim nerozumí vůbec, někdo málo, někdo zase až moc atd.). Na druhou stranu zajímavý (ne)vývoj postav, hrátky s vševědoucí narací skrze informativní smartphonové a jiné titulky a vynikající soundtrack (Bibio!). Film i přes výtky drží pohromadě, po Juno a Lítám v tom jsem od Reitmana nicméně čekal ambicióznější a méně schematické projekty (i na poli nezávislého filmu se dá vymyslet leccos). (28.01.2016)

Ačkoli téma rozličného a deviantního vnímání sexuality bylo již propíráno jinými filmy i seriály, z nichž bych vyzvedl především Disconnect a pak také Six Feet Under a Pretty/Handsome, zdál se mi přístup Reitmana stále docela originální. Postavy nepůsobí jako z druhé ruky, každá má své unikátní prožívání, své vnitřní touhy a choutky, které jsou skrz obrazovku patrné. Ve filmu pak nemusí dojít ani k doslovné propojenosti (setkání postav), aby jednotlivé příběhy vykreslily jeden celistvý obraz o dnešní společnosti. Troufám si říct, že ač tento film není žádný zázrak, svého cíle dosáhl bez sebemenšího zakopnutí. 9/10 (09.02.2015)

Patřím také do "fucked up" generace a divím se, že toto téma jsou v podstatě jen dva známé filmy (ten druhý je Disconnect). Reitman umí točit filmy u kterých není třeba zapínat mozkové závity a naopak na Vás působí silou vztahů mezi postavami. Třeba krásný vztah mezi hlavními postavami v Juno mi připomněl vztah mezi holčinou fízlovanou matkou a klukem závislym na Guild Wars. Mrzí mě ale, že Reitman dost zjednodušuje realitu a vše žene do extrémů, kterým se prostě nedá věřit. Takže.. hezky se na to kouká, protože se cítíte jakousi součásti filmu (nebo spíš naopak cítíte, že film je vaší součásti), ale zároveň vám nějaký hlas v hlavě říká, že tohle snad nemůže být ani možné. PS: Jennifer Garner hraje opravdu mega sviňskou matku.. a ne poprvé (29.03.2015)

Je vtipný, jak Reitman po celou dobu filmu osciluje mezi dost povýšenou kritikou současnosti a občasným zásahem do černého. Jako většina jeho filmů působí i Men, Women and Children trochu nedovařeným dojmem, jako by věděl, co chce vyprávět, ale vždycky do toho skočil moc po hlavě a po pádu mu zbylo jen pár zlomenin. Dobří herci, fajn ústřední romance. 60% (01.02.2015)

Filmy Jasona Reitmana mi sedí, zejména svou poutavostí jinak poměrně všedních situací. Men, Women & Children je příběhem několika rodin se zaměřením na mezilidské vztahy a negativní vlivy informačních technologií - tedy něco podobného, jako předvedl předloňský Disconnect. Záměrně některé situace žene do extrémů, tak, abych byla zdůrazněna ona pointa, ale ne zase natolik, aby působily nereálně. Kladem je hodně příjemné obsazení, nejvíce mi asi sedla dvojice Ansel Elgort/Kaitlyn Dever - tenhle typ romance můžu kdykoli. Na scéně se nečekaně objevil i Adam Sandler, který opět dokazuje, že když zrovna ze sebe nedělá idiota, tak hrát opravdu umí. V podobných rolích bych ho velice rád viděl častěji. Příjemnou roli má i Dean Norris, který se tentokrát namísto minerálů stará o svého životem utrápeného synka. Film obsahuje i některé vedlejší dějové linky, které by si však zasloužily více dopointovat a poté bych možná i uvažoval o plném hodnocení. Disconnect byl možná hlubší, ale Men, Women & Children se příjemněji sleduje. (09.01.2015)