Humr

Otcovia absurdnej drámy sa obracajú v hrobe, čo dokázal zúfalý Grék vymyslieť z absurdity. A nielen vymyslieť, ešte mu aj publikum tlieska a tvári sa, že tomu rozumelo, že to bolo úžasne vtipné a nápadité. Nič z toho to nebolo. Zmes nezmyselného scenára a situácie, ktoré sú nielen absurdné, ale často zbytočne vulgárne. Otázka je, čo komu tento film priniesol? Nič, len mastný honorár pre Farrella. (16.02.2016)

Naprosto dokonalá šílenost, která často vyznívá spíše komicky, ale vlastně bych ji ani nebyl schopen zařadit do žánru, protože tohle je prostě jako něco, co jsem nikdy nikdy neviděl. Vše funguje naprosto na výbornou, ale musím přiznat, že více než druhá polovina filmu mě bavil Farrellův pobyt v hotelu, spíše než jeho putování s osamocenými a Rachel. Každopádně jsem nadmíru spokojený a nemůžu zapomenout vyzdvihnout ty dva úžasné plakáty, kde Rachel s Colinem objímají neviditelně toho druhého. To je prostě bomba! (31.12.2015)

Film mě zaujal svým obsazením i námětem, a tak se mi nechtělo čekat do novinářské projekce, a film jsem si pustil v předstihu. Humr je podle mě zajímavá, promyšlená, nápaditá a sympaticky provokativní alegorie, otevřená mnohačetným interpretacím. Nad filmem lze dlouze uvažovat i po jeho zhlédnutí, například v otázce toho, jaké rysy v něm obsažené lze identifikovat i v naší společnosti. Na filmu se mi kromě bizarního děje (a svérázného humoru) velmi líbily i lokace, nádherná kamera, výborná hudba, a herecké výkony mých dvou oblíbenců - Colin Farrell i Rachel Weisz jsou oba skvělí, a obzvlášť jejich líbací scéna na gauči je fakt něco. Film to asi není pro každého a samotnému mi při jeho sledování nebylo moc do smíchu, ale čím víc se mi rozležel v hlavě, tím lepší dojem z něj mám. Yorgos Lanthimos je rozhodně velmi originální tvůrce a se zájmem od něj v budoucnu zhlédnu i další jeho filmy. (13.03.2016)

,,A jakým zvířetem chcete být, když vám to tu nevyjde?" ,,Humr." ,,A proč?" ,,Žije sto let. Celý život je potentní. A mám rád moře." Fajnová artovka pro vybrané publikum. Hlavní motto: Z louže pod okap. Podle všeho dystopická budoucnost, kdy single jsou na odstřel (obrazně i doslova). Hlavní hrdina přišel o manželku, a tak je odvezen do speciálního Hotelu. Takový Hotel pro cizince. Přetvářka se pozná, tudíž jeho vyvolená zakrátko prohlédne a rozhodne se ho zničit. Ač se Farrell jeví jako slaboch, několikrát ukáže, že se nebojí a umí jednat více než rázně. V momentě, kdy mu partnerka ukope bratra k smrti (který byl už v podobě psa), vydá se na cestu, odkud není návratu. Vyměnit však jednu společnost za jinou není až tak šťastné... Chladné a odcizené prostředí, vojenská pravidla, nelítostnost, zvrácenost. Těžko říci, zda je lepší ruka v toustovači nebo ústa rozřezaná žiletkou (a to rudý polibek bude procházkou růžovým sadem oproti rudému styku). Kruté podobenství lidské společnosti je z větší části zasazeno do úchvatných kulis divokého lesa, kde na každém kroku čeká smrt... (28.04.2017)

Pokud nepočítám pár festivalových pekel, tak jsem nikdy z kina neodešel před závěrečnými titulky. Až u Humra. Už po dvaceti minutách mi bylo jasné, že nejsem na stejné vlně jako tvůrci, ale vydržel jsem další půl hodinu. Víc ale nešlo. Přehipstřelý blábol plný trapně deklamujících herců, nefungujícího humoru i romance a tragické snahy předstírat, že to celé je něco víc. Tu jednu hvězdičku dávám těm hercům, z nich většinu mám dost rád a bylo mi jich hodně líto. Lanthimos jde ale na black list a kdo zařídí, že Johnnie Burn už nikdy nebude skládat hudbu, má u mě pivo. (05.06.2016)