Baraka
Baraka
Baraka: Odysea Zeme
Baraka
Baraka
Obsahy(1)
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (274)
...Úžasné... Pokud se chcet zamyslet nad svým životem i obyvateli této planety, jejíž jste součástí, pak neváhejte. Kvalitu hledejme i ve zkušenostech Rona Frickea coby kameramana (viz níže)... Zaujaly mě zrychlené záběry ze života města připomínající vysoce organizované mraveniště (viz přechody pro chodce a semafory) v kontrastu s poklidným životem indiánů a jiných domorodců... Výborná taktéž perfektně situovaná a podmanivá hudba doplňující tento "no coment" dokument do dokonalosti... ()
Úchvatná zpráva o stavu naší planety, u které není důležité, odkud jsou které záběry. Zobrazuje za sebou rituály různých primitivních kmenů i západních náboženství, zrychlené záběry dopravní špičky ve velkoměstech i odporná panelová sídliště. V porovnání s filmy G. Reggia vítězí širokoúhlými záběry a prohrává hudbou, která je sice docela hypnotická, ale na Glassův minimalismus nemá. ()
Fascinujúce obrazy rôznych ľudských národov, kultúr a spoločenstiev, ktoré však pôsobia dosť staticky. Ich výpoveď je pravdivá, ale málo trúfalá. Čo sa ale hudobnej zložky týka, tá je dokonalá v každom ohľade. Vidieť to tak na veľkom plátne, dávam určite vyššie hodnotenie, no a nebyť tých neduhov, ktoré som vyčítal, bolo by to za maximum. ()
[Druhé zhlédnutí] Je pro mě opravdu hodně těžké hodnotit filmy od Frickeho či Reggia. Rozdíly mezi nimi jsou více méně pod mojí rozlišovací schopností, myslím, že mám rád první Koyaanisqatsi a právě Baraku jenom kvůli tomu, že jsem je viděl jako první. Filmařské hledisko Baraky je o něco zajímavější, jelikož je to masivní dílo celé natočené na 70 mm formát (a také první film remasterovaný pro 8K rozlišení), jinak ale jde o "pouhé" zajímavé obrazy zakomponované vedle sebe. Ani ze střihového hlediska si nemyslím, že jde o nějak masivně promyšlený film. Řekl bych tedy, že pokud jste normální divák a tohle je vaše první putování tímto subžánrem, budete nadšeni. Pokud jste viděli již celou Quatsi trilogii či Samsaru, může dojít k lehké únavě materiálu. A také tohle je ta horší "série," protože je bez Philipa Glasse. 70 % ()
Sled obrázků z různých koutů světa podbarvený místní hudbou. Většinou na sebe jednotlivé epizodky nenavazují a zas tak super úžasné nejsou. Jednoduše zajímavý pohled na několik přírodních krás, několik zvyklostí afrických kmenů a asiatů a pár podivností jež vytvořil člověk. Asi bych doporučil mimozemšťanům jako takové první "promo video" o planetě Zemi. ()
Galerie (65)
Photo © Samuel Goldwyn Company
Zajímavosti (10)
- Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
Reklama