
Baraka - Odysea země
-
Baraka
-
Baraka
-
Baraka: Odysea Zeme
-
Baraka
Dokumentární
USA, 1992, 96 min
Plakáty
Obsah
-
Umělecky laděný "dokument z cest" a současně osobitou meditaci nad životem všech obyvatel naší planety natočil kameraman, scenárista a režisér Ron Fricke, který se podílel také na vzniku slavného dokumentárního snímku Koyaanisqatsi. Stejně jako jeho tvůrce Godfrey Reggio, vybral si i Fricke pro název svého filmu slovo z jazyka přírodního národa: baraka znamená v nářečí kmene štěstí, vůni, dech, ale i "esenci života, z níž pramení evoluční vývoj". Filmové záběry zachycují tvář Země v její neobyčejné různorodosti. Po počátečních scénách opic u horských pramenů, přes náboženské obřady, lidské konání i nedotčenou přírodu v různých koutech světa. Jaksi mimochodem se vedle sebe objevují starobylé chrámy v Kambodži, jihoameričtí indiáni, zatmění Slunce, činná sopka, skalní útvary v Utahu, australští domorodci, mračna valící se přes pohoří, rituální omývání Indů na břehu Gangy i spalování mrtvých, zvyky a slavnostní tance Masajů v Africe, ptačí hejna v letu nad jezery, leguáni na Galapágách, mořský příboj. Ve velkolepém příběhu obrazů vystupují i egyptské pyramidy a nacistické koncentrační tábory v Polsku. Nakonec přichází kriticky laděný pohled na zautomatizovanou západní civilizaci: anonymní "řeka" aut a lidí na amerických ulicích a v japonském metru je srovnávána s pohybem a tříděním kuřat na dopravních pásech v drůbežárně. Výtvarně dokonalému obrazu pomáhá spoluvytvářet atmosféru hudba, na níž se podíleli Brendan Perry, Michael Stearns a Lisa Gerrardová.(oficiální text distributora)
-
Photo © Samuel Goldwyn Company
-
- Scéna s mnichem v ulicích Tokya byla neplánovaná a nebyla ve scénáři. Štáb na mnicha narazil náhodou při cestě zpět na hotel. Mnich po celou dobu natáčení scény nepřerušil svou modlitbu a ani jednou se nepodíval do kamery. Po několikaminutovém natáčení mu štáb poděkoval a dal mu symbolický obnos jako poděkování. (Alfréda)
-
- Baraka byla za více jak dvacet let jediným filmem, který se točil v 70mm Todd-AO formátu, jenž byl vynalezen v 50.letech. Předchozí snímek natočený v tomto formátu bylo Poslední údolí (1971). (Alfréda)
-
- Film nakrútila trojčlenná skupina tvorcov za 14 mesiacov v 24 krajinách na 6 kontinentoch. (Flipper)
85%
Hodnocení uživatelů
Fanklub filmu
Premiéry
![]() |
14.04.1994 Intersonic |
---|---|
![]() |
12.09.2002 |
![]() |
19.11.1993 Samuel Goldwyn Films US |
![]() |
01.09.2003 Intersonic |
![]() |
26.08.2008 DVD Hit |
Související
- Samsara (2011)
Podobné
- Voyage of Time: The IMAX Experience (2016)
- Cesta času (2016)
- TimeScapes (2012)
- Estado de sitio (2011)
- Nous resterons sur Terre (2009)
- Le Syndrome du Titanic (2009)
- Příběh Modré planety (2004)
- Dogora (2004)
- Naqoyqatsi (2002)
- Anima Mundi (1992)
- Powaqqatsi (1988)
- Chronos (1985)
- Koyaanisqatsi (1982)
- Kalkata (1968)
anli
Dokumentarista Fricke a jeho další cesta po planetě zemi,s velmi působivou kamerou,jehož obrazy doplňuje pouze hudba a občas reálné zvuky.Hezky se na to kouká a místy je to i zajímavé,ale protože tu není žádné tempo vyprávění,divák si připadá,jakoby si prohlížel album s obrázka a hudbou.Může ho to tak místy uspávat.Pomohlo by mírné oživění ve formě změny tempa vyprávění a nějakého zajímavého nápadu.Jako dokumentární film o zemi má ale velmi slušnou vypovídající hodnotu a patří rozhodně mezi to nejlepší,co bylo tímto způsobem o naší planetě natočeno.U mě je to dokumentárních 80% a přemýšlím,kam bych se to měl zajet podívat.(20.8.2011)
Djkoma
Filmu nejde upřít až dokonalá kamera a scenérie. To co Ron Fricke natočil v těch 24 zemích je opravdu krása. Krása přírody střídána s "krásou" velkoměsta je dobře vymyšlená, ale docela špatně provedená. Do přírodních scenérií a příjemné hudby se člověk ihned zakouká, ale při ukázce "krásy" velkoměsta začne být film nudný a uspávající. Tyto dva rozdílné póly jsou celkem smutné, ale 3* jsou jisté. PS: po vidění qatsi se musím podívat znovu, nevěřím, že mě to tolik minulo...(19.3.2005)
jahol
Ano, jen čtyři a ještě k tomu slabší... Baraka je tříšť úžasných, úžasných střepů, které ale do krásné vázy nesložíte, i když to první půlhodinu vypadá, že to půjde. Jenže pak je mnohovrstevná esej o všudypřítomné nadčasové pokoře dost podivně a nesouměrně zkombinována s pokorou zcela prostým a příliš jednoznačným pohledem na některé křiklavě záporné křiklavosti současného a rozbitý koncept je až v závěrečné třetině snaživě, ale ne zcela dotaženě spojen v jakýstakýs celek. Během filmu jsem se mnohokrát začal rozehřívat... a pokaždé to dopadlo stejně, dříve nebo později jsem měl pocit, že tyhle dva krásné obrazy po sobě neklouzají, ale drhnou a ztrácejí lesk, že by bylo lepší, kdyby ten první trval déle i na úkor toho, že ten druhý vůbec neuvidím. Byl bych v hodnocení ještě o jednu hvězdičku přísnější, ale alespoň to již zmíněné zosobnění pokory (pro mne hodnoty jedné z nejvyšších... a v současném světe kolem mne bohužel hodnoty odcházející) nakonec film v poslední části znovu rozvinul a obloukem propojil s úvodem a vlastně, docela vynalézavě, s prostřední částí . A nejlepší segment? Ten úplně první... s nehybným malým rezavým primátem v teplé lázni horkého zřídla v srci mrazivých(?) velehor... geniální... ty pocity... takhle nějak prociťuji současně a vcelku své spojení s Tvůrcem a vším okolo a současně hájím svou individualitu....(4.9.2008)
Lynn
Nedostává se mi slov, a ostatně, tenhle film je ani nepotřeboval. Dokáže být nádherný (viz všechny záběry přírody, které jsou úchvatné) stejně jako krutý (scéna s kuřátky mě málem rozbrečela a ani po týdnu na ni nedokážu zapomenout; jestli vůbec někdy budu jíst kuřecí). Kontrasty jsou vymyšleny skvělě - na jedné straně uspěchaná a odcizená velkoměsta a naproti tomu domorodci z džungle. Jak jsem řekla už na začátku, strhující i beze slov.(12.2.2005)
InJo
Jestli se Vám Baraka bude nebo nebude líbit záleží nejvíce na tom, jestli jste schopni se 90 minut dívat na film, založený ne na příběhu a scénáři, ale jen a pouze na komponování (více či méně působivých) záběrů všeho možného a podmanivé hudby. Já jsem byl místy uchvácen, fascinován a příjemně hypnotizován, ale sem tam jsem se taky docela nudil. Snímek bez začátku, bez konce a v podstatě i bez nějaké hlubší myšlenky, ovšem stále nadstandardní podívaná pro náročnější diváky. 70 %(2.1.2005)