Baraka - Odysea země

Asi jsem na nízké duševní úrovni, ale mě to absolutně nezaujalo. Po hodině jsem se už nemohla dočkat konce a jediné, co mě opravdu zaujalo, byl pohled do koncentračního tábora. I když ti úplně první domorodci také nebyli špatní, líbilo se mi, jak měli hezky secvičenou choreografii. Proč 3*? Musím uznat, že jde o nádherné záběry (ovšem ne jedinečné) a hudba je úžasná, skvěle ke scenériím pasuje. Jinak mě ale film nudil.. Ačkoliv první půlhodina by se dala celkem efektivně využít k meditaci... (17.10.2012)

Krásné záběry přírody, kráteru sopky, vodopádů..., ale to prostě nestačí !! V podstatě jsem věděl do čeho jdu a přesto jsem se po pár minutách začal šíleně nudit. Ještě, že se dá na DVD zrychlit obraz :) Začal jsem na 2x, potom přeřadil na 4x a poslední minuty (nemůžu si pomoct, přestřelená stopáž jak prase) už jsem profičel 8x. Jít na Baraku do kina tak si asi hodím mašli !! Je mě to líto, ale pokud mám být objektivní nemůžu dát víc než 40% (04.02.2009)

Smysl podtitulku mi uniká: i když odhlédnu od toho, že většina filmu je o lidech, nevšiml jsem si, že by tu oni nebo země sama podnikali nějakou výpravu, ať už doslovně či metaforicky. Říkat tomu odysea mi přijde než jako rádoby hlubokomyslné plácnutí do vody. A podobně bohužel film samotný, nějak jsme se minuli, meditativní stavy se nedostavily, po počáteční zvědavosti a přerušovaném mělkém ponoru docíleném jen úpornou snahou vyjít filmu vstříc přišly stále častější úlety myšlenek jinam, v závěru přecházející v netrpělivé sledování časomíry. Snad za to může můj vlastní vnitřní neklid, ale mám-li být upřímný, dost mi to připadá, že se Fricke toliko rozhodl zadupat Reggia do země tím, že natočí ještě daleko úžasnější záběry a podloží je ještě daleko bombastičtější hudbou, aniž by měl doopravdy co sdělit. Zkusím tomu ale dát ještě jednu šanci, až se mi dostane do ruky blu-ray a sednu k tomu odpočatější, třeba nakonec vizuálně-sonická kvantita dá vykrystalizovati duchovní kvalitě. — Březen 2014: Nepomohlo, pořád vidím jen líbivé pestrobarevné obrázky a tu a tam plytkou metaforu. Co se dá dělat. (01.09.2013)

Změť působivých záběrů a hudby ještě nedělá dobrý film. Někdy je méně více. Co takhle si vybrat určité téma a soustředit se na něj. Srovnám-li to s podobným dokumentem Ptačí svět http://www.csfd.cz/film/35425-ptaci-svet-peuple-migrateur-le/ , tak okřídlenci vyhrávaj na plný čáře a to jak svou konzistencí-koherencí, lepší hudbou, tak i díky náznaku příběhu, ale převším díky jasnému zaměření na jedno téma. Ptačí svět netrpí takovou roztěkaností jako Baraka. // Abych jen nehaněl tak některé záběry stáli fakt za to: (opička na začátku a kuřata + lidi nědky ke konci). Tím, že se dokument snaží ukazát příliš mnoho, nezobrazí nic pořádně. Zvěčnit krásu a rozmanitost naší planety v jednom filmu je nemožné. (12.02.2007)

Píše se rok 1992 a Ron Fricke již stačil ze světa zhlédnout vše podstatné... Baraka je skutečně taková odysea, neboli pouť po odlehlných krajinách, divech a krásách naší planety. Nejvíce atraktivity a exotiky těžil autor z východních kultur a "zaostalých" afrických civilizací. Je tedy poznat, že počítal převážně s euroamerickým publikem, jemuž se budou zdát různé orientální tance a duchovní rituály fascinující. Mně osobně se však nejvíce líbily zrychlené záběry New Yorku - obrazovému srovnání lidí s mravenci. Na Barace byla odvedena úctyhodná práce s kamerou - některé záběry se musely natáčet dlouhé dny, aby se pak mohly efektně zrychlit. Vytknout mohu jen to, že mezi záběry a scénami byla jen malá souvislost, tzn. málo sdělení mezi řádky, málo metonymie. Spousta scén je ve filmu zkrátka jen proto, že se na ně dobře kouká... 8/10 (28.10.2013)