Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Jean Gabin, Simone Signoret, Harry-Max, Yves Barsacq, Annie Cordy, Carlo Nell, André Rouyer, Jacques Rispal, Georges Mansart, Nicole Desailly (více)Obsahy(2)
Předměstí Paříže, které neúprosně bourá postupující moderní výstavba. A stejně jako se rozpadají domy, rozpadají se i poslední zbytky lásky a přátelství dvou manželů, bývalých cirkusových artistů. Jejich soužití je plné schválností, krutostí a citového zraňování. Oboustranný unavující „teror“ se stupňuje a nabývá tragických rozměrů. Film Kočka režiséra Pierra Graniera-Deferra, natočený podle Georgese Simenona, je především hereckým koncertem Jeana Gabina a Simone Signoretové. Oba byli za svůj výkon oceněni na filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (90)
Julien bolestně cítí, jak z něho utíká teplo života, vidí, že jeho žena je na tom stejně a tak už ji nedokáže dávat mužskou lásku obsaženou v obdivu a zájmu. Upne se k náhradě - kočce, která mu přípomíná hebkost a mrštnost jeho ženy, když byla mladá. Jenže Clemence neztratila ani ve stáří nic ze své ženskosti a tak v kočce vidí svého konkurenta. Minimalistické drama o lásce, které se obejde bez sboru dunících smyčců v podresu a patetických dialogů, a místo toho se noří do hloubek lidských duší. A i když jde jen o přepis knihy G. Simenona, využití přestavby francouzského města na moderní city jakožto rovnoceného partnera hercům, dává filmu neopakovatené kouzlo. ()
Gabin a Signoret jsou jedni z nejlepších herců co Francie kdy měla. Když je posadíte na lavičku do parku, je šedesát procent filmu už hotovo. Ale co dál? Bourací stroje jako metafora destrukce? A co dál? Kočka? To je zatraceně málo. Ve srovnání s Klecí či Zvláštním případem, které se Granier-Deferreovi vyloženě povedly je tento jen průměrný film. A když vezmu do úvahy i americké klasiky kde se řeší vztahové krize, tak se tato Kočka hned propadne rozpálenou plechovou střechou nebo se nutně musí bát Virginie Woolfové. Produkce: Lira Films ()
Jak si před svědky kdysi dávno svatosvatě slíbili.... ( v dobrém i ve zlém ), tak i dodrželi. Problémem je, že to dobré mají již za sebou. Snímek Kočka je mrazivým psychologickým ( komorním ) dramatem jednoho nenávratně se hroutícího vztahu dvou stárnoucích manželů. Juliena ( J.Gabin ) a Clémence ( S. Signoret ). Procitnutí přichází již příliš pozdě.....Je to herecký Koncert s velkým K těchto dvou zmiňovaných. Hrají, až z toho člověka srdce bolí. Žádná rozmáchlá gesta, tady se hraje výrazovými prostředky. Stačí jeden pohled do jejich tváří a člověk " to tam vše vidí, cítí, věří....". To se NEDÁ popisovat, to musí člověk jednoduše VIDĚT na vlastní oči. p.s. až se z toho vzpamatuji, půjdu se poohlédnout po knižní předloze od G. Simenona. ()
Kočka - majestátná, krásná, mrštná. Přesně taková byla Julienova žena, bývalá akrobatka, když ji poznal. Jenže co zůstalo z lásky? Ponurý byt v bortící se čtvrti, dvě oddělená lůžka v ložnici a vůbec nic, co by si ti dva ještě chtěli říct. Clémence však na obraz svého mládí - kočku - žárlí. Přestože by nemusela, protože vlídná slova Juliena i jeho pohlazení čtyřnohé krasavice, patří právě jí. To ale Clémence nevidí, propast mezi nimi nemůže překonat zřejmě vůbec nic. ()
Velmi dobré psychologické drama se skvělými hereckými esy francouzské kinematografie pojednává o vztahu stárnoucích manželů, z něhož se vytratila jiskra a láska, avšak jisté pouto a cit k druhému úplně nezmizel. S každou uplynulou minutou snímku je jasnější a jasnější, že příběh nemůže skončit dobře, napětí mezi hlavními postavami narůstá a tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Posledních pár minut není prosto emocí a nezbývá, než se sklonit jak před hereckým umem Gabina a Signoret, tak před celým tímto snímkem. K dokonalosti mnoho nechybí a k páté hvězdě také ne. ()
Reklama