Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Emile Beaufort (Jean Gabin), bývalý francouzský premiér, nyní žije v ústraní ve svém sídle. Většinu času diktuje svoji monografii sekretářce a poslouchá zprávy o krizi v současné francouzské vládě. Beaufortův politický soupeř, Philip Shalamon (Bernard Blier), byl jmenován premiérem. Bývalý premiér se ve vzpomínkách vrací k událostem před 20 lety, které vedly k jeho rezignaci. Jean Gabin v tomto snímku překonává sám sebe, hraje dvě role: premiéra středního věku, který odmítá kompromisy se svým svědomím a je nemilosrdný ke svým oponentům, a starého muže, jenž se stále drží svých ideálů, ale díky svému věku je lidštější. Toto politické drama vypadá spíše jako šachová partie mezi dvěma velmistry, z nichž jeden vždy stál za zájmy státu a druhý je mladý, sobecký cynik. (Snorlax)

(více)

Recenze (4)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Gabin a Blier byli vždy zárukou vysoké kvality, v tomto případě tomu není jinak. Ale nutno podotknout, že Prezident není film pro každého, skutečně celý se věnuje politice a točí se kolem ní. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Politická fikce vycházející z událostí roku 1934, kdy E. Daladier, tehdejší president de conseil, napadl deux cents familles ovládajících francouzskou ekonomiku i politiku. Ač je film zakončen klasickým titulkem "Veškerá podobnost s událostmi a osobami je čistě náhodná", scéna, kdy Gabin ve shromáždění odkrývá jednotlivé střety zájmů, přímo odkazuje k Daladierovi. Téma filmu je tedy stále aktuální, ovšem hlavním tahákem a zároveň zásadním problémem je Gabin sám. Jeho herecký výkon je obdivuhodný - bez problémů zvládá zahrát a pohybově i hlasově odstínit obě časové roviny, mezi nimiž leží dvacet let, ale jeho postava je plochá idealizace, kterou my Češi dobře známe, protože se velmi podobá propagandistickému zobrazení tatíčka Masaryka. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Diskutujeme o tom, protože jsme tady... Problém je v tom, že jejich zájmy se zřídkakdy shodují s těmi našimi. Co to dokazuje? Dokazujete to, že inteligentní člověk od nás může mluvit i nesmysly.“ To, co pánové ve filmu řešili, asi nesmysly nazvat úplně nelze, ale asi bych zůstal stejně nadšen, i kdyby řeč zašla do ještě abstraktnějších sfér. Jean Gabin v hlavní roli a Bernard Blier ve vedlejší se už setkali mj. v historických Bídnících a komediální gangsterce Král padělatelů, tentokrát se zhostili spolu v precizní režii Henriho Verneuila náročného úkolu táhnout po necelé dvě hodiny ryze konverzační drama ze světa vysoké politiky. Tento film dle mého názoru nemá chybu či nedostatky, jistý nedostatek bude spíše ve mě: přiznám se, že ve světě vysoké politiky se příliš nevyznám a nerozumím úplně ani některým pojmům z ekonomické sféry, s nimiž zde se často operovalo, neznám vůbec politickou situaci ve Francii 30. let minulého století, netuším, kdo je E. Daladier, na jehož osobnost má hlavní postava odkazovat. Třeba si časem něco trochu dostuduji, lépe proniknu do hloubky filmu, budu moct obdivovat Prezidenta i jako mnohavrstvé politické podobenství a přidám pátou hvězdičku. Zatím, zaujat občas i nějakým tím pozoruhodným výrokem nebo konfrontací dvou povahově rozdílných mužů, budu moct obdivovat alespoň ten herecký koncert pánů Gabina a Bliera, kteří si mě zde podmanili asi jako když ten inteligentní politik mluvící prázdné nesmysly si vás stejně něčím podmaní, ač jeho samotná výpověď není možná obsahově tolik přínosná. A já očekával právě ten přínos a přesah, který se pro mě nijak výrazně nekonal, byť herci s režisérem mi to vynahradili. No a není to vlastně od tvůrců stejné umění natočit film, jenž vás po obsahové stránce zas až tolik nenadchne, ale přesto se vám dostaví velice kvalitní zážitek a nadšení, jako ono umění politiků mluvit dobře o ničem a získat si přesto publikum? No... a já jsem se nakonec rozhodl, že tu slabou pátou hvězdu dám už rovnou teď, protože už už teď nacházím důvody se k filmu v budoucnu vrátit a znovu ho vidět ještě rozhodně budu chtít. 85% ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama