Reklama

Reklama

Zámek markýze Teynaka ve francouzském kraji Perigord byl vypálen a vyloupen Rinaldem a jeho bandou. Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán, markýzův blízký přítel, mu přijíždí na pomoc. Teynak je při souboji zabit Rinaldem a Kapitán vyvázne jen zázrakem díky nečekanému zásahu tmavovlasé dívky. Když se Francois probere z bezvědomí, zjistí, že mladá kráska zmizela. Poté co se Kapitán zotaví ze zranění, odjíždí do Paříže, aby pomstil smrt přítele a pokusil se nalézt neznámou zachránkyni. Romantický příběh na tělo střižený Jeanu Maraisovi, plný šermířských scén a tajemných ztrát a nálezů. (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

honajz 

všechny recenze uživatele

Příjemný historizující film, který sice se drží podobných námětů podobných romantických dobrodružných filmů, ale účastí Bourvila dostává zcela jiné grády. Takže se film nakonec naštěstí nebere tak vážně, jak tomu v podobných případech občas bývá, má jemný nadhled a několik hlášek, které se mi líbily hodně. Např. "Šaty sice nedělají člověka, ale hned se k vám chovají jako k pánovi. - Nelze být básníkem i hrdinou. - Příroda si se mnou pohrála, stále jí to vracím." a moje nejoblíbenější: "Není u nás náhodou kdekterý komediant ministrem?" Jak aktuální i pro dnešní dobu, kdy třeba komediant Rakušan objíždí Karvinsko, a jiný komediant tvrdí, že sice byl v době tragické střelby na UK na chlastačce, ale obětuje se a ze svého postu neodstoupí, bo to premiér bere jako hrdinství. Zpět k filmu. Prostřední část mi přišla poněkud nudnější, ale zase to oživí Bourvilova písnička s italskou služtičkou. A pobavilo mě, že hlavní hrdina leze do pevnosti přes prevét, tedy venkovní záchod. Celkově příjemný snímek, pohodový a rád si jej někdy pustím znovu. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Kordy, jedy, lapkové, vězněné dámy, intriky, koně - mušketýřina, v níž chybí mušketýři a napojení na vrcholnou politiku (a s ním spojené intrikaření) působí tisíckrát mělčím dojmem než v nejznámějším Dumasově díle. Byť Dumas v Mušketýrech též idealizoval, uměl své zápletky všelijak kroutit a zaplétat, jak už tak zápletkám slušívá. Zdejší dějový špagát je ale natažený. I jeho postavy žily zajímavější životy než bezchybný Kapitán a všechybný Concini. Athos pil jak duha, Porthos byl mluvka, Aramis samé tajemství a Richelieu byl jako protivník kolikrát hoden obdivu. Kapitán své ideály nedohnal a plácá se kdesi v podprůměru. ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Opakovala bych se, kdybych chválila tyto dobrodružné kostýmní filmy 60.let. Ale marná sláva, to byly filmy, které vydělávaly prachy svým tvůrcům a producentům. A zaslouženě. Divák chodil do kina aby se bavil, aby se podíval na pěknou romantickou výpravu a neméně na sympatické herce a krásné herečky. Byla to iluze zašlých romantických časů, kdy muži byli ještě rytíři, hájili čest svých dam a projevovali odvahu a statečnost. V tomto filmu hraje Jean MARAIS spolu s Bourvilem a sympatickým záporákem Guyem DELORMEM. Šermovacích scén je zde tolik, že by se za ně nemusel stydět ani megastar 40.let Errol FLYNN. Je to oddychový film, prima natočen, člověk se ani minutu nenudí a byla jsem mile překvapena, když jsem si ho mohla koupit na DVD. Kde jste pane André HUNEBELLE ? ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Žánrově čisté "lehké" dílo sice nedosahuje kvalit stejně starých TŘÍ MUŠKETÝRŮ s Barrayem a Demongeotovou, ale i tak zásluhou nejen Maraisovou, ale i Bourvillovou dostává z brakové literární přílohy maximum. Být mistrem lehkého dobrodružného žánru nebylo snadné ani tehdy, v dobách jeho dosud nepřekonané klasiky, o to více to pak vyniká dnes, kdy se o překot natáčejí filmy, které se nezatěžují jakoukoliv profesionalitou a své řemeslné propady skrývají za stále zneužívanější a rafinovanější technické efekty. Stojí za připomínku, že Hunnebelle natočil později s Maraisem a Founesem i proslulou volnou sérii o Fantomasovi. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v dedinách Biron, Monpazier, Avallon, Lanobre, Hautefort, Pierrefonds a na zámkoch Fontainebleau, Château de Val, Château de Beynac a Château de Pierrefonds. (dyfur)
  • Jean Marais o nebezpečných scénach, ktoré zahral a čo ho k tomu motivuje: „Mám rád zdatnosť. Robím to pre potešenie, fyzický pocit. Verím, že človek je stvorený na to, aby prekonával sám seba. Ako to povedať? Neznášam monotónnosť, po takých úžasných úlohách, aké som mal v Cocteauových filmoch, by som bol zhrozený, že som sa uzavrel do falošnej mladosti, v ktorej už nie som. Chcem zmiasť svoje vlastné stopy, prebudiť sa do nečakaného, ​​do toho nevšedného v sebe, to je tajomstvo mladosti. To ma naučil Cocteau." (Arsenal83)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama