Kněžna de Cléves

Vaše Jasnosti kněžno de Cléves, dovoluji si vám sdělit, že nazvat vás krávou by bylo urážkou nevinného tura. Jinak brilantní pojednání na téma, že to, že se mohl přetrhnout kvůli cetce z tržnice, přičemž mu doma před nosem leží čtyřiadvacetikarátový diamant, člověk většinou pozná až když je pozdě. A film, který vzdor všem svým kvalitám, k nimž je nutno započítat i románovou předlohu paní de la Fayette, citlivě zadaptovanou Jeanem Cocteauem, ve své době zapadl. Diváci měli problémy přijmout Jeana Maraise v úplně jiné roli, než na jaké u něj byli zvyklí. Přestože se jí chopil tak, že filmovým kritikům vyráží zbraně a divákovi slova. (26.07.2007)

Mám nejisté tušení, že kdyby kněžna pošla už v první polovině filmu, byl by mnohem zajímavější. Takto nelze opomenout skvělou úroveň kostýmů, výpravy a hudbu. Herecky to celé v první půli drží nad vodou Louisette Rousseau co by Kateřina Medici a trpaslík jako kluk pro všechno. Z hlediska historie je to dost odfláknuté a dialogy jsou tak unylé, až to bolí. Přesto se filmu nedá upsat jistý půvab. Za mne 35%. (06.02.2017)

Tento film tak trochu klame svým očekáváním, ale už to, že Jean Marais tu nehraje prvního milovníka, nás může varovat. Není to další z řady historicko romantických filmů á la Hrbáč, je to adaptace románu ze 17. století. A tehdy se přece jen psalo trochu jinak, než dnes. A i čtenáři byli jiní. Film vyžaduje velmi vstřícného diváka, pro většinu to bude nuda. (21.06.2011)

Přeslazené, patetické a taky zbytečně dlouhé. Divadelně kulisovité (v exteriérech si to vystačilo s filmařsky profláklou destinací zámku Chambord). Jediným plusem je Jean Marais v odlišné roli, než na jaké jsme zvyklí. Ovšem Marina Vlady mě nikdy moc nebrala a věčně uplakaný Jean-François Poron rozhodně nesplňuje ideál mužného romantického hrdiny. A pár pěkných náznaků dvorského intrikaření a dramat na základě skutečných událostí (například triumf ovdovělé Kateřiny Medicejské nad svou sokyní Dianou de Poitiers) to celé bohužel nezachrání. (15.09.2012)

Uslzená nuda, netečnost a lhostejnost. Silným momentem je jenom tříska v oku a příchod vévody De Nemours do letohrádku. Zabaleno v původním dabingu s úžasným Langmilerem a ještě zcela mladým hláskem Vladimíra Brabce (Honzu Mareše namluvil Ladislav Boháč). Na rozdíl od kolegy argensona bych tady šarmu Mariny Vlady podlehl rázně a rád. Kostýmy a lokace pěkné, ale z hlediska děje je to jak takové prelude k Paní z Monsoreau. Celkově trochu nechytačka nad zvyky, konvencemi a dekorem francouzského dvora (ve filmu jsou dost propracované). (18.03.2016)