poster

Kněžna de Cléves

  • francouzský

    Princesse de Clèves, La

  • italský

    La principessa di Clèves

  • slovenský

    Kňažná de Cléves

  • anglický

    Princess of Cleves

Drama / Romantický / Historický

Francie / Itálie, 1961, 101 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Historik
    ***

    Tento film tak trochu klame svým očekáváním, ale už to, že Jean Marais tu nehraje prvního milovníka, nás může varovat. Není to další z řady historicko romantických filmů á la Hrbáč, je to adaptace románu ze 17. století. A tehdy se přece jen psalo trochu jinak, než dnes. A i čtenáři byli jiní. Film vyžaduje velmi vstřícného diváka, pro většinu to bude nuda.(21.6.2011)

  • elizabeth_ba
    ***

    Nějak nemusím knihy ani filmy, kde hlavní hrdinové celou dobu vzdychají o lásce, která hory přenáší, bez jediného polibku. Kdysi jsem dokázala přečíst i knihu, ale k obdivu jaký jí projevily Nataša a Soňa ve Vojně a míru, z mé strany nedošlo. Film se příliš neodchýlil od své předlohy, takže Kateřině Medicejské by tady její přezdívku Madame Serpent (dáma had) všichni věřili. Kněžna z Cléves se i ve filmu projeví jako, s prominutím, pitomá nána, navíc neznajíc pověstné české zatloukat, zatloukat, zatloukat..., potažmo, když vlastně nic neprovedla, krom toho, že následně svou neskutečnou blbostí ublížila min. 3 lidem ( manželovi, vévodovi de Nemours a královně Marii Stuartovně). De Nemours sice vypadal hezky, ale charismatu moc pravda nepobral, kníže z Cléves zase měl charisma ale už nebyl krásný, navíc mi chování obou přišlo zmatené, ač v souladu s románem, jeden působil až neskutečně naivně a druhý byl (byť uznávám důvody z jeho úhlu pohledu) až přehnaně žárlivý, ale nechápu proč by měl být Cléves diamant a Nemours cetka z tržnice, protože citu byli oba vskutku ryzího. Je vidět, že autorkou předlohy byla dáma a dámám byl určen. Kněžna mi ke své blbosti ještě připadá neupřímná, ale to už je chyba od Mariny Vlady, protože podle knihy byla zcela bezelstná. Po jisté tragické události se rozhodne pro život v ústraní, pak se zachová jako sobecká husa, aby se za to vzápětí sama potrestala (celou dobu tím samozřejmě trestá také ty, co ji mají rádi). No, když se to Marii Magdaleně La Fayette líbilo, proč ne. Já mám ale raději více, i když zrovna ne krve, ale určitě akce a zejména lásky méně platonické... Takže, když použiju starého hodnocení v krasobruslení, bude to pět za technickou hodnotu ale jen jedna za umělecký dojem, což nám vyjde na čistokrevné tři.(29.2.2012)

  • vla_kor
    ****

    Film podle prvního francouzského psychologického románu vydaného v roce 1678! Takže žádná současná červená knihovna. V té době se u nás upalovaly čarodějnice... Ačkoliv byl román vydán anonymně, soudí se, že ho napsala Madame de La Fayette (přátelila se s kardinálem de Retz a vévodou de La Rochefoucauld). <>Příběh se odehrává za panování Jindřicha II., zobrazení poměrů u královského dvora spíš odpovídá dvoru Ludvíka XIV. <>Film je poplatný době vzniku, ale nemá nic společného s "rytírnami", které se v té době točily.(28.8.2011)

  • Kass
    **

    Nic proti Červené knihovně. Proti kované Červené knihovně. Ale přece jen bych čekal alespoň jiskru romanticko-dobrodružné podívané s nějakým tím života pudným emočním nábojem. Tady se mi dostalo jen unyle plynoucí zápletky plné trilkujících pánů, omdlévajících dam a moře a moře patetických vyznání...(15.3.2010)

  • nascendi
    **

    Film som v šesťdesiatych rokoch videl, ale v pamäti mi z neho ostalo tak málo, že som sa neodvážil ho podľa toho zvyšku hodnotiť. Česká televízia ho zaradila na sobotné odpoludnie a ja som ho s vypätím všetkých síl dopozeral. Pripadal som si ako v múzeu. Krásna Marina Vlady, zvädnutý Jean Marais, vkusne vybrané kostýmy, dobový dabing a príbeh, ktorý nedojímal ani pri premiére. Rád by som videl vzorku dnešných teenagerov pri záverečných titulkoch. Predpokladám, že plný počet hviezdičiek mu dali iba tí, ktorí sa viac spoľahli na svoju pamäť, než ja.(13.3.2010)