Montparnasse 19
Montparnasse
Modigliani of Montparnasse
Režie:
Jacques BeckerKamera:
Christian MatrasHudba:
Paul MisrakiHrají:
Gérard Philipe, Lilli Palmer, Lea Padovani, Lino Ventura, Anouk Aimée, Gérard Séty, Lila Kedrova, Judith Magre, Stéphane Audran, Jacques Marin, Harry-Max (více)Obsahy(2)
Rok před svou smrtí vytvořil Gérard Philipe tragickou roli slavného malíře Modiglianiho ve filmu Milenci z Montparnassu režiséra Jacquese Beckera, klasika francouzské kinematografie. Na hlavním titulku filmu je uveden v závorce ještě jeden název Montparnasse 19, což byla Modiglianiho pařížská adresa. Film byl volně inspirovaný životem slavného malíře a zachycuje poslední období jeho života. V roce 1917 potkává Modigliani devatenáctiletou malířku Jeanne Hébuternovou, kterou zpodobnil na mnoha svých obrazech. Tak začíná příběh romantické lásky s tragickým koncem. Obětavá Jeanne následuje Amédea na každém kroku. I tak chatrné zdraví ničí soustavně Modigliani nezřízeným pitím alkoholu. Modi, jak se tomuto malíři, který stál stranou všech tehdejších směrů, říkalo, zůstává, na rozdíl od řady svých současníků, zneuznán a na pokraji existenčního strádání až do konce svého života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Na můj vkus, tedy subjektivně, se filmu nedaří hbitě se odpíchnout od počátečních výkladů, které byly záměrně okleštěny od zbytečného představování, kdo je kdo a co je jeho údělem. Navíc to potřebné je poskromnu rozkrýváno. Velmi pozvolný někdy až téměř s nudícími prvky se průběh doklopýtá do půlky, od které se již může mluvit o určitém spádu, kdy děj dokáže upoutat. Výrazně lepším průměrem se film stal tehdy, kdy se v závěru znovu objevuje postava Lina Ventury a samotný mrazící závěr je tuhou tečkou tohoto smutného příběhu se zajímavým hudebním doprovodem. SPOILER: Škoda jen, že se tu nedovídáme dovětek jakožto malou informaci také o Jeanne, která spáchala sebevraždu den po jeho smrti, když vyskočila z okna a spolu s ní zemřelo i jejich nenarozené dítě. "Malování je dřina a někdy to i bolí." "Kritici jsou na světě, aby kecali." ()
Skvely Gerard Phillipe v roli Modilglianiho a v male roli vycuraneho obchodnika s obrazy Lino Ventura. Pusobive drama o jednom maliri, ktery mel porad smulu. ()
Jednoduše řečeno, je to snímek o tom, kterak nebyl o slavného malíře Modiglianiho a jeho dílo zájem. Hlavní roli si střihl Gérard Philipe, u nás známý především ze snímku „Fanfán Tulipán“(1952). Tvůrci upozorňují, že byť je děj založen na skutečných událostech, o životopisný příběh z určité doby malířova života se nikterak nejedná. Dobře odvedené stanovisko, kdyby náhodou vnikl dojem, že něco historicky nesedí. Snímek stojí za porovnání s podobnými filmovými počiny českými vzniklých taktéž v padesátých letech. Jako třeba „Mikoláš Aleš“ (1951). Osudy obou malířů ohledně nezájmu o jejich díla a vzniklá chudoba jsou v podstatě obdobná. U Mikoláše Alše však dle stranické ideologie byly za celou tvorbou zcela jiné důvody. Každopádně platí rčení, že se umělec stane slavným vždy až po své smrti. Co se týče Modiglianiho, tvůrci dějově pojali jeho pád a chudobu ve spojení s melodramatem, což v jistých ohledech může, fungovat, ale také nemusí. Poukazuje to na člověka, který má také city, čímž se od jiných ničím neodlišuje, ale to na druhou stranu zase není důvod, proč by se na něj mělo vzhlížet jako na někoho výjimečného. Proč by mělo být srdcervoucí sledovat chudého umělce, jak se mu v nějaké restauraci nedaří prodat své kresby, když na ulici trpí mnoho lidí bez střechy nad hlavou. Za pozornost stojí obchodník s uměním Morel, kterého si zahrál Lino Ventura. Modiglianiho obrazy by koupil, jenže v jeho zájmu je co nejvýhodněji, takže jen trpělivě čeká, až Modigliani spadne na samotné dno. Lze uznat, že se tvůrci pokusili o emoční film v rámci tragického osudu, ale moc to nefunguje. Přímo psychologické pojetí by určitě zafungovalo lépe než obyčejné melodrama. Zobrazit méně UPRAVIT ()
Musím srovnávat tuto černobílou, velmi civilně pojatou, a přesto působivou klasiku s načančanou hysterickou exhibicí, v níž si roli Modiglianiho střihl vypasený tatík Andy Garcia. Gérard Philipe - už jakoby vyhaslý a vyčerpaný, nepochybně vlivem vlastní zákeřné choroby, o níž ještě nevěděl, dokonale pasoval na roli umírajícího, bídou a neúspěchem uštvaného malíře. Lili Palmer, moje oblíbenkyně, jako cynická zazobaná Angličanka byla dokonalá, a poddajná, smutná kráska Anouk Aimée v úloze Jeanne byla rovněž bezchybná. Ačkoli někteří komentující poukazují, že Lino Ventura si zde mohl zahrát pouze štěk, pro mě naopak jen potvrdil, že "není malých rolí". Jeho mrchožrout - obchodník s obrazy vygradoval celý příběh do symbolického poselství. A ještě něco: v podstatě ani jedna ze scén nepostrádala přesný sociální rámec a ani v jedné ze scén nechyběla zmínka o penězích, o tom, že za všechno se platí, a to doslova. Tato existenční štvanice spojená s marným zápasem o oficiální umělecké uznání, to byl ten neustálý šlehající bič, jenž hnal Modiglianiho (a spol.) až k tragickému konci. ()
Upřímné dílo a nepřekonatelný GP. ()
Není to špatný film,Phillipe hraje velmi přesvědčivě malíře a ještě lépe ožralu.Do první půle film velmi příjemně plyne,pak se ale zjeví Lino Ventura a já už vím jak zhruba film skončí.Ventura i když ve filmu dostává docela málo prostoru,tak stejně předvede nadprůměrný výkon,jak můžem vidět i u jeho pozdějších filmech. ()
Takhle to nebylo. Hezké záběry staré Paříže. ()