Domovník

Tak tento film je zdárný případ toho, když se režisér někdejších střeštěných komedií vrhne na komedii uměleckou. Absolutně nehumorný příběh, s podivným dějem a do toho pobíhající zmatená figura krajně nesympatického hlavního hrdiny Le Coqa. Aćkoliv se zde nachází poměrně velké množství známých francouzských jmen, jediný, který se drží zaběhlého humoru je pan Galabru, zbytek jako by neměl tušení, zda natáčí drama, lechtivý filmík anebo prostě příběh. Jean Girault má jednoznačně ve svém repertoáru silnější snímky než je tento. (22.10.2015)

Vynikající francouzská komedie, ovšem pouze s původním dabingem, ten nový sráží film o dvě třídy níže. Ve filmu mi chybí pouze Louis de Funés, s ním by film měl ještě větší šťávu, ale i tak Michel Galabru, Daniel Ceccaldi, Jean Garmet či Daniel Prevost jsou zárukou herecké kvality. Okrasu filmu dodávají Maureen Kerwin či France Dougnac. Skvělá je i Alice Sapritch známá jako dvorní dáma z Pošetilosti mocných, zde představuje lakomou hraběnku. Děj filmu není nijak dramatický, Christophe pomůže luxusní společnici Fabienne, která mu naoplátku pomůže sehnat místo domovníka v jednom luxusním domě. Výběr nájemníků je pestrý, bohatý továrník s dcerou a milenkou, která pracuje pro něj jako sekretářka, poslanec s manželkou, dvojice lesbiček, manželé s dvěma s nevychovanými syny, či zmíněná hraběnka s chůvou a synovcem. Postupně si Christophera všichni oblíbí, hlavně dámská část domu, Christophe tak dokonale využije možnosti, které se mu nabízejí a nakonec se stává bohatým a zeťěm bohatého továrníka. (06.12.2013)

Nějak mi není jasné, jak se tenhle film k nám dostal. Zřejmě někdo došel k závěru, že každý film "funèsovského" režiséra Jeana Giraulta musí být výborná zábava. Domovník není zábava. V první řadě s tragickým Bernardem Le Coquem, který snad měl bejt jakýmsi outsiderem, z nějž se stane úspěšný a nepostradatelný gigolo. Víc mě ale bavila přehlídka mých oblíbených francouzských dam jako třeba Maria Mauban nebo Alice Sapritch, která tu není tak ošklivá jako jinde:-) (01.02.2012)

Bohužel pro mě nepříliš zábavná komedie, ve které se nic moc neděje. Ovšem výkony Michela Galabru, mé velmi oblíbené Alice Sapritch, Jeana Carmeta a dalších velikánů jsou tradičně skvělé. Bernard Le Coq také není vůbec špatný a Giralutova režie tradičně skvěle funguje, ale scénáristicky je to slabší. Je tam sice pár celkem vtipných scén, ale mě to nijak více nezaujalo. Není to taková ta typická francouzská bláznivina, občas to hraje i na lehce vážnější notu, což by samozřejmě nevadilo a je to dokonce plus, já už ale Domovníka víc vidět nepotřebuju, jednou mi to opravdu stačilo. Viděno ve druhém dabingu, kde za zmínku stojí snad jenom tradičně skvělý Soběslav Sejk. Mohlo to být mnohem, mnohem lepší a zábavnější a možná to pak i lépe fungovalo. 60%. (24.08.2015)

Když už si u francouzského filmu 70. let připadám, jako kdybych sledoval spíše nějakou bakalářskou příhodu či jinou polotrapnou mikrokomedii ČST z dob socialismu, zůstalo zřejmě někde něco špatně. Snad ve scénáři, který nabízel jen minimum vtipných situací (jako třeba ty s výtahem) a víceméně povrchně napsané postavičky z prostředí činžovního domu. Snad v hercích, mezi nimiž se volba obsazení hlavní role (Bernard Le Coq) skutečně nepovedla a ten nadprůměrný standard kolem v rolích vedlejších (Galabru, Carmet) zůstává spíše jen tím příjemným standardem. Snad v režisérovi Giraultovi, který se povětšinou specializoval na rozervné komedie a pokus o veselohru s vlažnější atmosférou a serióznějším tématem (domovník manipulující s obyvatelmi domku) mu jednoduše nevyšel. Každopádně mne to příliš nebavilo. 35% (26.05.2020)