菊豆
Scénář:
Heng LiuHudba:
Jiping ZhaoObsahy(1)
Děj se odehrává ve 20. letech 20. století v malé čínské vesnici. Ústřední postavou je Ju Dou, nová mladá manželka starce, který se na stará kolena pokouší zplodit mužského dědice tak surově, že několik předchozích manželek umlátil k smrti. Ju Dou se narodí syn, jehož otcem je však starcův synovec. Stařec ochrne, dozví se pravdu a mladí milenci se mu mstí za jeho předchozí týrání, ale kvůli společenským zvykům a předsudkům jim není souzeno žít normální a šťastný život. (Los)
(více)Recenze (20)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,986,433║Tržby Celosvetovo $2,347,457║ ()
Ač to možná tak nebylo myšleno, v Ju Dou vidím především film kritizující čínskou kulturu. Ty největší potíže v ústřední rodince totiž nejsou způsobeny těžkou prací, ani chudobou, nýbrž lidmi samými. Všechny přítomné mužské charaktery jsou něčím defektní, zdá se, že jediná Ju Dou má všech pět pohromadě, a proto si také musí nejvíc vytrpět... Ju Dou je pěkně napsaný, ale dnes už trošku obtížně "koukatelný" film. 6/10 ()
Poměrně drsné rodinné drama z čínské vesnice z počátku 20. stol. Už zde se objevují Zhangova oblíbená témata jako je postavení ženy na čínském venkově. ()
V šatu venkovského statku počátku 20. století ukryté ponaučení, že každému se za jeho hříchy dříve či později dostane odplaty. Ať už je to Pán domu vykořisťující sluhy a týrající svou ženu, nebo později ona a její milenec, když zneužívají manželovy nemohoucnosti k podvodům a krutostem na něm spáchaných. Je patrna řada charakteristických rysů mnoha Čangových vrcholných děl jako jistá sociální kritičnost, zkoumání úlohy ženy ve společnosti nebo půvabná práce s barvami, jejich úrovně však Ju Dou ve výsledku nedosahuje. ()
Yimou Zhang a Gong Li jiz ve svem tretim filmu zacinaji zurocovat sve zkusenosti a dostavaji se do formy, jeste to neni vrchol, ale uz se to blizi. Zhangova rezie, pestrobarevne zabery, prace s obsahem, vse o uroven lepsi, nez v Rudem poli, ktere bylo primarne exterierni, zatimco tenhle kousek se naopak zameruje temer vyhradne na interiery domaci tovarny na barveni latky. Gong Li je zde o dalsi uroven hezci a herecky presvedcivejsi. Pribeh zalozen na cinskych rodinnych tradicich a opet typicky cinsky nesympaticky a nekompromisni, ale mozna prave o to pusobivejsi. 7/10 ()
Příběh z čínských tržnic a bazarů podaný mistrem vyprávěčem. Příběh z barvírny odehrávající se mezi vlajícími "prapory" obarvených látek si s napětím vyslechneme, ale nebudeme ho posuzovat, protože sepětí života předků, současníků a následovníků je pro nás nyní už těžko pochopitelné a jeho význam se už téměř vytratil. A tak příběh lze komentovat zase jen příběhem (tenhle je ze zenového prostředí): Zbohatlík požádá mistra, aby mu dům opatřil nápisem dokládajícím prosperitu rodu. Mistr napsal: "Děda zemřel, otec umírá, syn zemře." Objednatele to pobouřilo, ale mistr klidně vysvětlil: "Jedině, když členové rodu budou umírat v této posloupnosti, může být rod úspěšný." Yimou Zhang je jedním z nejlepších vypravěčů naší doby. ()
ocenenia : Oscar 1991 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1990 - Nominácia na 1. cenu ()
Tyhlety cinsky filmy mam rad, jsou vzdycky takovy temny s divnejma dialogama a hlavne jsou absolutne nepredvidalny. Jeste lepsi pak je, kdyz je reziserem Yimou Zhang, protoze je tam pak vysoka sance, ze hlavni hereckou bude puvabna Li Gong! ()
Príbeh o vášni, ktorá nedopadne presne tak, ako si hlavní aktéri predstavujú. Zaujímavo vykonštruoaný dej a šedasté osudy ľudí kontrastujú s pestrofarevným vizuálom farbiarne. K tomu kvalitné remeselné spracovanie, ktorému nechýba cit pre detaily. ()
Už v tomto třetím Zhangově filmu je náznak jeho pozdější práce s barvami, určitě si nevybral náhodou rodinu, která se živí barvením látek. Ale narozdíl od některých novějších děl se alespoň zaměřil více na obsah než pouze na vizuální stránku. A mimochodem, ten sud na kolečkách pro ochrnutého staříka byl dokonalý :) 9/10 ()
Výborné drama pod taktovkou Zhanga Yimoua, které obsahuje již typické vizuální zpracování tohodle umělce, navíc naprosto dokonale podtrhující skvělou "hudbou". O Li Gong se již nemá moc cenu rozepisovat, protože touhle rolí dokázala, že je to špička. I když má mistr Zhang ještě lepší filmy, tak tohle si zaslouží také skvělé ohodnocení. 90% ()
Drsné, ale přesto realistické, kruté, ale nikoliv bezcitné, tragické, ale ne samoúčelné drama jednoho vztahového trojúhelníku, které kvůli společenským tradicím a nutnosti ctít rodinné jméno nemohlo dopadnout dobře. ()
Překvapivý a dramatický konec. Co je velmi kouzelné je prostor - barvírny kde se příběh odehrává. Z velké většiny záběrů jak pracuje teta Ju dou, synovec Yang Tian-qing se divák může kochat dávnou tradicí - postupem při barvení hedvábí. ()
Yimou Zhang s takovým komornějším rodinným dramatem, samozřejmě vesnické prostředí. Nenudilo, neoslnilo. ()
Docela jsem to zhltnul a ujasnil si, ze Li Gong je opravdu velmi charizmaticka a dobra herecka. ()
Dost drsná záležitost. Mladí se mstí starému, starý se za tu mstu mstí mladým, mladí se mstí nazpátek... Nevím, nevím, jestli je "oko za oko, zub za zub (v tomto případě asi i více)" nejefektivnější přístup. Kromě poměrně drsného a zajímavého příběhu musím také podotknout pěknou vizuální stránku plnou barevně laděných látek, které jsou v obydlí postav barveny. Vynikající. ()
Čínská Studna v podání Zhang Yimoua. Dobře, že zůstal u lidských osudů a moc do toho nemotal historii, která mu moc nejde. Krásná kamera, obraz, velmi dobré herecké výkony a vůbec první z řady nominací čínských filmů na Oskara z počátku 90. let. 61 % ()
stara rodinna drama, ktora ukazuje ze na kazdeho raz pride rad a bude treba zuctovat za hriechy minulosti. skoda ze vo filme sa toho az tak nedeje, dramaticnost nie je vygradovana, su tu hluche miesta, ktore by sa dali aj skratit ci vystrihnut. ale na to, ze ide o reziserove takmer zaciatky tak ide o celkom slusny filmik.byt tak natoceny o 10 rokov neskor tak by bol urcite o triedu lepsi (Hrdina, Klan lietajucich dyk) ()
Hrozna uchylnost. Vytvarne nadherne, ale tak skaredy pribeh musel pisat chory clovek. ()