Bez motivu

Souhlasím se Snorlax a jen dodám že nejen ve Francii, ale především na Apeninském poloostrově. Obsazení v čele s poněkud tajemným Trintignantem (v dabingu Eduarda Cupáka), mladou Antonelli bylo dobře zvolené, hudba slušná (ale zase nic mimořádného), film z hlediska napětí a dynamiky nepříliš řvoucí, režie byla trochu statická, film celkově občas docela těžkopádný, nastavení v malebném přímořském letovisku Nice, podle mě a na svůj druh filmu, nebylo řádné využito - bohužel..Řekl bych že to byla dobrá podívaná, co měla tendenci se zlepšovat, ale ne dost. Suma-sumárum: slušné, ale nic víc. Nezapomenutelné chvíle; vražda v bazénu ve zpomaleném záběru. (16.11.2014)

Atmosférou slabší, dějově rozvláčné. Zachraňují to nikdy nezklamávající exteriéry Azurového pobřeží (co by si bez týhle lokality francouzská kinematografie počala?) a pět mimořádně krásných žen (z nichž dvě se zbytečně a trochu samoúčelně svlíkly). A co je hlavně u kriminálky špatně, že chybí moment překvapení. Což mě mrzí o to víc, že žánr francouzské kriminálky 60. a 70. let jsem dosud téměř bezvýhradně ctil. (16.08.2015)

Nice terorizuje tajemný odstřelovač a inspektor Carella musí najít spojitost mezi obětmi, aby uspokojil policejního prefekta. Při četných výsleších svědkyň to však vypadá, že by raději uspokojil někoho jiného.. Morricone měl se svými několika jednoduchými motivy usnadněnou práci, protože obsah mu svou úrovní nemohl konkurovat. Nevím, jestli byl na vině střih, který si vzal příklad z detektivových anarchistických choutek v mládí, slabší scénář, nebo sám Trintignant, který z profilu připomínal Emmanuela Macrona a zepředu kyselou řiť. Spoiler: Taťuldo..? Taťuldo! (22.05.2023)

I přes prostředí prosluněné riviéry ponurá atmosféra vyprávění, strach z tajemného odstřelovače číhá na každém rohu, všichni obyvatelé mají černé svědomí a mezi nimi proplouvá charismatický detektiv Carella ve výtečném podání Jeana-Louise Trintignanta. Francouzské krimi ze 70. let jsou ve vetšině případů sázkou na jistotu. 85%. (11.02.2012)

Keď sa niečo volá Bez motívu, tak je jasné, že sa to tak bude dlho tváriť, ale nakoniec sa motív ukáže v plnej kráse a bude pádny. Pokiaľ má množstvo divákov radosť, že sleduje francúzske giallo, tak mne Bez motívu jeho prvky iba pripomínal. Nejedná sa o nič dusné, s napínavými scénami, ako sme zo spomenutého subžánru zvyknutí. Tu mám skôr pocit, že ak by sme vymenili Trintignanta za Poirota, sem tam trúsiaceho nejaké hlášky, na veci by to nič nezmenilo, film by možno ešte niečo získal. Bez motívu je totiž klasická krimi, berúca sa nesmierne vážne v každom momente. Takže klady určite krásne ženy a prostredie, mínusy fakt, že všetko ostatné je priemer, vrátane nijak extra zaujímavého, tuctového rozriešenia. (19.11.2014)